Podél západní zdi Obchodního centra Lužiny na stejnojmenné stanici metra probíhají už několik týdnů stavební práce. Potrvají do roku 2026. Vzejde z nich polyfunkční dům s byty. Budova je rozvržená do tří částí, nejvyšší z nich bude mít patnáct podlaží nad zemí. Stejně vysoký dům se má za rok začít stavět i podél východní stěny.
Obchodní centrum z poloviny vlastní manželka Martina Romana Lenka, druhá půle náleží developerovi Radku Menšíkovi. Romanová a Menšík se také angažují ve firmách, jež za projektem obou domů stojí. Romanová drží v jedné poloviční podíl, v obou je Menšík jediný člen představenstva. V dozorčí radě firem zasedá Romanův dobrý známý Karel Kopp.
Budoucí dominanta sídliště rozladila část místních, kteří se semkli kolem spolku PD Lužiny. Vzniklo před deseti lety se snahou zabránit tehdy ohlášenému projektu, jenž podle odpůrců nevratně změní tvář sídliště k horšímu. Podali odvolání proti stavebnímu povolení, stěžovali si na ministerstvu a bránili se u soudu. Nic z toho jim nepomohlo.
"Rozporovali jsme vyhodnocení vlivu projektu na životní prostředí nebo umístění stavby. Někdy se nám povedlo, že investor musel projekt doplnit. Brojilo se proti tomu, ale soudy nevychází vstříc," řekl Aktuálně.cz šéf spolku Vladislav Píša. Bydlí v Brdičkově ulici a ze svého bytu bude mít výhled přímo na dům zvaný Alfa, s jehož stavbou se už začalo.
Poslední rozsudek padl před dvěma týdny u Městského soudu v Praze. Píša chtěl zvrátit stavební povolení, jenž úřad Prahy 13 udělil druhému domu. Soud se snažil přesvědčit, že úředníci ho vydali v rozporu se zákonem o posuzování vlivů na životní prostředí. Podle instance však postupovali správně. Verdikt je pravomocný.
"Městský soud v Praze žalobu zamítl a městská část Praha 13 plně respektuje rozhodnutí soudu. V souladu v právními předpisy mají obě budovy platná stavební povolení, aktuálně stavební práce probíhají na bytovém domu Alfa," sdělila Aktuálně.cz mluvčí úřadu Lucie Steinerová.
"Neskutečné zvěrstvo"
Píšův spolek před úřady a soudy poukazoval na údajný nesoulad projektu s charakterem místní zástavby. Výška bytových domů o několik pater přesahuje stávající paneláky, projekt podle něj naruší vybalancovaný poměr mezi zastavěnou plochou a odpočinkovými zónami se zelení. Je také přesvědčený, že oba domy znehodnotí výhled z přilehlých budov.
"Je to neskutečné zvěrstvo. Nehodí se to sem, nemá to tady co dělat. Ale zájmy občanů jsou nulové proti zájmu zisku," tvrdí letos šestapadesátiletý muž. Proti lednovému rozsudku už se bránit nebude, nemá to podle něj význam. Naopak u Nejvyššího správního soudu už leží jeho stížnost proti možná důležitějšímu rozsudku.
Městský soud v Praze v druhé půli loňského roku zamítl žalobu spolku a Píšova souseda ze vchodu proti územnímu rozhodnutí. Rovněž ho vydal stavební úřad Prahy 13, schválil tím umístění obou domů. Pokud ho soud zruší, projekt se minimálně na dlouho přeruší. Nejvyšší správní instance by měla rozhodnout v první půli roku.
Jedinečný půdorys
"Určité zatížení okolí způsobuje každá stavba. Není nespravedlivé po vlastnících okolních staveb požadovat, aby takovéto zatížení snášeli, pokud není nepřiměřené poměrům. Soud má za to, že v projednávané věci se o zátěž nepřiměřenou poměrům nejedná," zní klíčová pasáž verdiktu, jejž spolek napadl a který má redakce k dispozici.
Senát soudce Ladislava Hejtmánka připustil, že místní zástavba je unikátně řešená protilehlými obytnými bloky do tvaru C, takzvanými rondely. Odmítl však, že by tento koncept nové domy narušily. Podle něj je v uspořádání měst či sídlišť typické, že centrální část vykazuje vyšší hustotu i výšku. V tomto smyslu prý projekt centrum Lužin dotvoří.
"Jsou splněny požadavky na odstup záměru od okolních bytových domů, oslunění, kompenzaci zeleně, kapacitu škol, dopravy. Je zohledněn vliv záměru na kvalitu ovzduší, hluk, osvětlení. Možnost volného výhledu není žádným právním předpisem garantována," píše soudce. Zdůraznil, že klíčový je soulad záměru s normami danými územním plánem.
Podobně už rozhodlo ministerstvo životního prostředí. Část místních si mu stěžovala, že pražský magistrát ještě před udělením stavebního povolení podcenil dopad záměru na životní prostředí. Resort však v dubnu 2018 rozhodl, že magistrát námitky místních vyhodnotil důsledně a nic neporušil. "Proti současné legislativě nemáme šanci," glosuje Píša.
"Romanovy" projekty dráždí
"Rozjitřená atmosféra provází v podstatě jakoukoli výstavbu a projevuje se v ní typický NIMBY efekt (z anglického 'not in my back yard', tedy 'ne na mém dvorku', pozn. red.). Konzervativní postoj ke všemu novému je pochopitelný i přesto, že nová výstavba obvykle zkvalitní okolí a zvedne ceny bydlení i těm, kdo proti stavbě brojí," sdělila Marcela Fialková, ředitelka strategie UDI Group developera Menšíka.
Podle ní se na trendu budovat v blízkosti stanic metra lokální centra s výškovými stavbami shodují v podstatě všichni urbanisté. Logika takového konceptu má spočívat v tom, že jde o ideální využití prostorů pro bydlení pro lidi, kteří po městě cestují veřejnou dopravou. Úřední řízení před vydáním stavebního povolení bylo podle Fialkové detailní.
Polyfunkční domy mají vedle tří stovek bytů zahrnovat garáže, parkovací stání či administrativní prostory. Podle investora je projekt navržený tak, aby jednak ladil s povahou okolí, jednak aby vycházel vstříc budoucím vlastníkům bytů. Na sídlišti Lužiny, které leží na katastru Stodůlky v městské části Praha 13, žije zhruba 18 tisíc lidí.
Romanovi blízcí, developer Menšík nebo byznysmen Kopp, se angažují i v dalších záměrech budících emoce. Radnice na Žižkově protestovala proti nadměrnosti bytového domu mezi Pitterovou a Malešickou ulicí, jak upozornily Seznam Zprávy. Podle Lidových novin pak developerský projekt na Smíchově ohrožuje podzemní nádrž vody.
