Velké dodávky ochranných pomůcek z Číny končí, letecký most mezi Českem a Čínou, který fungoval od 20. března, už neexistuje. Přichází čas na detailní vyúčtování nákupů, na které ze státní kasy odtekly miliardy korun. Ve středu kontroly oznámilo nejen ministerstvo financí, ale i Nejvyšší kontrolní úřad.
Dva muži, kteří jsou s těmito obchody nejvíce spojeni - ministr vnitra Jan Hamáček a prezident Smíšené česko-čínské komory Jaroslav Tvrdík - ve středu odpoledne shodně prohlásili, že se žádných kontrol neobávají. Jsou připraveni skládat účty a odpovídat na jakékoliv dotazy.
Pro začátek předložili seznam všech firem, s nimiž uzavřeli smlouvy o nákupu ochranných pomůcek, a také desítky stran dokumentace, která zahrnuje nejrůznější certifikáty a informace, například o firmě TTK Medical Equipment, která patřila podle jejich slov k největším dodavatelům.
"Nemáme co skrývat, dáváme k dispozici seznam všech firem, s kterými jsme uzavřeli smlouvy, včetně ceny a počtu kusů," říká Hamáček a stejně reaguje také Tvrdík. "Předložím cokoliv, co po mně bude někdo chtít," uvedl.
Poslední zboží, na jehož dodávce tým vnitra a Smíšené česko-čínské komory pracoval, ještě zůstává v Číně. Přijede vlakem. Dělníci by ho měli naložit 21. května a v prvním červnovém týdnu by se mělo objevit v Česku. "Ve chvíli, kdy vlak odjede z Číny, tak já budu považovat své účinkování v tomto příběhu za uzavřené," prohlašuje Tvrdík.
Kdyby nebyl Jarda, neměl bych to s kým řešit, říká Hamáček
Do obchodování s Čínou se Tvrdík a Hamáček pustili ve chvíli, kdy Česku zoufale chyběly téměř jakékoliv ochranné pomůcky. Podle Hamáčka vše začalo 14. března, kdy na schůzce premiéra Andreje Babiše a několika ministrů vyšlo najevo, že existuje obrovský problém s dodávkami ochranných prostředků.
"V té chvíli stála v Rotterdamu velká dodávka respirátorů, kterou domlouvalo ministerstvo zdravotnictví. Vzhledem k této situaci jsem řekl, že se pokusím zajistit dodávku ochranných pomůcek z Číny. Sedl jsem do auta, vyrazil na ministerstvo vnitra a volal Jardovi Tvrdíkovi s tím, že bych potřeboval zjistit, jaké jsou vůbec možnosti dodávek, a že bych případně potřeboval pomoc," vysvětloval ve středu Hamáček.
Byla to takova Liga mistru v oboru zajisteni materialu, ktery nakupuje cely svet. Verim, ze v CR bude vse potrebne pro prvni etapu do konce tydne. A ze zejmena lekarum, zdravotnikum a vsem v prvni linii poskytnou potrebnou ochranu! https://t.co/WV5E8HrdLI
— Jaroslav Tvrdik (@JaroslavTvrdik) March 17, 2020
S Tvrdíkem se dobře znají, protože oba se jako sociální demokraté potkávali na různých místech. Hamáček je řadu let poslancem, Tvrdík byl mimo jiné za sociální demokracii ministrem obrany ve vládě Miloše Zemana a Vladimíra Špidly. Tvrdík navíc navštívil letos v únoru Čínu ve společnosti vedoucího prezidentské kanceláře Vratislava Mynáře a Zemanova poradce Martina Nejedlého.
Hamáček ale opakovaně odmítá, že by tato cesta měla jakoukoliv souvislost s následnými obchody. "V té době ani on, ani já jsme nemohli tušit, že ministerstvo vnitra bude někdy nakupovat ochranné prostředky pro celou Českou republiku, protože to jsme nikdy neměli v popisu práce," prohlašuje Hamáček.
