Zatímco většina vysokoškoláků usedne na začátku příštího akademického roku do velkých aul a bude poslouchat přednášky, studenty Farmářské školy čeká něco odlišného. Zhruba čtyři pětiny výuky totiž stráví na statcích, které si sami vyberou. Momentálně jich mají na výběr čtyřicet. "Báli jsme se, že nenajdeme moc farmářů, kteří budou chtít své zkušenosti předávat dál. Nakonec se nám hlásí sami, i když už je cíleně nevyhledáváme," popisuje ředitel školy Prachař.
Každý žák by si měl během tříletého studia, na jehož konci může získat titul diplomovaného specialisty, projít tři farmy, aby si vyzkoušel různé postupy i obory. Jednou za měsíc se pak všichni v rámci čtyřdenních bloků setkají na teoretické výuce.
Na výklad potřebných znalostí se ale škola zaměří převážně mimo sezonu, tedy od prosince do února. "Přes zimu se přesuneme z farem do Výzkumného ústavu rostlinné výroby, který nám poskytl své prostory. V tomto období bude dominovat teorie," vysvětluje Prachař. Obdobný vzdělávací model již funguje v německy mluvících zemích, Skandinávii, Anglii či Francii.
Právě vlastní zkušenosti ze zahraničí vedly Prachaře k založení vyšší odborné školy ekologického zemědělství. Krátce po nástupu na univerzitu odešel za vzděláním do Německa. Po třech letech si vyzkoušel i druhou roli, když začal biodynamiku vyučovat. Díky tomu si uvědomil, že přesně tahle forma výuky v Česku chybí.
"Sám jsem v podstatě neměl jinou možnost než odejít pryč. Adekvátní školu jsem tu nenašel," popisuje hlavní důvod. Dalším impulzem pro něj bylo navýšení počtu ekologických farmářů, a tím i udržitelných ploch, kterých je v Česku momentálně necelých 16 procent.
Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) je přesvědčený, že potenciál ekologického zemědělství není v tuzemsku dostatečně využitý. Zájem veřejnosti o tento obor přitom roste. Stále více lidí, především kvůli stavu přírody, nakupuje biopotraviny. Jejich trh se podle dat ministerstva za posledních pět let více než zdvojnásobil.
Pozvolna se zvyšuje i počet ekologických zemědělců, aktuálně jich je necelých 5200. Práce na statcích ale dostatečné množství mladých lidí neláká. "Zemědělci stárnou. Do roku 2030 jich podle odhadů odejde třetina do důchodu nebo mimo obor," vyjádřil se již dříve předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha. Podle Agrární komory chybí v zemědělství zhruba 14 tisíc sezonních pracovníků. Pýcha vidí problém i v tom, že velká část absolventů zemědělských oborů končí v jiných odvětvích.
Ekologické zemědělství jako takové se dá studovat na České zemědělské univerzitě v Praze a na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Na úrovni předmětů se s ním setkají i studenti brněnské Mendelovy univerzity. Výuka na univerzitách je ale podle Prachaře zbytečně teoretická. "Na naší škole nepůjdeme do detailů ani se nebudeme soustředit na vědu, to farmář v praxi nepotřebuje. Stačí mu selské know-how," říká, ačkoliv vyzdvihuje kvalitu českých docentů a profesorů v oboru. Koneckonců někteří z nich budou nárazově vyučovat i na Farmářské škole.
Uchazeči o studium mohou podávat přihlášky do konce května. Pro první ročník si Prachař představuje ideálně skupinu 25 žáků. S vyšším počtem totiž klesá možnost interaktivní výuky. Náročnější je pak i společné vycestování na zahraniční exkurze, které budou nedílnou součástí studia. Na farmách v cizině by pak studenti měli strávit i svůj poslední ročník. K úspěšnému ukončení a získání titulu DiS. budou muset splnit určitý počet hodin praxe, absolvovat povinné předměty a složit absolutorium včetně ročníkové práce a zkoušky.
Projekt Farmářské školy se připravoval od roku 2019. Denní studium žáka nebude nic stát. Zájemci o kombinovanou formu zaplatí 12 tisíc korun za rok, za dálkovou poté dvakrát tolik.
