I samotná pomoc může být pro děti, které jsou oběťmi tělesného a psychického týrání nebo sexuálního zneužívání, velmi stresující. Poté, co případ oni nebo někdo jiný nahlásí, se podle Centra Locika, které se věnuje péči o děti zažívající domácí násilí, dostane nezletilá oběť do kontaktu až se 47 lidmi na patnácti místech.
Než jim někdo doopravdy pomůže s bolestí, kterou si prochází, musí nejdříve mluvit například s policisty, sociálními pracovníky, právními zástupci rodičů, státními zástupci nebo soudními znalci. Každému popisují, co se stalo, čímž si musí traumatizující vzpomínky vybavovat stále znovu.
"Z naší zkušenosti děti projdou až třemi typy soudněznaleckých zkoumání, a to i v případě, že není pochyb o tom, že se trestný čin stal," objasňuje ředitelka Centra Locika Petra Wünschová. Kromě posudků děti absolvují také několik typů výslechů, například na orgánu sociálně-právní ochrany dětí, na policii a u soudu.
Celkově jde o velmi zdlouhavý postup, který je nezdravý pro dětskou psychiku. "Trvá to měsíce až léta, než se dítě dostane k odborné pomoci. K psychologovi, který se ho zeptá, co potřebuje a jak se má," říká ředitelka centra.
Právě zdlouhavý proces vyšetřování a jeho často ne úplně citlivé vedení je podle Wünschové jedním z důvodů, proč jen velmi málo případů někdo oznámí na policii. "Většina aktérů totiž ví, jak to funguje, nebo spíše nefunguje, a nevěří, že by se dětem dalo účinně pomoci," popisuje Wünschová.
Psycholog a policista pod jednou střechou
Situaci má zlepšit první v Česku otevřené dětské advokační centrum, kterých je v Evropě už 36 ve 22 zemích včetně například Slovenska. V Praze ho nyní začalo provozovat Centrum Locika ve spolupráci s Nadací Sirius a ministerstvem práce a sociálních věcí. "Děti ohrožené násilím v rodinách jsou obzvláště zranitelné. Jedině systémová odborná pomoc jim zajistí včasnou pomoc ve chvílích, kdy ji potřebují nejvíce," říká ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Výhodou advokačního centra je, že oběti mají vše na jednom místě. Pracují zde jak policisté, tak pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany dětí, ale i státní zástupci, sociální pracovníci nebo psychologové, kteří si informace předávají, aby si dítě nemuselo nepříjemné vzpomínky vybavovat stále dokola.
"Vytvořili jsme hezké prostředí, kde se dítě cítí bezpečně a kde může být nějakou chvíli jako doma. Potká lidi, kteří mu důvěřují a naslouchají. Jsme schopni ho přijmout, promluvit s ním nebo s ním mlčet. A vysvětlit mu, že je to sice složitá situace, ale že jsou tu lidi, kteří mu pomůžu," popisuje psycholožka a vedoucí centra Simona Dejdarová.
Na devíti okresních soudech v celém Česku pak nově bude k dispozici i soudní sociální pracovník, jehož cílem bude oběti podpořit nebo jednat s rodiči. "Náplní jeho práce například je, aby dítě, které se najednou ocitne před soudem, navíc v cizím prostředí, všemu rozumělo a nebálo se," říká místopředsedkyně sněmovního sociálního výboru Pavla Pivoňka Vaňková (STAN). Podle ní jsou soudní jednání se sociálním pracovníkem rychlejší, pro děti přátelštější a prokazatelně pak dochází k dohodám či mimosoudním řešením.
Neviditelné oběti násilí v rodinách
Dostupnější pomoc pro oběti násilí v rodinách se v Česku spouští ve chvíli, kdy v posledních letech ubývá evidovaných případů. Podle dat ministerstva práce a sociálních věcí čelilo v roce 2019 domácímu násilí 9253 dětí, o rok později jich bylo o 1700 méně, stejně jako loni.
Odborníci však tvrdí, že ve skutečnosti ale případů přibývá. "Počet obětí, které se nám daří nacházet, neodpovídá tomu, kolik jich vlastně je," upozorňuje Dana Lipová, ředitelka Nadace Sirius, která se dlouhodobě věnuje pomoci dětem ohroženým domácím násilím.
Za poklesem počtu nahlášených případů vidí zejména opatření v době koronavirové epidemie. Školy byly zavřené i několik měsíců, přičemž právě učitelé či ředitelé společně s lékaři patří mezi ty, kteří domácí násilí odhalují nejčastěji.
A situace se podle sociálních pracovníků ani po zrušení opatření nezlepšila a mnoho případů domácího násilí stále uniká. "Nemůžeme se domnívat, že případů je tak málo, kolik ukazují statistiky. Naopak všichni odborníci očekávají, že covid, špatná finanční situace a válka na Ukrajině násilí v rodinách zvýšily," tvrdí ředitelka Lipová.
