Zuzana Hronová
Aktualizováno 8. 6. 2019 19:04
Finsko bere školní vzdělávání nesmírně vážně, hovoří o něm nejen jako o prostředku, jak zvládnout výzvy budoucnosti, ale i jako o základní podmínce pro přežití lidského rodu. Profese učitele je tu nesmírně ceněná a žádaná, svojí prestiží se pohybuje na úrovni právníků či lékařů. Jak je možné, že když mají Finové jedno z nejkratších vyučování na světě, skoro nejméně úkolů a nejdelší přestávky, patří ve srovnávacích žebříčcích k nejlepším? Odpovědi se snažili na konferenci v českém Senátu poskytnout finští specialisté na vzdělávací systém. A také vyvrátit několik mýtů, třeba že zrušili předměty a známky. Zde jsou jejich hlavní recepty.
Neztrapňovat, netrestat, žák se nesmí bát zariskovat
S oblibou špatných odpovědí, na nichž se dá látka pěkně vysvětlit, souvisí i snaha vytvořit prostředí, které dá žáku odvahu zariskovat a zkusit odpovědět, i když si není jistý. "Když budeme děti za chybu penalizovat, netroufnou si cokoliv říct," vysvětluje učitelka matematiky Marika Päivärinta-Guinardová. Reakce "Odpověděl jsi špatně" se tu považuje za ztrapňování a ponižování. "Takovéhle věty já v hodině matematiky vůbec nepoužívám. Mnohem lépe se dítě motivuje, pakliže se ho zeptám: 'Jak jsi šel na to ty?' a 'Proč jsi postupoval takto?'. Ve vzájemné diskusi se pak dobereme správného řešení a žák většinou sám odhalí svou chybu."