Jak by mělo NATO reagovat v souvislosti s útokem jedem novičok na území Velké Británie?
NATO a spojenci na tento útok reagovali. Nabídli Velké Británii podporu ve vyšetřování a vyzvali Rusko, aby zodpovědělo otázky Velké Británie a zveřejnilo informace o programu Novičok. Všichni členové NATO se shodují, že útok byl jasným porušením mezinárodních norem a dohod. Jedná se o první útočné použití nervového prostředku na území spojenců od založení NATO a nepřijatelné porušení mezinárodních norem a pravidel, které v civilizovaném světě nemá místo. Každé použití chemických zbraní představuje hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost.
Prohlášení Severoatlantické rady je jasným a silným vyjádřením politické podpory. Demonstruje jednotu, schopnost a odhodlání NATO reagovat na výzvy společně, ať už v reakci na útok v Salisbury, nebo jakoukoliv jinou hrozbu vůči kterémukoliv ze spojenců.
Muselo už NATO něco podobného řešit v minulosti?
V případě útoku v Salisbury se jedná o první útočné použití nervového prostředku na půdě NATO od založení aliance v roce 1949. Není to však první útok na členský stát. V posledních letech jsme zaznamenali nárůst teroristických útoků na členy aliance.
V našich svobodných a otevřených společnostech je velmi obtížné zabránit každému útoku. Nemůžeme jednoduše uzavřít naše hranice a města. V našich otevřených společnostech není možná stoprocentní záruka bezpečnosti. Zároveň však nemůžeme přijmout, že teroristické akce a akce typu Salisbury jsou normální. Nemůžeme pachatelům takových útoků dovolit podrývat hodnoty naší společnosti.
Vojenské prostředky jsou důležité, ale samozřejmě to nestačí. Boj proti terorismu nemá pouze vojenské řešení. Je to také úkol pro zpravodajské služby, orgány činné v trestním řízení a soudní systém. Boj proti terorismu je generační. V tomto společném úsilí nemůže NATO dělat všechno, ale hraje důležitou roli.
Je tohle zatím nejzávažnější případ, kdy se koordinuje společný postup členů NATO?
Útok v Salisbury se stal na pozadí nezodpovědného chování Ruska. V roce 2014 Rusko anektovalo Krym a porušilo svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny a pokračuje v destabilizaci východní Ukrajiny. Moskva nadále zasahuje do našich demokratických politických procesů a podkopává naše demokratické instituce. Jsme svědky různých typů hybridních útoků, včetně kybernetických.
Jak na tuto situaci NATO reaguje?
Od roku 2014 se v NATO soustřeďujeme - v reakci na změněné bezpečnostní prostředí a agresivní chování Ruska - na největší posilování naší kolektivní obrany od konce studené války. Cílem je ochránit všechny spojence proti jakékoliv hrozbě. Posílili jsme svou přítomnost ve východní části aliance. Čtyři nadnárodní bojové skupiny NATO umístěné v Estonsku, Lotyšsku, Litvě a Polsku jsou plně funkční. Posilujeme též naši přítomnost v oblasti Černého moře, založenou na naší nadnárodní brigádě v Rumunsku. Tímto dáváme jasně najevo, že aliance odpoví na útok proti kterémukoliv ze spojenců společně.
Odstrašující a obranná pozice NATO se pohybuje od konvenčních schopností a protiraketové obrany až po kybernetickou a jadernou dimenzi. Zároveň však NATO považuje za velmi důležité podporovat transparentnost a veškeré kroky směrované ke snižování rizik. Chceme zabránit konfliktu a chceme zachovat mír. Přístup NATO k Rusku je založen jak na politice odstrašení a obrany, tak i na připravenosti pokračovat ve smysluplnému dialogu.
Nakolik to zhoršuje alianční vztahy s Ruskem?
Krátká odpověď zní - zhoršuje. Chybí důvěra. Už jsem zmínil několik příkladů nepřípustného ruského chování včetně měnění evropských hranic silou. Uskutečňuje též významnou vojenskou modernizaci. Opakuji, že NATO má vůči Rusku následující přístup: smysluplný dialog spojený se silnou obranou a odstrašením. Co se týče dialogu, od roku 2016 se rada NATO-Rusko setkala šestkrát, řešila otázky, jako je Ukrajina, vojenská transparentnost, snížení rizik a Afghánistán. Naše komunikační spojení na vojenské úrovni též funguje. V září jsem se setkal osobně s generálem Gerasimovem (náčelník ruského generálního štábu, pozn. red.). Kontakty existují i mezi ním a vrchním aliančním velitelem pro Evropu, generálem Scaparrottim. Zatím poslední telefonický rozhovor mezi nimi se uskutečnil 21. března.
Jde nám o zvýšení předvídatelnosti a snížení rizik. Chceme smysluplný dialog s Ruskem. Snažíme se vyhnout konfrontaci, ale nemůžeme ignorovat, jak Rusko porušuje mezinárodní pravidla. Návrat ke klasické spolupráci není možný, dokud Rusko nebude postupovat v souladu s mezinárodním právem.
Považujete útok plynem v UK za napadení členského státu?
Útok byl nepřijatelným porušením mezinárodních norem a pravidel. Velká Británie potvrdila použití armádního nervového prostředku, typu vyvinutého Ruskem, a informovala spojence, že Rusko je za něj velmi pravděpodobně odpovědné. Spojenci vyjádřili hluboké znepokojení nad tímto útokem, společně jej odsoudili a nabídli podporu probíhajícímu vyšetřování. NATO též vítá spolupráci Velké Británie s Organizací pro zákaz chemických zbraní při vyšetřování tohoto útoku.
Do jaké míry se dá skutečně zjistit, že za takovýmto útokem stojí konkrétní stát?
Nejsem expert v této oblasti, ale věřím, že pachatel bude vypátrán. Velká Británie disponuje odborníky na světové úrovni. Vyšetřování se účastní též inspektoři z Organizace pro zákaz chemických zbraní. Spojenci NATO jsou připraveni poskytnout podporu, pokud by vznikl požadavek. NATO považuje jakékoliv použití chemických zbraní za hrozbu pro mezinárodní mír.