Na dotaz Aktuálně.cz, jak důležitá byla role Tvrdíka a kdo rozhodoval o tom, od koho, co a za kolik bude Česko v Číně nakupovat, Hamáček odpověděl, že rozhodování bylo vždy na ministerstvu vnitra. "Nebylo to tak, že by měl Jarda v šuplíku seznam firem, na které se obracel, ale opravdu se jelo na doporučení jednotlivých čínských orgánů. Byla obrovská výhoda, že jsme to dělali po oficiální linii, pokud provinční úřad pro zdravotnictví doporučí výrobce, tak já předpokládám, že je to někdo, koho znají a kdo jim dodává, a kdyby to byl nějaký lump, který to vyrábí někde v garáži, tak ho nedoporučí," uvedl Hamáček.
Dodal, že nebýt Tvrdíka, nemohl by Babišovi pomoc s dovozem ochranných pomůcek vůbec nabídnout. "Kdyby nebyl, neměl bych to s kým jiným řešit. Nebyl nikdo, komu bych tak důvěřoval a byl si tak jistý, že to klapne, jako u něho. Čekal bych, až tu situaci vyřeší ministerstvo zdravotnictví, které na to mělo vládní usnesení," řekl Hamáček.
Přitom upozornil, že už před telefonátem věděl, že Tvrdík se v obchodu s ochrannými pomůckami s Čínou angažuje, protože jednal s náměstkem ministra zdravotnictví Romanem Prymulou o rychlotestech. "S Jardou se známe dlouho, takže jsem věděl, že jestli je někdo schopný zařídit rychle věci v Číně, tak to je on přes jeho komoru," sdělil.
Hamáček také odmítá kritiku, že by on a další členové vlády situaci s ochrannými pomůckami podcenili a byli zaskočeni. "Akceptoval bych kritiku, kdyby se v lednu všechny evropské země zásobily a my to neudělali. Ale tak to nebylo. Zaskočena byla celá Evropa, nikdo si neuvědomil rozsah pandemie," míní Hamáček.
Tvrdík: Pomohly moje kontakty a Honzovy oficiální přímluvy
Spolupráci si pochvaluje i Jaroslav Tvrdík. A odmítá, že on diktoval, co, za kolik a od koho se bude v Číně odebírat. Deník Aktuálně.cz před několika dny hovořil s českými podnikateli, kteří tvrdí, že narazili na bariéru, když chtěli s nákupem ochranných pomůcek od svých dodavatelů pomoci, neboť v Číně také podnikají. Tvrdík však odmítl, že by někomu bránil v obchodování.
"Měli jsme s ministerstvem vnitra společný tým, ale rozhodovalo si vnitro. Ne moje komora. Veškerá komunikace s Čínou běhala po telefonu a mailech, nebylo nikde žádné zákulisní jednání v Číně ani žádné jednání o provizích. Představa, že bychom něco domluvili mimo oficiální komunikaci, je nemyslitelná," říká Tvrdík s tím, že po telefonu od Hamáčka se sešel s týmem vnitra, kde dostal jasné zadání, co český stát bude potřebovat. "Bylo domluveno, že potřebují to a to zboží v průběhu šesti následujících týdnů," upřesnil Tvrdík.
Pokud něco odmítl, tak prý to, aby se podílel na byznysu soukromých firem s ochrannými pomůckami. "Pracoval jsem jen pro stát," řekl.
Podle jeho slov výrazně pomohlo to, že se osobně zná například s šéfem letecké společnosti China Eastern, která část zboží převážela, stejně jako s vedoucím tajemníkem šanghajského městského výboru Komunistické strany Číny Li Čchiangem a dalšími. "Poprosil jsem Honzu, aby mu napsal dopis, jestli by naše obchodování podpořil. Bylo nutné, aby to byla oficiální žádost České republiky. Podobnou intervenci vnitra jsme potřebovali několikrát. I díky tomu se nám všechno dařilo a dovoz ochranných pomůcek fungoval," pochvaluje si Tvrdík.
Zároveň trvá na tom, že čeští výrobci ochranných pomůcek nebyli schopni ani zčásti nahradit dodávky z Číny. Tvrdík jako důkaz uvádí svou zkušenost, že když v únoru sháněl v Česku ochranné pomůcky pro Číňany, kteří v té době čelili velké vlně koronaviru, tak sehnal pomůcky, které byly z Polska a Francie.
