Dejte se k armádě, láká stát. Zvýší odměny pro "záložáky" a zavede dobrovolnou brannou povinnost

ČTK ČTK
13. 1. 2016 14:54
Senát ve středu schválil brannou novelu, podle níž se Češi budou moci přihlásit dobrovolně k branné povinnosti, když požádají o účast na vojenském cvičení. Vládní předloha, která také umožní nasadit členy armádních aktivních záloh v zahraničních misích, nyní zamíří k podpisu prezidentu Miloši Zemanovi. Senátem prošel také návrh zákona o službě vojáků v záloze. Místo dosavadních šesti tisíc budou dostávat za rok 18 tisíc korun. Ministerstvo obrany potřebuje navýšit stavy aktivních záloh, do budoucna v nich chce mít až pět tisíc lidí.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

Praha - Dospělí muži a ženy se nově mohou přihlásit k dobrovolné branné povinnosti. Novela prošla Poslaneckou sněmovnou i Senátem. Pokud ji podepíše prezident Miloš Zeman, začne platit od července.

O zařazení do branné povinnosti budou moci lidé podle předlohy požádat v době míru potom, co dosáhli věku 18 let. Mezi podmínky pro jejich účast na vojenském cvičení bude patřit zdravotní způsobilost, trestní bezúhonnost i to, že tito lidé nepodporují hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačování práv a svobod. Cvičení bude až tříměsíční, uskuteční se do dvou let od podání žádosti. S termíny cvičení budou zájemci seznámeni předem.

Za měsíc, kdy vykonali vojenské cvičení, by měli dostávat 1000 korun. Celková roční odměna bude činit nejvýše 12 tisíc korun.

Předloha taky stanoví, že bývalý profesionální voják bude moci být zařazen do dvou let od ukončení služebního poměru do aktivní zálohy, a to až na tři roky. Členové aktivních záloh budou moci být v případě potřeby až sedm měsíců v roce v operačním nasazení, v případě jejich souhlasu i v zahraničních misích. Až na měsíc v roce bude moci armáda využít příslušníky záloh na záchranné práce například při živelních pohromách v Česku.

Vysílání členů aktivních záloh do zahraničních misí zpochybnil Petr Gawlas (ČSSD). "Příslušník aktivní zálohy nebude nikdy na takové úrovni výcviku, aby se vyrovnal vojákům z povolání," řekl. Vypuštění ustanovení navrhoval ve Sněmovně s obdobnými argumenty Antonín Seďa (ČSSD), neuspěl.

"Záložákům" se trojnásobně zvedne odměna

Senát ve středu schválil také návrh zákona o službě vojáků v záloze. Dosavadní šestitisícová roční odměna pro příslušníky aktivních záloh se zvýší na 18 tisíc za rok. Podmínkou bude účast na cvičení nebo v operačním nasazení v daném kalendářním roce.

Za každý den cvičení nebo operačního nasazení budou tito "záložáci" dostávat plat odpovídající tarifu profesionálního vojáka stejné hodnosti. Vojáci v záloze budou mít podle předlohy také nárok na zapůjčení vojenské výstroje, na stravu, ubytování a dopravu. Po případné zahraniční misi by mohli na rekondiční pobyt.

Od zvýšení odměny si vláda slibuje výrazné navýšení aktivních záloh. Teď je v nich zařazeno asi 1200 lidí, do budoucna jich chce mít armáda až 5000. Armáda hodlá přilákat především vysokoškolské studenty s ohledem na jejich věk, vzdělání a tím i možnost jejich zapojení do profesionální armády. Studenti by měli podle normy dostat v roce, kdy vstoupili do aktivní zálohy, navíc motivační odměnu 6000 korun.

Vojáci v aktivních zálohách budou podle předlohy cvičit v prvním roce až tři měsíce, v následujících letech až měsíc v každém roce. Až tříměsíční výcvik by tito lidé absolvovali před operačním nasazením. Bývalí profesionální vojáci zařazení do aktivních záloh by cvičili až tři týdny v roce.

