Šikovný chemik s receptem novičok vyrobí, ale přišlo by se na to, říká kontrolor toxických zbraní

Adéla Skoupá Adéla Skoupá
27. 3. 2018 20:10
Rusko opakovaně uvedlo, že nervově paralytická látka novičok použitá ve Velké Británii proti bývalému agentovi Sergeji Skripalovi a jeho dceři mohla pocházet z České republiky. Vláda se proti tomu ohradila, prezident Miloš Zeman ale BIS nařídil, aby po stopách látky v Česku pátrala. Podle Michaela Merxbauera, ředitele odboru pro nešíření zbraní hromadného ničení ze Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, je vysoce nepravděpodobné, že by použitá látka pocházela z Česka. "Pokud by se někdo snažil skrytě připravit větší množství, pak by to neuniklo pozornosti," řekl v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Aktuálně.cz: Existuje možnost, že by za určitých okolností mohl novičok vzniknout v Česku?

Michael Merxbauer: Záleží, co myslíte slovem vzniknout a jak přesně definujeme látku označovanou novičok. Osobně znám asi šest základních formulí, které se týkají řekněme látek typu novičok, a umím si čistě hypoteticky představit, že někdo by mohl něco takového udělat, ale nikdy by tuto formuli sám jednotlivec nevyvinul. Protože chcete-li vyvinout nějakou novodobou chemickou bojovou látku, je to poměrně nákladná a složitá záležitost.

Je to několik let práce, můžete to dělat jen v uzavřených laboratořích, potřebujete k tomu obrovský rozpočet a neumím si představit, že by něco takového v Česku dělal nějaký jednotlivec, soukromník. A případ, kdy by to dělal skrytě český stát, si také neumím představit. Z hlediska svých expertních znalostí to tedy zcela vylučuji. Je to mé hluboké přesvědčení.

Mohly by tedy vzniknout alespoň jednotlivé složky, jejichž spojením vznikne chemická zbraň?

Čistě teoreticky ano, pokud zná šikovný organický chemik složení, má patřičné vybavení a příslušné výchozí suroviny, pak není nemožné danou látku vyrobit. Vždy je to otázka vstupních surovin, znalostí postupu a schopnosti ho dodržet. Nicméně otázkou zůstává, proč by to vlastně dělal. Pokud by to udělal za účelem nějakého ověření, analýzy, vypracování metodiky pro ochranné účely, pak by to bylo na odborné úrovni známo a bylo by to patřičně deklarováno. I v tomto případě by však byla připravována jen velmi malá množství - takzvanou mikrosyntézou. Pokud by se někdo snažil skrytě připravit větší množství, pak by to neuniklo pozornosti.

Objevil se novičok někdy na našem území nebo v okolí?

Je to složité, pojem novičok použili prvně ruští emigranti v rámci zmínek o programu Foliant. Týkalo se to zřejmě výzkumného projektu, který vyvíjel bojové chemické látky třetí generace. Ale jestli byla reálně vyvinuta jedna, dvě, tři, či čtyři látky, nemůže dnes nikdo s určitostí potvrdit kromě těch, kteří je sami vyvíjeli.

Obecně jistě platí, když dáte zkušenému chemikovi recept, ingredience a potřebná zařízení, tak vám látku vyrobí. Ale přijít na přesný recept a vzájemný poměr ingrediencí stojí velkou námahu, spoustu pokusů a podobně. A to se v Česku či jeho nejbližším okolí jednoznačně neděje. Česko ale patří ke špičce v takzvaných ochranných opatřeních. Když chceme ochranné prostředky nebo metody, které vyvíjíme, v praxi použít, musíme je vyzkoušet.

Za tímto účelem se však používají většinou simulanty. Mají podobné vlastnosti, ale nejsou tou nebezpečnou chemickou látkou. Všude tam, kde dokážete vymyslet vhodný simulant, se použije raději ten, než abyste použili ostrou nebezpečnou chemickou látku. Ale i tak se vyrobí v nejmenším možném množství, aby sloužila jen pro daný pokus či zkoušku.

