Pozornost veřejnosti se k Bezpečnostní informační službě (BIS) obrátila v posledních dnech díky odhalení příslušníků ruské tajné služby GRU, kteří podle dosavadních poznatků způsobili v roce 2014 explozi muničních skladů ve Vrběticích. Kontrarozvědka sehrála klíčovou roli na počátku objasňování případu. Minimálně stejně důležitou úlohu zastala Národní centrála proti organizovanému zločinu, která kauzu vyšetřuje.
Blížící se výročí vítězství Spojenců ve druhé světové válce 8. května je pravidelnou příležitostí, kdy prezident republiky na Pražském hradě na návrh vlády povyšuje vojáky, policisty či zpravodajce do generálských hodností. V tuto chvíli se zdá, že ani nyní prezentovaná operace BIS Babišův kabinet k nominaci Koudelky nemotivovala. Na základě několika indicií se navíc zdá, že vláda na svém stanovisku setrvá.
V první řadě se vláda návrhy na povýšení generálů k 8. květnu už zabývala. Projednávala je na zasedání 12. dubna. Nominace vznesly s jednou výjimkou všechny resorty, které k tomu mají právo. Své lidi chce do generálského stavu povýšit ministr obrany Lubomír Metnar, ministr vnitra Jan Hamáček a ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Jejich návrhy kabinet schválil.
Všichni ostatní už nominace vznesli
Právo vznést na schůzi kabinetu generálskou nominaci má ještě jeden orgán - Úřad vlády. Ten zodpovídá za návrh na povýšení ředitele BIS. Na jednání vlády zastupuje úřad premiér Andrej Babiš. Jenže kolegům návrh nepřednesl na zasedání 12. dubna ani na schůzi o týden později. Proč tak neučinil, není jasné. Premiér obdobně jako Úřad vlády na opakované dotazy Aktuálně.cz neodpověděl.
Přitom vhodný čas už se nachýlil. Prezidentovi posílá vláda návrhy v předstihu, aby měl čas si je promyslet. Proto obrana, vnitro a spravedlnost své lidi nominovaly už před osmi dny. Pro srovnání: předloni zvedla vláda ruku pro generálské návrhy ke květnovému svátku 15. dubna, roku 2018 se na nich shodla 18. dubna. Vždy se schvalovaly najednou. Loni na jaře se kvůli karanténě generálové nejmenovali.
"Oceňuji práci našich bezpečnostních složek, policie a zejména Národní centrály proti organizovanému zločinu na odhalení této skandální akce," řekl v sobotu premiér Babiš, když s kauzou Vrbětice seznámil veřejnost. Pokud chtěl návrhem na povýšení Koudelky ocenit jeho práci, měl dvě příležitosti. Právě dvakrát jednala vláda od doby, kdy premiér dostal 7. dubna o kauze první ucelené informace od BIS. Nekonal ani jednou.
Místo šéfa BIS návrh pro ředitele rozvědky
Chybějící nominace pro Koudelku kontrastuje s tím, jak vláda ocenila jiného zpravodajce. Kabinet kývnul na povýšení do hodnosti generála ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace. Jde o tajnou službu s působností v zahraničí. Civilní rozvědka spadá pod ministra vnitra Jana Hamáčka, on nominaci pro šéfa služby Marka Šimandla předložil. V čele ÚZSI stojí od září 2018, Koudelka řídí BIS o dva roky déle.
"Osobním přístupem výrazně přispívá k rozvoji demokratického bezpečnostního systému České republiky. Ve výkonu funkce, v oblasti zajištění bezpečnosti České republiky, dosahuje vynikajících výsledků," stojí k Šimandlovi v návrhu, jejž má Aktuálně.cz k dispozici. "Úřad pro zahraniční styky a informace je pod jeho vedením respektovaným partnerem zahraničních služeb," píše se v něm dále.
Pokud prezident Zeman Šimandla povýší, ředitel BIS bude jediným šéfem tuzemské tajné služby, který není generálem. Ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun získal hodnost brigádního generála roku 2017. Loni při svátku 28. října ho prezident Zeman jmenoval generálmajorem. Letošní květnové oslavy konce války jsou poslední příležitostí, kdy vláda mohla Koudelku nominovat během jeho řádného funkčního období.
Pět nominací pro Koudelku zarazil Zeman
V případě ředitele BIS Michala Koudelky přitom vláda Andreje Babiše dříve opakovaně stála o to, aby se stal generálem. Poprvé se s tímto návrhem obrátila na hlavu státu už v květnu 2018. Prezident mu však nevyhověl. Stejně jako později odmítl další čtyři Koudelkovy nominace. Naposledy se tak stalo loni v říjnu.