"Věděli jsme, že v Česku výrobci nejsou. Nevím, jak by to tady vypadalo, kdyby nezačalo proudit zboží z Číny," podotkl s tím, že například ochranné obleky dodával kromě Česka ještě do několika dalších zemí. "A vlády těchto zemí nám děkovaly, protože toto zboží prostě v Evropě nebylo. Ať někdo popíše, kde a jak jsme měli nakupovat, jsem na to strašně zvědavý," dodal.
Ředitel odboru správy majetku Miroslav Konopecký, přes kterého šly všechny smlouvy, ve středu řekl, že tým ministerstva vnitra dělal maximum pro transparentnost.
"Všechny kontrakty jsme posuzovali tak, že až přijdou kontrolní orgány, NKÚ a ministerstvo financí, tak budeme připraveni všechno zdokladovat do poslední roušky. Nejen dodání roušky, ale také vydání, aby bylo jasné, kde přesně skončila. Včetně dokladování kvality. Systém jsme nastavili tak, aby všechno šlo zkontrolovat," uvedl. "Měsíc jsem neviděl svou rodinu. Odnesl jsem si z toho nevyspání, únavu a lístečky v poštovní schránce, že jsem zloděj," dodal Konopecký.
Podobně hodnotil celé šestitýdenní obchodování další člen týmu, náměstek ministra vnitra Vilibald Knob. "Manželka mě za poslední týdny skoro neznala. Téměř dva měsíce jsem nebyl ve své kanceláři náměstka, protože jsme stále byli pohromadě s panem ředitelem Konopeckým a celým týmem. Měl jsem ale slzy v očích, když jsem viděl, jak se lidé tady na vnitru semkli, lidi dělali nadoraz. Pro mě to bylo obrovsky obohacující," uvedl Knob.
Hamáček: Číně jsme se k ničemu nezavázali
Tvrdík i Hamáček rovněž shodně odmítají, že by se Česko jakýmkoliv způsobem Číně k něčemu zavazovalo tím, že od ní nakupovalo ve velkém množství zboží, a to mnohdy rychleji a ve větším objemu než jiné země. "Jsme v EU, jsme v NATO a to, že jsme si od Číňanů nakoupili ochranné prostředky, nic nemění na tom, že zůstáváme v NATO a EU," ujišťuje Hamáček.
Že se Čína snaží ovlivňovat českou zahraniční politiku, dokládají například události týkající se zesnulého předsedy Senátu Jaroslava Kubery (ODS), který chtěl letět přes odpor Číny na Tchaj-wan.
Jak zjistil v polovině února on-line deník Aktuálně.cz, Kubera dostal letos v lednu při návštěvě Pražského hradu několik dokumentů, které se týkaly této cesty. Jedním z dokumentů byl dopis vytvořený čínskou ambasádou v Praze. Číňané od první věty varovali Kuberu před důsledky cesty. Podle nich to "silně ublíží cítění čínských lidí, uškodí přátelské atmosféře spolupráce mezi Čínou a Českou republikou, reputaci České republiky u čínské veřejnosti a zájmům České republiky", stojí doslovně v dopise.
Číňané také varovali, že Kubera i všichni členové jeho tchajwanské delegace mohou zapomenout na to, že se po případné návštěvě ještě někdy podívají do pevninské Číny. "České podniky, jejichž představitelé navštíví Tchaj-wan s předsedou Kuberou, nebudou uvítány v Číně ani čínskými lidmi," stojí v textu.
Proti chování prezidenta Zemana a jeho okolí, stejně jako tlaku Číňanů, vystoupila nedávno manželka Kubery, který zemřel letos 20. ledna patrně na infarkt. Manželka Věra Kuberová je přesvědčena, že se na jeho smrti výrazně podepsal zmiňovaný tlak Hradu i Číny, konkrétně přitom mluvila o vedoucím prezidentské kanceláře Vratislavu Mynářovi. Ten to odmítl mimo jiné s tím, že lidsky Kuberovou chápe, ale s jejími názory nesouhlasí.
