Praha - Aktivní zálohy české armády si v březnu a dubnu vyzkoušejí ochranu důležitých objektů a hranic při zvýšené hrozbě teroristického útoku. Na cvičení se postupně vystřídá asi 1100 členů aktivních záloh, řekl ve středu na konferenci věnované budoucnosti aktivních záloh ředitel Krajského vojenského velitelství Ostrava Jaroslav Hrabec.
Scénář cvičení vychází podle Hrabce z úkolů, které jednotky aktivních záloh mají, tedy z ochrany objektů důležitých pro obranu státu a zesílení ostrahy státní hranice ve spolupráci s policií. "Záložáci" si nacvičí přesuny, logistické zabezpečení, rozhodovací procesy i schopnost pohybovat se v terénu.
"A tím atraktivním je určitě řešení krizových situací, kterých očekáváme až několik denně, které budou v podstatě spočívat v narušení těchto činností," řekl ČTK Hrabec. Dodal, že námětem cvičení je situace, že existuje možné teroristické ohrožení v důsledku radikalizace skupin uvnitř Česka nebo případně proniknutí teroristů do Česka v rámci migrační vlny.
Cvičení se zúčastní všech 14 pěších rot aktivních záloh u krajských velitelství a aktivní záloha Vojenské policie. Pozváno tak na něj bude 1100 "záložáků". Nácvik se uskuteční ve vojenském prostoru Libavá od 3. března do 22. dubna, každá jednotka bude povolána na devět dnů a v hlídání "důležitých objektů" se tak budou postupně střídat. Zároveň s nimi budou v prostoru cvičit i vojenští průzkumníci, kteří tak skrytě na "záložáky" dohlédnou.
Vojáci chtějí z aktivních záloh, které mají v současné době kolem 1250 členů, vybudovat "druhou armádu". Do budoucna by jich mělo být až 5000, polovina z nich bude působit přímo u bojových útvarů, zbytek pak bude zařazen u krajských velitelství.
Úkolem aktivních záloh bude doplňovat ztráty profesionálních jednotek v případě konfliktu, při jejich odjezdu do mise nebo vybírání dovolené. Podle velitele pozemních sil Jána Gurníka by ale v zálohách měli sloužit i specialisté, které armáda povolá v případě krizové situace.
Podle účastníků dnešní konference budou aktivní zálohy důležitou složkou armády v případě krizové situace v Česku. Za úkol by tak měly ochranu důležitých objektů, tedy třeba elektráren nebo rozvodů elektrického vedení, nebo ve spolupráci s policií třeba ochranu hranic. Nasazeny by mohly být i při odstraňování následků živelních pohrom nebo na pomoc integrovanému záchrannému systému.
S vytvořením svých aktivních záloh nově počítá i letectvo. Pro začátek chce podle náčelníka štábu vzdušných sil Ivana Čecha nabrat dobrovolníky do strážních čet, do logistického zabezpečení, ale i k protichemické obraně. V budoucnu by mohly vzniknout i přímo letecké zálohy, ve kterých by byli umístěni piloti, kteří z armády odcházejí. Mohli by třeba dočasně nahradit své kolegy vyslané do misí.
Nábor do aktivních záloh má zlepšit zákon, který by měl začít platit od začátku července. Počítá s trojnásobením odměny za členství v nich na 18.000 korun ročně, více peněz v případě nasazení na cvičení nebo do akce dostanou i zaměstnavatelé "záložáka". Členové záloh budou moct nově vyjet i do mise. Rozhodnutím vlády bude možné je povolat do služby až na sedm měsíců.
Podle náčelníka generálního štábu Josefa Bečváře by česká armáda bez aktivních záloh nebyla dál s to si udržet schopnosti, které jsou po ní vyžadovány. Zdůraznil, že jejich budování je na počátku. Řekl, že kromě cvičení Hradba čeká členy záloh letos nebo příští rok i účast na cvičeních na podporu integrovaného záchranného systému a na mezinárodních cvičeních.
