Zásah do svobody dětí, vadí kritikům. Polské školy čeká povinné náboženství či etika

Izabela Adámková
15. 9. 2022 11:35
Až doteď měli žáci a studenti v Polsku na výběr, zda budou chodit do hodin náboženství, nebo ne. Přestože země klade na víru důraz, výuka povinná nebyla. Změnit se to má od roku 2023. Na náboženství nebo etiku se děti budou muset přihlásit, přípravy ukazují, že náboženství bude mít od státu větší podporu. Rozhodnutí narazilo na vlnu kritiky a nesouhlasu.
Učitelka popisuje nadcházející ročník pro studenty 7. a 8. ročníku školy Tadeusz Gajcy č. 58 v Targowku ve Varšavě.
Učitelka popisuje nadcházející ročník pro studenty 7. a 8. ročníku školy Tadeusz Gajcy č. 58 v Targowku ve Varšavě. | Foto: Reuters

Katolické Polsko, papež Jan Pavel II. a odboráři modlící se k Panně Marii Čenstochovské. V největší slovanské zemi Evropské unie má křesťanské náboženství pevné místo a dlouhou tradici. Náboženství se tu na školách vyučuje, žáci a studenti si ale mohou vybrat, zda budou chodit na něj, nebo raději na etiku. Dokonce si mohou zvolit, že nebudou navštěvovat ani jeden z těchto předmětů. Jenže právě třetí možnost má od příštího roku zmizet. 

Reformu ohlásil ministr školství Przemysław Czarnek z konzervativní vládní strany Právo a spravedlnost. "Žákům musíme klást důraz na základní hodnoty, i to je součásti školní výchovy," uvedlo jeho slova na Twitteru Polskie Radio 24. Od začátku školního roku 2023/24 má být výuka náboženství či etiky povinná pro žáky 4. a 7. tříd. Postupně se mají přidat další.

Od Poláků ale zaznívá hlasitá kritika, rozhodnutí vnímají jako zásah do svobodné volby. "Jsem proti povinné výuce náboženství či etiky. Rodiče mají nárok vychovat děti podle vlastního přesvědčení," prohlásila učitelka Malgorzata Bałová ze základní školy v Krasotíně na jihu středního Polska. 

Jako důvod pro změnu uvádí Czarnek nedostatky ve výchově. Pokud děti nechodí ani na jeden z předmětů, hroutí se podle něj systém základních hodnot ve společnosti. Naráží přitom na masové demonstrace proti zákazu potratů, které od roku 2020 otřásaly Polskem a připoutaly k němu pozornost ze zahraničí. Protesty reagovaly na zákon potratech, o jehož zpřísnění rozhodoval Ústavní soud složený především ze soudců jmenovaných vládní stranou Právo a spravedlnost.

"Zmiňovat demonstrace jako důkaz špatné výchovy je absurdní. Demonstrace slouží jako vyjádření názorů, lidé na ně mají právo. Vyjadřovat své názory na důležitá témata je důkazem zralosti společnosti," odmítá ministrovu argumentaci Bałová. Podobně jako další Poláci.

Katolické náboženství má v zemi velký význam už od středověku. Odlišovalo Poláky od nepřátel z pravoslavného Ruska i muslimského Turecka, pomáhalo udržet identitu země. Zlomit sílu a nezávislost katolické církve se nepovedlo ani komunistickému režimu. V roce 1978 byl krakovský arcibiskup Karol Wojtyła zvolen papežem, přijal jméno Jan Pavel II. a po své smrti byl v roce 2014 prohlášen za svatého. V zemi se pořádají velké poutě na řadu kultovních míst, k nejznámějším patří Čenstochová s obrazem černé Panny Marie. Tu ve svých projevech vyzdvihoval bývalý prezident a protirežimní odborářský předák z komunistických časů Lech Wałęsa. 

Přikázat výuku náboženství povinně se ale Polákům nelíbí, obavy se objevují i proto, že předmět nemá kdo učit. Stejně jako etiku, která má být pro děti alternativní volbou. Ministerstvo školství chce proto některé školy finančně podpořit a zveřejnilo seznam těch, které pomoc dostanou. Jedná se však pouze o církevní školy. "Je to skandální. Mám obavy, že to pro žáky bude volba mezi výukou náboženství a výukou náboženství, byť pod jiným názvem," zmiňuje Jacek Hołówka, profesor etiky z Varšavské univerzity. 

Veřejnost si navíc připomíná případy, kdy se vyučující z řad katolické církve chovali v hodinách náboženství k dětem nevhodně. Dopouštěli se psychického a fyzického násilí, dokonce i obtěžování.

Investigativní server OKO.press popsal případ kněze Stanislava M. odsouzeného v roce 2019 za zneužívání čtyř chlapců mladších 15 let. Ten se dopustil i násilí na jedenáctileté dívce - uhodil ji do tváře a způsobil jí tak neurologické problémy. Podobných případů je v zemi zaznamenáno více, ne vždy se jim ale věnuje pozornost.

Konzervativní vláda přichází ve školství i s dalšími změnami. Od letošního září se na středních školách vyučují novodobé dějiny podle nové učebnice, která vyvolala vlnu nesouhlasu. Jejímu autorovi, historiku Wojciechu Roszkowskému kritici vyčítají, že text není objektivní. Autor v učebnici nesouhlasí se západní kulturou nebo přirovnává feminismus k nacistickým doktrínám. Stigmatizuje také děti počaté pomocí umělého oplodnění, tvrdí, že je rodiče nebudou mít rádi, protože se narodily bez přítomnosti lásky, pouze formou produkce.

Podle organizace Wolna Szkoła, která se snaží podporovat svobodné a kvalitní vzdělaní, z 2336 středních škol se 2089 rozhodlo s učebnicí nepracovat.

Video: Tragická smrt těhotné matky v Polsku (1. 2. 2022)

Tragická smrt polské matky tří dětí podle všeho s přísným protipotratovým zákonem souviset nemusela. To ale na strachu žen moc nemění. | Video: Michael Rozsypal
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Jihomoravští policisté zadrželi loni na hranicích se Slovenskem 14 tisíc migrantů

Jihomoravští policisté zadrželi za loňský rok na hranicích se Slovenskem zhruba 14 tisíc nelegálních migrantů, od 29. září, kdy byly zavedené intenzivní kontroly, jich bylo téměř šest tisíc. V lednu už počet zadržených migrantů výrazně klesl díky kontrolám i počasí, řekl v sobotu novinářům jihomoravský policejní ředitel Leoš Tržil.

Od neděle kontroly skončí a budou pouze namátkové. Policie bude také nadále monitorovat pohyb na hraničních přechodech, na zelené hranici i situaci v příhraničních obcích. Na ostrahu hranic bude vyčleněno na denní směně 39 policistů, což je zhruba desetina stavu z doby nejvyššího nasazení.

Od neděle bude také možné znovu volně překračovat zelenou hranici. Zjednoduší to situaci turistům, kteří, ač je Česko a Slovensko součástí schengenského prostoru, přes zelenou hranici nemohli.

Drtivá většina, 93 procent, zadržených migrantů byli loni Syřané. "Převážně se jednalo o mladé muže, výjimečně o matky s dětmi. Letos v lednu už to nebyli Syřané, ale například Moldavané," řekl Tržil. 

Další zprávy