Praha - Do jaké míry české daňové úřady zajímají korunové dluhopisy, ze kterých mají majitelé velkých firem nezdaněné desítky milionů korun ročně, bude ve středu zajímat poslance z rozpočtového výboru. Vysvětlit jim to má generální ředitel Generálního finančního ředitelství Martin Janeček.
"Chceme znát postoj daňové správy ke korunovým dluhopisům. Náš zájem se týká všech majitelů firem, kteří si od nich nakoupili dluhopisy," uvedl předseda rozpočtového výboru Václav Votava.
Princip korunových dluhopisů spočíval v tom, že firma vydala několik miliard kusů dluhopisů, každý v hodnotě jedné koruny. Koupit si je mohl jenom majitel, který z nich dostává roční, jím stanovený úrok. O ten si firma sníží daňový základ. Majitelé z těchto výnosů ale daně neplatí, protože se zdanění zaokrouhluje na celé koruny dolů, takže u korunových dluhopisů vyjde vždy nulová částka.
Jedním z podnikatelů, který v roce 2012 využil tehdy platného zákona k nezdaněnému příjmu, je ministr financí a majitel holdingu Agrofert Andrej Babiš (ANO). Od své firmy nakoupil jednu a půl miliardy dluhopisů v nominální hodnotě jedné koruny. Ty mu až do roku 2022 budou vynášet každý rok 90 nezdaněných milionů korun.
"Náš zájem se ale týká všech, i když je jedním z nich ministr Babiš, u kterého je to minimálně podivné," doplnil Votava. Otázkou však je, jak bude ředitel Janeček sdílný. Hospodářským novinám už opakovaně vzkázal, že je vázán mlčenlivostí. "Je tak trochu ve střetu zájmů a v nestandardní situaci, pokud má referovat o svém nadřízeném," potvrdil předseda rozpočtového výboru.
Z podkladů, které má Janeček pro poslance připravené, však vyplývá, že šéf finančních úřadů nehodlá finanční transakce svého šéfa nijak kriminalizovat. "Prostý nákup korunových dluhopisů není zpochybnitelný principem zneužití práva, protože tuto skutečnost měl racionální zákonodárce předpokládat," napsal Janeček ve svém prohlášení.
Tím v podstatě říká to samé, co Andrej Babiš. Ten opakovaně uvedl, že nákup dluhopisů byl zcela v souladu se zákonem, který vzešel z dílny tehdejšího ministra financí Miroslav Kalouska (TOP 09). A ten je proto také zodpovědný za to, že majitelé velkých firem dostali možnost na jedné straně snížit svým společnostem daňové základy o cenu prodaných dluhopisů, a na straně druhé získat dlouhodobé zdroje nezdaněných peněz.
Babiš: Je to kampaň
Sám Babiš jednání na rozpočtovém výboru označil za pokračující kampaň ČSSD, která se touhle cestou snaží živit kauzu korunových dluhopisů. "Teď k tomu boji nově prostřednictvím předsedy rozpočtového výboru Václava Votavy zneužívá i sněmovnu," uvedl Babiš.
Ministr financí neopomněl připomenout, že už navrhl zdanění výnosů z dluhopisů, vydaných v roce 2012. "Jsem zvědavý, jak se pánové Sobotka a Votava stejně jako zbytek ČSSD k mému pozměňovacímu návrhu postaví," dodal Babiš.
Neodpověděl už ale na dotaz, zda bude ochoten zbavit ředitele finanční správy Martina Janečka mlčenlivosti, aby mohl poslancům uvést informace, do jaké míry se daňové úřady zabývají emisemi dluhopisů, které vydal Agrofert.
Podle Miroslava Kalouska, za jehož působení na ministerstvu financí platilo nezdaňování korunových dluhopisů, má přitom finanční správa hned několik důvodů, proč by se měla Babišovými dluhopisy zabývat. Jako první Kalousek uvedl, že finanční úřady by měl zkoumat, zda Agrofert opravdu potřeboval finanční prostředky, které si vydáním dluhopisů za úrok opatřil, jak tvrdí Babiš. Tím by se dalo vyvrátit podezření, že si tak ministr financí jen uměle snížil daně.
"Za druhé by měl úřad prozkoumat, zda investor za dluhopisy skutečně zaplatil, a také zda úrok, který si společnost uplatňuje do základu daně, odpovídá podmínkám na trhu. Stejně tak by měl zjistit, zda měl investor na nákup dluhopisů dostatek prostředků," řekl Kalousek.
Kromě takzvané optimalizace daní totiž Babiš čelí také podezření, že v době nákupu neměl na dluhopisy za jednu a půl miliardy korun dostatek prostředků. Ani tady ale finanční správa nechce sdělit, zda v tom nevidí podezření na daňový delikt svého nadřízeného ministra.