Myslíte tedy, že by mohl v Česku novičok vzniknout jako simulant?

Obecně platí, že simulant je látka, která má obdobné vlastnosti jako nahrazovaná látka, samozřejmě až na její nejnebezpečnější charakteristiku, kvůli níž je vlastně nahrazována simulanty. Jistě tedy teoreticky lze vymyslet simulant, který bude mít některé vlastnosti látek dnes označovaných za novičoky.

Je však třeba zdůraznit, že vždy bude záležet na typu a podmínkách konkrétní zkoušky, pro niž bude simulant připravován. Ne vždy je totiž nezbytně nutné, aby simulant měl stoprocentně stejné všechny vlastnosti se skutečnou původní látkou. Pokud však neznáme složení novičoku, pak neznáme ani jeho přesné vlastnosti a nemůžeme ani hledat vhodný simulant.

Není pravděpodobné, že by postup unikl do Česka?

Jistý ruský emigrant, který na tom údajně pracoval, vydal v USA knihu - jestli se nemýlím, stojí okolo 8,5 dolaru - a v ní je popsáno, jak se údajně jedna taková látka vyrábí. Když ten postup bude chemik mít a bude k tomu mít správně vybavenou laboratoř, tak by to pravděpodobně mohl dokázat.

Otázka je, kde by k tomu dostal vstupní hodnoty nastavení jednotlivých zařízení, včetně nezbytných počátečních substancí. Ale berte to tak, že na internetu najdete návod na cokoliv včetně sestavení jaderné zbraně. Myslíte ale, že je reálně použitelný?

Existuje česká stopa novičoku? Je nějaká spojitost s látkou v dějinách Česka?

Existují čistě teoretické práce, které se zaobíraly podobnými látkami, těm se však neříkalo novičok. Jde o teoretické práce ve smyslu ochrany před užitím binárních chemických zbraní.

Jak staré jsou tyto teoretické práce?

Jde o rešeršní práce, které jsou kolem deseti let staré. Existují deklarace připravované pro Organizaci pro zákaz chemických zbraní, které se týkají plánovaných výzkumných činností. Česká republika v rámci svých závazků veškeré své relevantní výzkumné činnosti v této oblasti deklaruje, a to i včetně těch pouze teoretických.

Čeho se tyto práce týkaly?

Teoretická práce se týkala pouze rešerší o tom, jaké existují nové látky. Tedy jaký nový postup ochrany se objevil či by se mohl následně zkoumat. Úplně triviálně - představte si doktoranda, který si to vytkne jako téma své práce a studuje je. A protože se to týká zbraní hromadného ničení, je třeba o tom mít přehled. Takže vidíte, že v Česku je přehled i o té nejnižší úrovni výzkumu. Rozhodně ale nelze říci, zda jde o látky podobné té, která byla použita ve Velké Británii. Říkám to proto, že oficiálně není známo, jaká látka byla přesně ve Velké Británii použita.

Jsou nějaké doklady z poslední doby, že byla látka jako novičok použita i jinde než v Británii?

Já o nich nevím. Informace se objevují zkráceně a nikdy se nedá říct, co novináři zasadí pod kapitolu novičok. Za deset let tak možná budeme pod látkami novičok rozumět několik věcí, které dnes do skupiny běžně nezařazujeme. Je to do jisté míry věc určité mediální zkratky.

Jak se Státní úřad pro jadernou bezpečnost kontrolou chemických zbraní zabývá?

Začalo to tím, že jsme se zabývali oblastí nešíření jaderných zbraní, a protože jsme s tím dosahovali dobrých výsledků a měli jsme s tím zkušenosti, tak v momentě, kdy bylo potřeba kontrolovat i chemické zbraně, přešla kontrola k nám. Později jsme doplnili ještě biologické zbraně.

