Petr Pavel po vítězství v prezidentských volbách loni v lednu žádnou pravomoc neměl. Obratem mu však policie zajistila ochranku, přijímal gratulace od zahraničních státníků a na pozvání už se účastnil mezinárodních fór coby zvolená hlava státu. Aby mohl takovou agendu vyřizovat, Fialova vláda mu poskytla prostory Hrzánského paláce.
Podle ministra Michala Šalomouna (za Piráty) takové provizorní řešení nestačí. Z jeho pohledu je nutné stanovit pravidla, jež umožní hladkou přípravu zvolené hlavy státu na vykonávání mandátu. Předložil proto návrh novely zákona o Kanceláři prezidenta republiky, jímž chce do hry vtáhnout právě úřednický aparát Hradu.
"Navrhovaná právní úprava umožní Kanceláři prezidenta republiky zajišťovat materiální a personální záležitosti spojené s chodem dočasné kanceláře nově zvoleného prezidenta, jakož i s jeho neoficiální veřejnou činností. Zejména se bude jednat o finanční a věcné zabezpečení osob, jež budou zmíněné činnosti zajišťovat," zní klíčová část návrhu.
Zvolený prezident nemá práva, píše Bek
Aby mohl Hrad zajistit zvolenému prezidentovi před jeho nástupem do funkce potřebné služby, podle ministra Šalomouna na to bude potřebovat maximálně milion korun navíc. Schválený rozpočet prezidentské kanceláře na letošní rok činí 425 milionů.
Návrh má od čtvrtka za sebou obvyklé kolečko připomínek, které vznáší ministerstva či další státní instituce. Naprostá většina z nich se námitek zdržela. S předlohou souzní i Hrad. "K materiálu nemá Kancelář prezidenta republiky připomínky," napsal ministru Šalomounovi šéf prezidentské kanceláře Milan Vašina.
Dvě ministerstva ale mají významné výhrady. Resortu školství ministra Mikuláše Beka (STAN) se nelíbí, jaký jazyk Šalomoun užívá v důvodové zprávě k návrhu novely. Ohrazuje se proti sousloví "zvolený prezident". Připomíná, že podle ústavy je hlavou státu pouze ten, kdo při inauguraci složí slib. Nikdo jiný.
"Navrhujeme proto upravit celkové vyznění důvodové zprávy, které naznačuje, že v České republice panuje po prezidentských volbách jisté 'dvojprezidentství'. Osoba, která nesložila prezidentský slib, není prezident a nemá dle ústavy žádná práva a povinnosti spojené se statusem prezidenta," uvedli Bekovi úředníci.
Peníze na přípravu z volební kampaně
Podle resortu financí je zase návrh obecný. Úředníkům ministra Zbyňka Stanjury (ODS) není jasné, jaké konkrétní činnosti by měla prezidentská kancelář pro zvolenou hlavu státu vykonávat. Požadují, aby Šalomoun návrh rozepsal podrobněji. Nejsou naklonění ani tomu, aby stát pro Hrad uvolňoval milion korun navíc.
"Doporučujeme zvážit, zda by nebylo vhodnější (a logičtější) umožnit, aby náklady na činnost nově zvoleného prezidenta před jeho nástupem do funkce byly kryty z peněz soustředěných na financování volební kampaně," píší. Úředníci připomínají, že kvůli tomu by se musel měnit také zákon o přímé volbě prezidenta.
Ministr Šalomoun by měl v ideálním případě uvedené podněty vzít v úvahu a promítnout je do přepracovaného návrhu. Až tak učiní, novelu předloží k projednání Fialově vládě. Zabrat by to mohlo několik týdnů či měsíců. Postoj vlády k předloze bude vodítkem k tomu, jak mají k jejímu konečnému schvalování přistoupit koaliční poslanci.
Česko zatím zažilo dvakrát, kdy se období dosluhujícího prezidenta a zvolené hlavy státu překrývala. Poprvé se tak stalo, když Miloš Zeman v roce 2013 střídal na Pražském hradě Václava Klause. Podruhé takovou situaci přinesly volby v loňském roce. Václav Havel i Václav Klaus nastupovali do funkce, když už byla několik týdnů neobsazená.
