Praha - Úřad ministra zdravotnictví Leoše Hegera našel způsob, jak posunout hlukové limity o několik decibelů, aniž by se musely měnit platné normy.
Vyplývá to z Hegerova návrhu vládního nařízení o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, který ve středu projednal a schválil Nečasův kabinet.
Předpis počítá s takzvanou nejistotou při měření hluku, které kvůli atmosférickým a dalším momentálním podmínkám nemusí být přesné. Pokud hluk při měření překročí platný limit o tuto hranici, je to považované ještě jako v normě. Třeba u letadel je podle ministerské směrnice tato nejistota až 3 decibely.
Takový postup nahrává například stavitelům silnic a dálnic, kteří se potýkají s tím, že se "nevejdou" do platných limitů, které chrání lidi před zdraví nebezpečným hlukem.
Ministerstvo zdravotnictví přitom původně chtělo zvýšit hygienické limity hluku ve dne o pět decibelů a v noci o deset decibelů, ale nakonec od toho ustoupilo po protestu občanských sdružení. Limity pro venkovní hluk tak zůstávají z hlavních silnic 60 decibelů ve dne a 50 decibelů v noci.
Vždyť ve světě je to normální...
Takzvanou nejistotu při měření hluku, která umožňuje překročení platných limitů o několik decibelů, vysvětluje ministerstvo sjedocením metod.
"Jednotně se zavádí rozhodování na jednotně určené horní rozhodovací hladině," uvádí se v Hegerově návrhu, který má Aktuálně.cz k dispozici.
"Tento postup odpovídá mezinárodním dokumentům ohledně použití nejistot měření v rámci rozhodování o shodě, které vycházejí mimo jiné i z obecné úvahy, že stát by měl zasahovat do práv fyzických i právnických osob jen v případě, kdy si je porušením právních povinností z jejich strany zcela jist," vysvětluje to dokument.
Nechrání se lidé, ale hluk
Používání "nejistoty" při měření hluku se nezamlouvá Petru Hejlovi, starostovi pražského Suchdola, který se i kvůli výraznému hluku dlouhodobě brání stavbě nové ranveje v Ruzyni a Pražského okruhu přes jeho čtvrť.
"Je to způsob, jak nechránit lidi, ale zdroj hluku," řekl Aktuálně.cz Hejl. Dodal, že překročení limitu o 3 decibely se může zdát zanedbatelné, ovšem taková hodnota představuje dvakrát více aut nebo letadel.
V roce 2007 přitom hlavní český hygienik Michael Vít v dopise tehdejšímu ombudsmanovi Otakaru Motejlovi uvedl, že na takzvané nejistoty při měření hluku nesmí doplácet lidé.
"Nejistota musí jít k tíži žadatele, který nese důkazní břemeno, a tedy, je-li právní úpravou zakotven limit hlukové zátěže 50 decibelů pro noční dobu, respektive 60 decibelů pro denní dobu a má být současně použita nejistota rovnající se 2 decibelů, bude Krajská hygienická stanice po žadateli požadovat doložení toho, že hluková zátěž se zamýšlenou stavbou nepřekročí hranici 48 decibelů, respektive 58 decibelů," napsal Vít.
Výhodnější podmínky pro letadla
Ministerstvo zdravotnictví se v posledních letech opakovaně snaží zmírnit hlukové limity, na které si například stěžuje ministerstvo dopravy, podle něhož brání stavbě nových silnic, respektive je kvůli protihlukovým opatřením prodražují.
Hegerův úřad rovněž prosadil novou metodiku výpočtu hluku z leteckého provozu.
Až dosud se prověřovalo, jestli letiště nepřekračuje platné hlukové limity tak, že se měřily decibely v takzvaných chráněných vnitřních prostorách staveb osm hodin ve dne nebo v noci, a to kdykoli v týdnu. Heger to prodloužil na období od května do října.
Podle kritiků to ovšem umožní letadlům jednorázově zvýšit hluk třeba na 100 decibelů, ovšem výsledný průměr - když se započítají i hodiny bez hluku - bude třeba jen 50 decibelů.
