Dvanáct let od povodní: Města už jsou lépe připravena

Ondřej Chlupáček
10. 8. 2014 19:25
Obce zasažené povodněmi v roce 2002 přijala taková opatření, díky kterým by velká voda už neměla způsobit takové škody.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jan Barek

Praha - Obce, které v roce 2002 zasáhly ničivé povodně, se poučily z minulosti a na případnou další velkou vodu jsou již mnohem lépe připravené. Zlepšily organizaci, komunikaci a vystavěly různá protipovodňová opatření.

Déšť začal hladiny jednotlivých českých řek rozvodňovat sedmého srpna. Právě tento den začala jedna ze dvou nejničivějších povodní v novodobé historii České republiky, která během devíti dní zabila sedmnáct lidí. Postihla 753 obcí a škody, které způsobila, se vyšplhaly na 73 miliard korun.

V reakci na tragické ztráty vláda ještě v témže roce schválila zákon o výjimečném stavu a zákon o integrovaném záchranném systému. Rovněž byly zpracovány protipovodňové plány, na základě kterých byla realizována protipovodňová opatření na mnoha místech republiky. Na velkou vodu se ale připravují i samotné obce.

Všechno zlé je pro něco dobré

"Nešlo tomu předejít. Během několika dnů napadlo obrovské množství vody. Nikdo nečekal takové škody," vzpomíná Oliver Kapusta, vedoucí krizového řízení v Klatovech, které byly s několika dalšími městy nejvíce postiženy povodní.

Kapusta však dává za pravdu starému přísloví, že všechno zlé je pro něco dobré. "Vyškolilo nás to. Dříve by nás ani nenapadlo, že může přijít povodeň takových rozměrů," přiznává Kapusta.

"Nicméně jsme během dvanácti let od povodní zlepšili organizaci, souhru protipovodňových orgánů od obcí po město. Začali jsme mnohem více používat informační technologie, předpovědi, vypočítáváme možné scénáře a snažíme se na ně pružně reagovat," dodává Kapusta.

Lepší komunikace, nové technologie

V Klatovech rovněž začali používat systém SMS zpráv, který obcím umožňuje okamžitě informovat své občany o možném nebezpečí.

Chytřejší jsou i v Blatné. "Musela se předimenzovat celá soustava rybníků minimálně na stoletou vodu. Zvyšovala se i kapacita bezpečnostních přelivů," popsal vedoucí odboru životního prostředí v Blatné Martin Dolejš.

"Změny byly nutné, už se nesmí opakovat to, co se stalo před dvanácti lety, kdy v obci Předmíř na toku do Blatné kvůli povodním zemřel jeden člověk," zdůvodňuje důležitost patřičných protipovodňových opatření Dolejš.

Co nejvíc zmírnit škody

Změny v technologii zabraňovaní škod způsobených povodněmi zaznamenala i Sušice. Zde radní začali používat systém "Vodou proti vodě", který je v zahraničí znám jako Tiger Dam. Ten funguje na bázi mobilních, rychle postavitelných protipovodňových hrází.

"Povodním úplně předejít nejde, jde hlavně o to, co nejvíce zmírnit následky a škody pro město a jeho obyvatele. Po dvanácti letech zlepšování protipovodňových systémů jsme nyní schopni úplně ochránit kritická místa, jako jsou historické části města. Pokud voda do města vnikne, umíme ji přesměrovat tam, kde napáchá menší škody," vysvětluje vedoucí sušického odboru civilního řízení Jaroslav Hapka.

 

Právě se děje

Další zprávy