Chemické zbraně se kontrolují na základě Úmluvy o zákazu chemických zbraní. Kontrola probíhá ve dvou základních úrovních. V první řadě vydáváme povolení k nakládání se stanovenými látkami. Tyto seznamy jsou stejné ve všech zemích úmluvy. V tomto případě má de facto celý svět stejné seznamy stanovených látek. Ty se od určitých množství kontrolují. Jsou tam jisté úrovně, pokud se s nimi dá nakládat volně, pokud omezeně a pokud už běžné nakládání možné není. Nicméně novičok není látkou stanovenou tímto seznamem.

Proč tomu tak je?

Víte, existuje úroveň, kdy je mezinárodní společenství schopno se na kontrolních seznamech bezproblémově dohodnout. Chcete-li účelně bránit šíření zbraní hromadného ničení, musíte se dohodnout na tom, že se k vám co největší okruh států v této snaze připojí. Protože nemá cenu, abyste něco zakazovali v jedné zemi, když to v druhé zemi bude zcela legální. A to je problém kontrolních režimů jako celku - všechny státy se musí dohodnout na seznamu toho, co a jak budou kontrolovat.

Tento seznam vychází z úrovně jistého poznání v čase sjednání úmluvy a ideální je, když obsahuje všechny možné látky, které jsou k danému datu známé. Tady narážíme na problém novičoku. V době, kdy se dával seznam dohromady, byl pravděpodobně teoreticky vyvinut, nicméně ne všechny státy o tom měly informaci. Rusko o něm v té době patrně vědělo, nicméně ho do seznamu samo přidat nenavrhlo.

Kdy se seznamy dělaly?

V této oblasti je všechno běh na dlouhé tratě. Obecně lze říci, že po roce 1985 a v devadesátých letech, kdy začaly seznamy dostávat svou první podobu. Následně se vznikem Organizace pro zákaz chemických zbraní vstoupily v platnost v dubnu 1997. Existují samozřejmě mechanismy, jak se seznamy doplňují, ale nikomu do této chvíle nestálo za to tuto látku do seznamu navrhnout. Žádný ze států zřejmě nestál o to, aby otevřeně hrál se všemi kartami položenými na stole. To tak ale bývá ve všech oborech lidské činnosti, že se všechny informace nesdílejí, nebo alespoň ne ihned.

Uvádíte, že v Česku mají nižší desítky subjektů povolení nakládat s nebezpečnými látkami. O jaké subjekty jde?

Určitě se pohybujeme pod padesáti subjekty, jsou to nejnižší možné desítky. Typově jde o odnože státní správy, jako jsou hasiči, vojáci, dále o univerzity a pak to jsou například i společnosti soukromého typu, které se zabývají čistě obchodní činností. To jsou firmy, které s těmito látkami nakládají pouze tak, že je někde koupí a následně prodají. Pak jsou tam společnosti, které nakládají s odpady speciálního typu. Vždy se však jedná o specializovaná pracoviště těchto subjektů.

Jak Státní úřad pro jadernou bezpečnost kontroly provádí?

Organizace pro zákaz chemických zbraní, která sídlí v Haagu a patří do rodiny organizací OSN, vysílá své mezinárodní týmy na inspekce. A aby měly co inspektovat, posíláme jim deklarace, které popisují různé provozy, s čím se kde nakládá, v jakém množství a tak dále. Abychom mohli dát deklarace za Česko dohromady, vykonáváme vlastní dohled a inspekce. Ty probíhají tak, že máte například deklarované množství látek a potom na místě kontrolujete, zda odpovídá jejich fakticky přítomné množství.

Chemickými bilancemi dopočítáte, zda v provozu vyprodukovali dostatek látek, jestli jim nějaké nezmizely, jestli nějaké neodklonili jinam. Dále samozřejmě vedeme přesnou evidenci těchto stanovených látek, které se nacházejí na území našeho státu.

Došlo při těchto kontrolách k nálezu něčeho závažného?

Nikdy k ničemu závažnému po dobu, co si pamatuji, nedošlo. Ani inspekce mezinárodních organizací, které jezdí kontrolovat Česko, při žádné ze svých četných kontrol nezjistily žádné závažné pochybení.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 57 minutami

Celosvětové kapacity pro výrobu jaderné energie je zapotřebí do roku 2050 zdvojnásobit, uvedla IEA

Celosvětové kapacity pro výrobu jaderné energie je zapotřebí do roku 2050 zdvojnásobit, aby se podařilo dosáhnout uhlíkové neutrality. Uvedla to Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v dnešní zprávě. Růst produkce jaderné energie by měl rovněž pomoci nynějším snahám vlád posílit energetickou bezpečnost snížením závislosti na dovozu fosilních paliv.

