Domácího násilí za covidu přibylo. Oběti při řešení naráží na odmítnutí i zlehčování

Anna Dohnalová Anna Dohnalová
2. 6. 2021 5:30
Organizace poskytující pomoc obětem domácího násilí evidují v posledních měsících až padesátiprocentní nárůst případů. Policie ale vykázala z domu nižší počet násilníků. Podle odborníků je to i proto, že v Česku neexistuje jasná definice toho, jak a kdy vyhodnotit situaci jako domácí násilí. Ohrožení mají často také strach vyhledat pomoc, obávají se odmítnutí ze strany úřadů či zlehčování.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Shutterstock

Epidemie koronaviru a s ní spojený čas strávený doma podle odborníků přispěly k růstu napětí a konfliktů v mnoha rodinách. V některých z nich to vyústilo až v násilí, například kvůli obavě z nákazy nebo ztíženým životním podmínkám. V domácnostech, kde bylo násilí problémem už dříve, mohla epidemie zapříčinit jeho vystupňování a situace se tak pro mnoho obětí stala neúnosnou. 

"Žiji v tom už čtyři roky, ale teď se to změnilo. On je furt doma, asi se nudí, je pořád agresivnější. Syn raději utekl k babičce a nechce se vrátit. Proto jsem přišla," popisuje svou situaci jedna z klientek poradny Bílého kruhu bezpečí, kde pomáhají obětem a svědkům kriminality a domácího násilí.

Trend nárůstu domácího násilí ilustrují hlavně údaje neziskových organizací, které se zaměřují na pomoc obětem sexuálního a domácího násilí. Například na pracovníky centra ProFem se za poslední rok obrátilo vůbec nejvíce lidí. "Zaznamenali jsme až čtyřicetiprocentní zvýšení poptávky po našich službách," uvádí ředitelka centra Jitka Poláková. 

O podobném nárůstu hovoří také Martina Hronová z centra Rosa, která mimo jiné popisuje, jak se v souvislosti s epidemií změnila forma vyhledání pomoci. "Počet klientek, které docházely na konzultace osobně, se v důsledku opatření snížil, vzrostl ale počet distančních konzultací," říká. V uplynulém roce pracovnice centra zpracovaly celkem 3065 telefonních hovorů a dotazů prostřednictvím on-line podpory. V porovnání s rokem 2019, kdy jich zaznamenaly 2132, se tak jedná o 44procentní nárůst. 

Žádostí o pomoc přibylo až o padesát procent

Podle Dany Moree, antropoložky z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy a spoluautorky výzkumu o domácím násilí na ženách v souvislosti s epidemií covidu, došlo k prudkému nárůstu hned na jaře loňského roku. Na základě výzkumu, který sdružuje data z více organizací, uvádí, že nyní o pomoc žádá až o padesát procent více obětí domácího násilí, než v době před pandemií. Očekává navíc, že i po uvolnění opatření bude případů ještě přibývat. 

V reakci na zvýšené riziko výskytu domácího násilí během epidemie vláda letos v březnu schválila opatření zaměřená na prevenci. "Jedná se o kroky směřující k realizaci osvětových aktivit za účelem zvyšování informovanosti obětí násilí o dostupné pomoci během omezení pohybu osob v důsledku krizových situací a přípravě jednotného koordinovaného postupu relevantních orgánů státní správy pro zajištění ochrany a bezpečí," uvádí Michal Pavlíček z odboru pro rovnost žen a mužů Úřadu vlády.

Vývoj situace v posledním roce podle Moree ukázal, že nová opatření jsou nezbytná. Skupin, které se důsledkem epidemie potýkají s domácím násilím, totiž přibývá. "Zhoršující se situace se dle mých informací týká i dětí, jelikož krizové linky praskají ve švech. Co se nových cílových skupin týče, jedná se rozhodně i o seniory, cizinky žijící v Česku, ale také Češky žijící v zahraničí," vysvětluje. 

Vykázaných násilníků bylo méně 

Zatímco neziskové organizace zaznamenávají výrazný nárůst žádostí o pomoc, počet vykázaných lidí z domů podle policie v průběhu epidemie naopak klesl. Snížení počtu vykázání ale podle odborníků neznamená úbytek domácího násilí. "Vykázání se děje v jen malém množství případů. Nelze slučovat počet vykázání s počtem případů domácího násilí. To není stejné číslo," upozorňuje Moree. 

Potvrzuje to i metodik profesního vzdělávání policie a vedoucí projektu proti domácímu násilí Neodkládej to Vladimír Borský. Podle něj mnohdy ani není vykázání nutné, a to proto, že buď nebyly naplněny zákonné podmínky nebo se stává, že chce ohrožená okamžitě odejít za rodinou nebo přáteli. Opravdovým ukazatelem situace v Česku je tak podle něj počet incidentů se znaky domácího násilí, které policie sice většinově neřeší vykázáním, ale registruje u nich výrazný nárůst. 

"V roce 2020 Policie České republiky odhalila svým šetřením takřka 9000 takovýchto incidentů, což je historicky nejvíce. Z toho ve 13,2 procenta k ochraně obětí domácího násilí využila i institut vykázání. Od počátku roku 2021 do současnosti využila policie vykázání v celkem 13,1 procenta případů domácího násilí, které odhalila. Procento využívání institutu vykázání se tedy neliší, není ale také směrodatným ukazatelem pro posouzení situace komplexně," popisuje Borský. 

Právě redukce domácího násilí na samotné vykázání ale představuje problém, tvrdí autorky výzkumu Blanka Nyklová a Dana Moree. Hovoří v něm o tom, že v Česku chybí jasná definice domácího násilí, na základě které by bylo zřejmé, u jakých případů sáhnout k vykázání a kdy postupovat jinak.

