Letos osmašedesátiletý Petr Špaček byl dvanáct let nadřízeným současného ředitele Bezpečnostní informační služby Michala Koudelky. Jako náměstek pro zpravodajské složky odpovídal za veškerou činnost služby směřující k získání poznatků, spadal pod něj i odbor kontrašpionáže. Na něm sloužil a později ho řídil právě Koudelka.
Špačkovo působení v kontrarozvědce se uzavřelo v roce 2020, kdy dovršil 65 let. V tomto věku se automaticky odchází do penze. Skončil v hodnosti plukovníka. Koudelka nyní využil své pravomoci a vládě poslal podnět k jeho povýšení do generálské hodnosti. Je to vůbec poprvé v historii, kdy by se bývalý příslušník BIS stal generálem ve výslužbě.
"Navrhuje se prezidentu republiky, aby u příležitosti státního svátku Dne české státnosti (28. října 2023) jmenoval Petra Špačka vzhledem k jeho vysokým profesním a osobním kvalitám a vzhledem k velmi dobrým výsledkům dosahovaným též jeho zásluhou Bezpečnostní informační službou do hodnosti brigádního generála," stojí v návrhu vlády, jejž Aktuálně.cz získalo.
Do kontrarozvědky v první vlně
Špaček vstoupil do kontrarozvědky už v lednu 1990, tehdy se jmenovala Úřad pro ochranu ústavy a demokracie Federálního ministerstva vnitra. Byl jedním z prvních, kdo se k první svobodné tajné službě s vnitřní působností přidal. Po dalších třech transformacích kontrarozvědky od roku 1994 sloužil už v Bezpečnostní informační službě.
Možný budoucí generál ve výslužbě postupoval v hierarchii BIS rychle. Ještě roku 1994 se stal ředitelem jednoho z odborů, po dalších třech letech už řídil celou jednu sekci služby. V roce 2004 ho tehdejší ředitel kontrarozvědky Jiří Lang vytáhl do druhé nejdůležitější pozice v BIS, jmenoval ho náměstkem pro zpravodajské složky.
Špaček byl náměstkem dva roky, když se do čela jednoho z odborů, jenž pod něj spadal, vyšvihl tehdy jedenačtyřicetiletý Michal Koudelka. Šlo o odbor kontrašpionáže, jehož úkolem je odhalovat zpravodajské aktivity nepřátelských zemí na domácí půdě. Koudelka sloužil pod Špačkem až do roku 2016, kdy se sám stal ředitelem celé služby.
Končil jako náměstek pro technické zázemí
Koudelka ještě rok a půl nechal Špačka odpovídat za zpravodajské operace, než ho přeřadil. Později z něj v březnu 2019 udělal historicky prvního náměstka pro operativně technické složky. Špaček měl zjednodušeně řečeno na starosti servis, jejž příslušníci služby potřebovali pro plnění zpravodajských úkolů.
"Z důvodu maximálního využití jeho manažerských a odborných zkušeností při výstavbě technického útvaru byl ustanoven do funkce náměstka ředitele pro operativně technické složky," stojí v návrhu vlády na Špačkovo povýšení. Řádný služební poměr mu vypršel na konci roku 2020. BIS s ním ale vazby nepřetrhala, externě ho využívá pro lektorskou a poradenskou činnost.
Bezpečnostní informační služba
- Bezpečnostní informační služba je jednou ze tří zpravodajských služeb země, jde o kontrarozvědku s vnitřním polem působnosti. Sbírá, třídí a vyhodnocuje informace důležité pro bezpečnost, demokratické zřízení a ochranu ekonomických zájmů Česka.
- BIS se zodpovídá vládě, s jejím vědomím jí může zadávat úkoly i prezident. Kabinet i hlava státu jsou také příjemci jejich informací. Vedle zbývajících zdejších služeb, civilní rozvědky a Vojenského zpravodajství, spolupracuje i se západními agenturami. Loni od nich přijala 14 tisíc zpráv, naopak sama jim postoupila 2 500 dokumentů.
- BIS a rozvědka v roce 2023 společně prověřily 199 diplomatů a jejich blízkých, kteří v Česku žádali o akreditaci na ambasády.
- Veřejnou výroční zprávu vydává BIS na podzim, popisuje v ní především obecné bezpečnostní trendy. Konkrétní poznatky shrnuje utajená výroční zpráva. Roční rozpočet BIS je zhruba 2,3 miliardy korun, kontrarozvědka má přibližně tisíc pracovníků.
V současnosti je pouze jeden bývalý příslušník BIS generálem, jde o někdejšího ředitele kontrarozvědky Jiřího Langa. Ten ale na hodnost dosáhl už ve službě. Právě Langa Koudelka vystřídal. Koudelkův předchůdce řídil BIS třináct let, což je v historii evropských tajných služeb unikát. Od roku 2017 vede Lang Národní bezpečnostní úřad. Koudelka se stal generálem letos v květnu.
Dalších sedm generálských nominací
Špaček je první bývalý příslušník BIS, kterého Koudelka navrhnul na generála ve výslužbě. Vláda nominaci projedná na svém středečním jednání. Pokud ji schválí, pošle ji na Pražský hrad. Bude pak na prezidentovi Pavlovi, jestli Špačka povýší. Fialův kabinet bude schvalovat dalších sedm generálských nominací.
Ministerstvo spravedlnosti vedené Pavlem Blažkem (ODS) chce nechat povýšit ředitele věznice ve Stráži pod Ralskem Ladislava Blahníka, ředitele příbramské věznice Petra Červeného a ředitele Vazební věznice a ústavu pro výkon zabezpečovací detence v Brně Dušana Gáče.
Resort ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) poslal vládě ke schválení čtyři adepty na generála. Ředitel celostátního hasičského sboru Petr Ošlejšek se má stát generálmajorem, hodnost je spojená se dvěma hvězdami. První generálskou hvězdu by měli obdržet náměstek policejního prezidenta pro ekonomiku Jaromír Bischof, šéf pražské policie Petr Matějček a rektor Policejní akademie David Dlouhý.