"Odchod energetického sektoru od fosilních paliv může být díky jaderné energii rychlejší a bezpečnější," uvedla IEA. "V dnešní globální energetické krizi se snižování závislosti na dovozu fosilních paliv stává prioritou při zajišťování energetické bezpečnosti. Neméně důležitá je klimatická krize," dodala. K dosažení uhlíkové neutrality je podle IEA zapotřebí do roku 2050 zvýšit kapacity pro výrobu jaderné energie na 812 ze současných 413 gigawattů.

Agentura rovněž upozornila, že téměř dvě třetiny jaderných elektráren jsou nyní starší než 30 let a že produkce jaderné energie ve vyspělých ekonomikách by do roku 2030 mohla klesnout o třetinu. Podle šéfa IEA Fatiha Birola nyní nicméně nastaly podmínky k většímu využívání jaderné energie.

"Vzhledem k dnešní globální energetické krizi, prudce rostoucím cenám fosilních paliv, problémům v oblasti energetické bezpečnosti a ambiciózním klimatickým závazkům věřím, že jaderná energie má unikátní příležitost pro návrat," uvedl Birol. "Nová éra pro jadernou energii ale není v žádném případě zaručena. Bude záviset na tom, zda vlády uskuteční kroky k zajištění bezpečnosti a udržitelnosti provozu jaderných elektráren v příštích letech," dodal.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Nárůsty nakažených covidem se drží nad tisícovkou, ve středu přibylo 1156 nákaz

Nárůsty nakažených covidem se drží nad tisícovkou, ve středu přibylo 1156 nákaz, asi o 500 víc než před týdnem. Počet hospitalizovaných stoupl na 179.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Myšákův Hamilton prohrál ve finále Memorial Cupu s týmem Saint John

Hokejisté celku Hamilton Bulldogs s českým útočníkem Janem Myšákem podlehli ve finále Memorial Cupu pořádajícímu Saint John 3:6. Sea Dogs triumfovali podruhé v boji o šampiona juniorských soutěží Canadian Hockey League (CHL) a navázali na vítězství z roku 2011. Memorial Cup se hrál po dvouleté pauze kvůli pandemii koronaviru poprvé od roku 2019, kdy jej ovládl tým Rouyn-Noranda Huskies s útočníkem Jakubem Laukem.

Dvacetiletý litvínovský odchovanec Myšák, jehož draftoval v roce 2020 ve druhém kole na 48. pozici Montreal, poslal v pondělí Bulldogs do finále vítězným gólem v čase 70:08 proti Shawiniganu (4:3 v prodloužení). Ve finále Myšák v dresu šampiona OHL také skóroval a devět sekund před koncem druhé třetiny snížil na 2:4.

Hráči celku Saint John, kteří v play off QMJHL vypadli už v 1. kole po porážce s Rimouski 2:3 na zápasy, Memorial Cup ovládli s jediným zaváháním. Ze základní skupiny postoupili z prvního místa přímo do finále po výhře nad Hamiltonem 5:3, porážce s Edmonton Oil Kings 3:4 v prodloužení a výhře nad Shawiniganem 5:3.

Stafford Smythe Memorial Trophy pro nejužitečnějšího hráče získal kanadský útočník William Dufour z vítězného týmu, který byl i nejproduktivnějším hráčem a nejlepším střelcem s osmi body a sedmi brankami ze čtyř utkání.

Sea Dogs byli jediným celkem bez českého zastoupení. S Oil Kings vyhrál WHL obránce Šimon Kubíček a s Cataractes ovládl QMJHL bek Martin Haš. Desítka českých vítězů Memorial Cupu se tak nerozšířila.

Zdroj: ČTK
Další zprávy