Pod pojmem domácí násilí se totiž neskrývá pouze fyzické násilí. Může jít o sexuální násilí nebo o psychické, které je méně viditelné a dochází při něm třeba k ponižování nebo vydírání. Běžné je také ekonomické násilí, kdy člověk odřízne partnera od peněz, nebo násilí sociální, kdy je cílem získat moc a kontrolu nad ohroženou osobou a snaží se ji izolovat od světa například tím, že omezuje její styky s blízkými nebo kontroluje její mobilní telefon. 

Instituce takzvaných pilířů pomoci by tak podle odborníků měly umět koordinovaně zasáhnout i v případě, že policisté situaci jako domácí násilí nevyhodnotí a násilníka z bytu nevykážou. Často se totiž jedná o druh násilí, které není jednoduché prokázat a v mnoha případech nemá oběť ani možnost promluvit, jelikož jí násilník vyhrožuje. 

Oběti čelí i zlehčování problému

"Celý systém je nastavený tak, že jednotlivé instituce řeší to, co potřebují vědět. Ale vlastně nikdo neřeší potřeby oběti, která musí neustále jen dokazovat, že mluví pravdu. A navíc jsou k tomu jednotlivé složky také extrémně izolované. Když spolu dobrovolně nekomunikují o těchto tématech, tak v jedné instituci ženě řeknou, že to je domácí násilí, v jiné jí zase řeknou, že to domácí násilí není, a může se stát i to, že jí řeknou, že to je tvrzení proti tvrzení," popisuje Moree. 

To, že oběti při pokusu situaci řešit často narážejí na zlehčování problému nebo dokonce odmítnutí ze strany úřadů, je podle policejní psycholožky a soudní znalkyně Ludmily Čírtkové v Česku poměrně časté. 

"V pozadí stojí obvykle nízká informovanost a falešné mýty o domácím násilí. Oběti třeba slyší věty: paní, vzpomeňte si na ty hezké chvíle, co jste spolu prožili, přece mu nechcete ublížit. Anebo: běžte domů, dobře mu uvařte a uvidíte, jaký bude doma klid. A výmluvná je i reakce: paní, co jste mu udělala, že vás tak zřídil? Vlastně dochází k přenášení viny na oběť a uplatňuje se falešný mýtus, že žena vyprovokovala muže k násilí," uvádí Čírtková. Právě proto se oběti často obávají problém vůbec řešit. 

Násilí by mohly řešit specializované týmy

Oslovení odborníci se shodují na tom, že by se obětem domácího násilí mělo ulehčit tak, aby přesně věděly, na koho se mají obrátit a hned při prvním pokusu nenarazily. Dále je podle nich třeba zlepšit proškolování pracovníků státní správy, kteří přicházejí do kontaktu s ohroženou osobou, aby nejen dokázali rozlišit jednotlivé druhy násilí, ale také citlivě reagovat na situaci. Jako společné řešení navrhují vznik specializovaných týmů, které by se soustředily výhradně na potřeby obětí. 

"Zahraniční studie zjistily, že zřízení míst specializovaných na přijímání oznámení o domácím násilí u policie či justice zvyšuje důvěru oběti v úřady a vede k nárůstu počtu oznamovaných případů. Řešení domácího násilí spočívá tedy nejen v tom, že obětem poskytujeme psychologické poradenství, ale také ve zlepšení jejich přístupu k sociální a ekonomické podpoře a v usnadnění procesů, jejichž prostřednictvím hledají oběti pomoc u úřadů," vysvětluje Čírtková. 

Odbor rovnosti žen a mužů Úřadu vlády, pod který spadá také Výbor pro prevenci domácího násilí a násilí na ženách, současně připravuje projekt, který tato odborná doporučení zohledňuje. 

"Jednotlivé aktivity tohoto projektu směřují ke zvýšení schopnosti veřejné správy účinně potírat domácí a genderově podmíněné násilí nebo také ke zlepšení prevence sexuálního násilí mezi mládeží prostřednictvím osvěty na školách," popisuje Pavlíček. Cílem je mimo jiné také zvýšit expertízu státu v oblasti domácího a partnerského násilí prostřednictvím mezinárodní spolupráce a schopnosti policie citlivě přistupovat k obětem.

Oběť domácího násilí: Zažila jsem škrcení i polévání studenou vodou, kniha je terapie (4. 6. 2020)

První domácí násilí přišlo měsíc po svatbě, manžel na mě činil nátlak, omezoval mě, tušila jsem, že to je špatné, říká Kateřina Lieskovská. | Video: Emma Smetana
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 24 minutami

Hasiči ve Zbůchu na Plzeňsku zasahují u úniku plynu, evakuovali 30 lidí

Hasiči v Plzeňské ulici ve Zbůchu na Plzeňsku zasahují u rozsáhlého úniku plynu z vyrovnávací nádrže. Podle řídícího důstojníka krajských hasičů plyn začal unikat asi před dvěma hodinami kvůli porušení opravované přípojky. Hasiči a policie podle něj z nejbližšího okolí úniku evakuovali asi 30 lidí. Doprava se odklání na obec Tlučná.

"Ulice na silnici I/26 i okolí ve vzdálenosti zhruba 150 m od místa nádrže je uzavřená," informovala policie na twitteru.

"My na místě situaci monitorujeme. A samozřejmě tady máme protipožární ochranu. Plyn neustále uniká a je tu i zástupce firmy, která to zde montovala," upřesnil řídící hasičů.

Další zprávy