Mezi těmi, kteří už netrpěli čekají na to, až se všechno vrátí do normálu, je i Anton Köszegi, který má farmu s deseti tisíci kuřat a divokých hus v centru oblasti, kde bylo postupně nalezeno dvanáct uhynulých labutí s virem H5N1.
"No, přežili jsme," říká dnes Köszegi. S netrpělivostí teď čeká, jak se dohodne ministerstvo zemědělství s agrární komorou, zástupci farmářů a odběratelů drůbeže na náhradě škod způsobených omezením podnikání.
"Ztráty jsou veliké, vždyť jsme museli zastavit výrobu," říká Köszegi. Přesné údaje o svých ztrátách zatím nemá.
"Počkám, až to všechno skončí, a spočítám to," dodává Köszegi, který má svou rodinnou farmu nedaleko Hluboké nad Vltavou, kde byla objevena vůbec první labuť s ptačí chřipkou v Česku.
Mluvčí ministerstva zemědělství Tomáš Loskot uvedl, že konečná dohoda o státních kompenzacích by měla být uzavřena tento týden.
Z drůbežárny nesmělo ani vajíčko
Pro Köszegiho a další velkochovatele i drobné majitele kuřat či hus v jižních Čechách dnes skončí veškerá přísná omezení, jejichž smyslem byla ochrana chovů před vysoce patogenním virem ptačí chřipky.
Ve vymezených pásmech musela být například veškerá drůbež zavřená, z drůbežáren nesmělo ven ani vajíčko, dovnitř naopak nesměl nikdo nepovolaný a auta musela vjíždět do farem pouze přes dezinfekční rohože.
Infobox
FAKTA O PTAČÍ CHŘIPCE
- Veterináři v Česku potvrdili 12 případů viru H5N1, všechny u labutí.
- První uhynulou labuť s touto chorobou zjistili 27. března, poslední v polovině dubna.
- Čtyři labutě s H5N1 se našly v Českých Budějovicích, tři v nedalekých Bavorovicích, dvě v Hluboké a po jedné v Týně nad Vltavou, Mirochově na Jindřichohradecku a v Orlické přehradě.
- Koncem dubna se začala zmírňovat mimořádná veterinární opatření v těchto regionech.
- Veterináři zatím letos prověřili v laboratoři více než 2,3 tisíce uhynulých ptáků.
Ulevilo se ale i majitelům psů. Veterináři už dříve znovu povolili venčit psy bez vodítka. "Lidé to jistě přijmou jako úlevu," odhaduje mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben.
Správa počítá i se zmírněním celorepublikových opatřeních, jako je například zákaz trhů a výstav ptáků.
Veterináři: Opatření měla smysl
Veterináři jsou přesvědčeni o tom, že veškerá prevence před šířením vysoce nebezpečného viru ptačí chřipky měla smysl.
"Opatření byla účinná," říká mluvčí Duben, podle kterého se zabránilo tomu, aby se domácí drůbež případně dostala do kontaktu s nakaženým volně žijícím ptákem.
"Hrozba, že se nákaza dostane do chovů, byla reálná," tvrdí Duben. Dodává, že veterináři prověřili velké chovy v zasažených oblastech a potvrdili, že je drůbež zdravá.
Duben si pochvaluje, že chovatelé i veřejnost veterinární opatření dodržovali a nepropadali panice.
Objevilo se však několik drobných chovatelů, kteří se zdráhali své slepice uzavřít. "Nebylo toho moc, jen asi dvě pokuty a několik napomenutí," říká Duben.
Přes léto bude nejspíš klid
Veterináři i ornitologové předpokládají, že během léta se nejspíš neobjeví žádný další uhynulý pták s virem H5N1. V létě totiž vodní ptáci, hlavní přenašeči choroby, výrazně méně migrují, vir navíc v teplé vodě přežívá kratší dobu.
"Literatura udává, že ve studené vodě při čtyřech stupních Celsia vydrží virus až 30 dní," uvedla pro ČTK ornitoložka Alena Pazderová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Při teplotě kolem 20 stupňů však přežívá jen přibližně týden.
Lidé se nemusí v létě bát koupat v rybnících a řekách, vědci zatím nezaznamenali jediný případ, kdy by se člověk tímto způsobem nakazil.
Další ptáci s virem H5N1 se ovšem v Česku mohou podle odhadů ornitologů a veterinářů znovu objevit na přelomu léta a podzimu.
"Kdyby se choroba objevila znovu, jarní zkušenosti nám budou poučením. Víme také, že bezpečnostní opatření mají smysl," dodává mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben.
