


Všechny země, které se tváří jako spojenci, by měly jednoznačně podpořit USA a Izrael v souvislosti s jejich úderem v Íránu tak, jako to udělala Česká republika. Na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě to řekl vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Zastavit jaderný program v Íránu bylo nutné a není možné strkat hlavu do písku diskusemi o legalitě a legitimitě zásahu, míní.

Havlíček současné období považuje za jedno z bezpečnostně nesložitějších za poslední desítky let. Vliv měly nejen pandemie covidu-19, energetická krize, války na Ukrajině a v Pásmu Gazy, ale i současná napjatá situace na Blízkém východě. „Tyto skutečnosti zásadním způsobem změnily vztahy ve světě i na ekonomické úrovni. Ze vztahů založených na relacích se stávají vztahy založené na transakcích. A dochází k posilování velmocí,“ uvedl.
Snahy Ruska a Číny o velmocenské rozpínání mohou podle Havlíčka vyvážit jen další světové velmoci, tedy Spojené státy a Evropa. „Naší povinností je na tom participovat,“ dodal. V aktuální situaci není možné strkat hlavu do písku, míní. „A nechat se vyprovokovávat tím, jestli je to více legální nebo legitimní. Je to nutné,“ řekl k zásahu USA a Izraele. Spojené státy a Evropa musí posilovat jednotlivě a pracovat i na svém spojenectví v bezpečnostní, ekonomické, technologické, surovinové i energetické oblasti, doplnil.
Nynější válka na Blízkém východě začala americkými a izraelskými údery na Írán v sobotu ráno, pokračuje tak šestým dnem. Americký prezident Donald Trump údery odůvodnil nutností zabránit teokratickému režimu získat jadernou zbraň. Napadená země zahájila krátce nato vojenskou odvetu, když začala raketami a drony útočit v regionu vedle Izraele také na země, které se náletů nezúčastnily, ale nachází se v nich americké základny použité k útokům.
Posilování bezpečnosti musí být vyvážené, řekl Havlíček. ČR musí plnit své závazky a nyní dát na svou obranu aspoň dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), konstatoval. Státy NATO se loni dohodly, že do roku 2035 vzrostou obranné výdaje na 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta HDP budou tvořit související nevojenské investice. Premiér Andrej Babiš (ANO) nedávno uvedl, že Česko rozhodně nenastupuje cestu k tomuto cíli.
Havlíček řekl, že tlaky na rozpočet jsou enormní a chytrá a schopná vláda se nesmí nechat dostat do kouta a zaměřit se jen na jednu oblast. Podporovat je nutné například i vnitřní bezpečnost, která se podle Havlíčka brzy stane možná větším tématem než vnější, ale také energetickou bezpečnost. „Posilujme obranu, energetickou bezpečnost, nezávislost surovinovou, průmyslovou a zemědělskou, vnitřní bezpečnost, ale hlavně tak, ať je to vyvážené,“ dodal.



Na rostoucí ceny benzinu a nafty v Česku reaguje vláda Andreje Babiše (ANO) sledováním marží prodejců pohonných hmot. Kabinet další opatření zatím nechystá. Opoziční ODS v pondělí navrhla snížit dočasně spotřební daň u nafty, která v posledních dnech zdražuje výrazně rychleji než benzin. Takový vývoj bude podle analytiků pokračovat a ceny u čerpacích stanic zřejmě brzy překročí 40 korun za litr.



Severoatlantická aliance v pondělí zničila v tureckém vzdušném prostoru balistickou raketu vypálenou z Íránu. Podle tiskových agentur NATO v Turecku tímto způsobem zasahovalo už podruhé během nynějšího válečného sporu. Írán podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana navzdory varování nadále podniká extrémně špatné a provokativní kroky, které ohrožují přátelské vztahy s Tureckem.



„Ten, kdo válku plánoval, udělal dobře, že ji naplánoval na konec zimy, a ne začátek,“ hodnotí ekonom Petr Bartoň situaci na Blízkém východě. Z Perského zálivu na světové trhy proudí dvacet procent světové produkce zemního plynu. A jeho cena okamžitě po začátku konfliktu vystřelila nahoru. Spotřebitelé se tak teď přeplácejí, aby koupili tankery s ropou a plynem, které jsou momentálně na moři.



Maďarský premiér Viktor Orbán v pondělí podle agentury Reuters řekl, že požádal předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, aby pozastavila všechny sankce týkající se ruských energetických surovin. Je to podle něj nutné pro zastavení zdražování ropy v Maďarsku. Orbán také v Maďarsku zavede cenové stropy u benzinu a nafty, platit budou pouze pro automobily s maďarskou poznávací značkou.



Loni v květnu skončila česká atletka Nikoleta Jíchová s přetrženým vazem v koleni na operačním sále. Zatím však vše nasvědčuje tomu, že by se po roce měla ve své disciplíně 400 metrů překážek zase vrátit na závodní dráhu. „Věřím, že po dlouhém a náročném léčení se mi podaří navázat na předchozí dobré výkony,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.