Povinné odvody neprošly

Místo dobrovolné branné povinnosti kabinet původně navrhoval opětovné zavedení plošných odvodů mladých mužů a žen. Potom, co se proti tomu zvedl odpor mezi poslanci, přišlo ministerstvo obrany s odvody dobrovolnými. Původnímu záměru kritici vyčítali hlavně to, že by šlo jen o administrativně náročnou registraci. Plán totiž nepředpokládal ani žádný výcvik.

Někteří senátoři se pro obdobné řešení v diskusi vyslovili. "Země naší velikosti si nemůže dovolit luxus, aby měla jen profesionální armádu," řekl lidovec Jiří Čunek. Měla by se obnovit branná povinnost, jak řekl, ale ne na dva roky, což byla v minulosti délka základní vojenské služby, ale na tři až pět měsíců.

Čunkovu myšlenku podpořili například Martin Tesařík (ČSSD) a Zuzana Baudyšová (za ANO). "Je potřeba, aby branná povinnost existovala. V Izraeli jí podléhají i děvčata," podotkla. Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) nějaký "razantnější krok" do budoucna nevyloučil.

Předloha, pro níž hlasovalo 54 ze 63 přítomných senátorů, nemění všeobecnou brannou povinnost pro lidi od 18 do 60 let. Za stavu ohrožení nebo za válečného stavu stanoví vláda nařízením počty občanů, kteří budou muset k odvodu, a to podle ročníku jejich narození nebo podle jejich odborné kvalifikace.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Marcon chce posílit vztahy s Bidenovou Amerikou. Prezidenti chtějí spolupracovat v rámci WHO

Nový americký prezident Joe Biden v neděli poprvé od nástupu do funkce mluvil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem a vyjádřil touhu po upevnění vzájemných vztahů obou zemí, uvedl Bílý dům. Podle Macrona měli oba vůdci velmi blízké názory, a to zejména co se týče přístupu k mezinárodním problémům, jakými je například boj s pandemií či klimatickými změnami, uvedl Elysejský palác.

Prezidenti se shodli na nutnosti spolupracovat v oblasti globálního veřejného zdraví v rámci Světové zdravotnické organizace (WHO). Z té USA vyvedl předchozí prezident Donald Trump, Biden však hned po nástupu do funkce nařídil, aby se k ní Spojené státy vrátily. Stejně tak tomu bylo i u pařížské klimatické dohody z roku 2015.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Koulař Crouser vylepšil 32 let starý halový světový rekord

Americký koulař Ryan Crouser vytvořil na mítinku ve Fayetteville světový halový rekord. Osmadvacetiletý olympijský vítěz z Ria de Janeiro předčil pokusem 22,82 metru o šestnáct centimetrů výkon krajana Randyho Barnese, který se v čele historických tabulek držel 32 let.

Crouser se na devět centimetrů přiblížil svému absolutnímu maximu z loňského roku. Pod střechou měl jeho dosavadní osobní rekord hodnotu 22,60. Ve Fayetteville Barnsův výkon překonal dokonce dvakrát. Nejdál poslal kouli hned v první sérii, ve třetí ještě předvedl pokus dlouhý 22,70.

"Velmi dobrý start do roku 2021," řekl televizi ESPN Crouser. Historickým zápisem si upevnil první místo v letošních tabulkách, v nichž se za něj v sobotu zařadil výkonem 21,48 český rekordman Tomáš Staněk.

Barnes zůstává nadále absolutním světovým rekordmanem výkonem 23,12 z roku 1990. Za 23 metrů poslal 7,26 kg těžké náčiní také němec Ulf Timmermann (23,06), Crouser se výkonem 22,91 dělí o třetí místo v tabulkách s krajanem Joem Kovacsem a Italem Alessandrem Andreiem.

před 2 hodinami

Portugalský prezident de Sousa podle odhadů obhájil mandát

Portugalský prezident Marcelo Rebelo de Sousa podle odhadů obhájil mandát, hned v prvním kole dnešních voleb se mu podařilo získat přes polovinu hlasů. S odkazem na projekci veřejnoprávní televize RTP o tom informují tiskové agentury.

De Sousa, který je zástupcem pravého středu, si podle odhadů zajistil 57 až 62 procent odevzdaných hlasovacích lístků. V čele Portugalska tak bude dalších pět let.

Další zprávy