Finské děti patří k nejchytřejším. Učí se přitom málo a přestávka tu trvá půl hodiny

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
Aktualizováno 8. 6. 2019 19:04
Finsko bere školní vzdělávání nesmírně vážně, hovoří o něm nejen jako o prostředku, jak zvládnout výzvy budoucnosti, ale i jako o základní podmínce pro přežití lidského rodu. Profese učitele je tu nesmírně ceněná a žádaná, svojí prestiží se pohybuje na úrovni právníků či lékařů. Jak je možné, že když mají Finové jedno z nejkratších vyučování na světě, skoro nejméně úkolů a nejdelší přestávky, patří ve srovnávacích žebříčcích k nejlepším? Odpovědi se snažili na konferenci v českém Senátu poskytnout finští specialisté na vzdělávací systém. A také vyvrátit několik mýtů, třeba že zrušili předměty a známky. Zde jsou jejich hlavní recepty.
Foto: Shutterstock.com

Škola v pohybu

Jak říká Anneli Rautiainenová, ředitelka Inovačního oddělení Finské národní agentury pro vzdělávání, projekt Škola v pohybu je jedním z nejosvědčenějších, které v rámci reforem školství zavedli. Vychází z toho, že dvě hodiny tělocviku týdně jsou málo, že dítě potřebuje pořádný pohyb každý den a dlouhé vysedávání v lavicích ho spíše paralyzuje, než aby mu dodalo elán k učení. A tak kromě zmiňovaných dlouhých přestávek strávených venkovními aktivitami reforma přinesla pohyb i do tříd. V učebnách často chybí klasické lavice a židličky, najdeme tu různé taburetky, polštáře, ale i skákací míče nebo houpátka. 

"Když se žák například nemůže soustředit na matematický příklad, učitelé mu umožní, aby počítal a přitom se třeba pohyboval na velkém míči," popisuje své zkušenosti z finských tříd Michal Pitín, organizátor konference v Senátu na téma finský vzdělávací systém. "Děti mají také houpátka, aby se mohly bezpečně houpat, zatímco v Česku stále slyší: 'Nehoupej se!'" A mnozí učitelé mají na katedře slizkou hmotu, kterou čeští učitelé žákům tak rádi zabavují, a když se dítě potřebuje odreagovat, uvolnit, zkrátka mu dají sliz, ať si pohraje."

 

Právě se děje

Další zprávy