"Pan Koudelka podle mého názoru není člověk na svém místě," řekl například Zeman v říjnu 2018. Koudelka před svým jmenováním ředitelem BIS vedl ve službě kontrašpionáž, tedy monitorování aktivity nepřátelských tajných služeb na našem území. Jak plyne z výročních zpráv BIS, jsou jimi zpravodajci Ruska a Číny. Zeman se dlouhodobě snaží těmto režimům vycházet vstříc.
Kdo se má stát generálem
Aktuálně.cz přináší seznam schválených nominací na povýšení do hodnosti generála, které vláda Andreje Babiše 12. dubna schválila. Vybrané z nich po vlastním uvážení jmenuje prezident Miloš Zeman 8. května.
Za ministerstvo obrany to jsou (uvádíme hodnosti, do jakých jsou navrženi): generálporučík Jaromír Alan, generálporučík Jan Kaše, ganerálmajor Miloslav Lafek, brigádní generálka Zuzana Kročová, brigádní generál Pavel Lipka, brigádní generál Petr Svoboda, brigádní generál Josef Trojánek, brigádní generál Václav Vlček, brigádní generál Václav Žid, brigádní generál ve výslužbě Miroslav Zavoral, brigádní generál ve výslužbě Zbyněk Čerovský
za ministerstvo vnitra: generálmajor Jiří Komorous, generál Vladimír Vlček, brigádní generál Marek Šimandl, brigádní generál Daniel Miklós, brigádní generál ve výslužbě Jaroslav Zeman
za ministerstvo spravedlnosti: brigádní generál Roman Záhorský
Ve funkci ředitele BIS si navíc Koudelka z varování před aktivitami Ruska a Číny vytvořil důležitou část své veřejné agendy, o obou zemích kriticky dlouhodobě mluví na otevřených fórech. Opakovaně také prezentuje úspěšné domácí operace proti ruským a čínským zpravodajcům.
"Výhrůžky České republice ze strany Ruska po vyhoštění ruských diplomatů v tzv. kauze ricin či zcela neakceptovatelné vyhrožování druhému nejvyššímu představiteli země a celé České republice Čínou po jeho návštěvě Tchaj-wanu jsou skutky, které jasně dokazují, že jsou to právě tyto dvě země, které se na pokusech o ovlivnění státních institucí naší země podílejí nejvíce," řekl loni v září Senátu.
Prezidentovy útoky na BIS
Prezident Zeman proti řediteli BIS pravidelně vystupuje nepřátelsky. V minulosti nazval službu pod Koudelkovým vedením hanlivě "čučkaři". Loni v listopadu požádal BIS, aby mu odhalila detaily z živých operací včetně jmen sledovaných zpravodajců. Kdyby na to ředitel BIS přistoupil, ohrozil by práci svých lidí. Naposledy nechal prezident vypracovat materiál, jenž měl šéfa kontrarozvědky zkompromitovat.
Zprávu sepsal někdejší Koudelkův rival ze služby Jiří Rom, kterého loni v srpnu přijala do svých služeb na bezpečnostním odboru prezidentská kancelář. Dokument v pěti bodech popisuje údajná Koudelkova selhání. BIS pod jeho vedením nedodává "zákonným adresátům informace, ale domněnky, předpoklady nebo náznaky, které nejsou podloženy reálnými informacemi", stojí mimo jiné v materiálu.
Se zprávou se seznámil premiér Andrej Babiš i sněmovní bezpečnostní orgány. Babiš výkony kontrarozvědky veřejně oceňuje. Služba má podporu i ve sněmovně, Romova "analýza" na tom nic nezměnila. "Z toho, co se píše ve složce, nám nic nepřipadá, že by bylo závažné pochybení, které by zpochybňovalo manažerské schopnosti ředitele. Služba pracuje tak, jak má," řekl člen komise pro kontrolu BIS Marek Benda (ODS).
Pětiletý mandát Koudelky v čele BIS uplyne 15. srpna. Zda se vláda chystá jmenovat ho i pro druhé období, není jasné. V tomto ohledu však bude pravděpodobně čelit odporu hlavy státu, která dlouhodobě volá po Koudelkově konci. Nyní ani nelze říct, zda kabinet Koudelku pověří řízením služby alespoň do říjnových voleb, aby poté mohla řádného šéfa jmenovat nová vláda. Premiér na dotazy Aktuálně.cz nereagoval.
