Finské děti patří k nejchytřejším. Učí se přitom málo a přestávka tu trvá půl hodiny

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
Aktualizováno 8. 6. 2019 19:04
Finsko bere školní vzdělávání nesmírně vážně, hovoří o něm nejen jako o prostředku, jak zvládnout výzvy budoucnosti, ale i jako o základní podmínce pro přežití lidského rodu. Profese učitele je tu nesmírně ceněná a žádaná, svojí prestiží se pohybuje na úrovni právníků či lékařů. Jak je možné, že když mají Finové jedno z nejkratších vyučování na světě, skoro nejméně úkolů a nejdelší přestávky, patří ve srovnávacích žebříčcích k nejlepším? Odpovědi se snažili na konferenci v českém Senátu poskytnout finští specialisté na vzdělávací systém. A také vyvrátit několik mýtů, třeba že zrušili předměty a známky. Zde jsou jejich hlavní recepty.
Foto: Shutterstock.com

Ředitel i inspektor jsou pomocníci, ne vládci

V Česku je ředitel vnímán spíše jako šéf, jenž rozděluje úkoly a penalizuje za jejich nesplnění, školní inspektoři jsou pak často spojováni se zbytečnou "buzerací", nesmyslnou administrativou a umělým hledáním chyb v "papírování". 

"Ve Finsku je ředitel vnímán jako pomocník učitele. Když má učitel nějaký problém, zkrátka vezme kafe pro sebe a pro ředitele, zaťuká na ředitelnu a tam spolu vše proberou a většinou i vyřeší," popisuje běžnou praxi specialistka na vzdělávání Susanna Bäckmanová. "To, že hovoří o svém problému, není vnímáno jako jeho selhání, ale naopak jako příkladná otevřená komunikace mezi učiteli a vedením školy."

Zcela se liší také přístup školních inspektorů. "Když svolává ředitele na schůzku, není to většinou proto, aby jim rozdal úkoly, vyžadoval po nich zbytečné papíry nebo je zbytečně 'buzeroval', ale aby se zeptal: 'Co byste potřebovali?'", líčí Anneli Rautiainenová z Finské národní agentury pro vzdělávání.

 

Právě se děje

Další zprávy