Dokud si rostlinu nenamalujete, tak ji pořádně neznáte, říká umělkyně Kourková

Foto: Nejobtížněji se malují středy květů, občas to jsou nervy, říká umělkyně
Malba šeříku.
...
Nejtěžší je podle Kourkové malovat středy rostlin.
Malování má v genech, dědeček měl minulý měsíc výstavu.
Foto: Archiv Pavlíny Kourkové
Magdaléna Čevelová
14. 7. 2019 20:01
Začínala jako zahradní architektka, dnes ji živí malování květin. Pavlína Kourková působí v oboru, kterému se v Česku věnuje jen hrstka lidí - velkoformátové botanické ilustraci. Maluje akvarelovými barvami, a to nejen obrazy na zeď, ale i různé obaly bylinných produktů. "Ve svých dílech spojuji vědomosti a estetiku. Jde o takovou romanci mezi vědou a uměním," říká Kourková v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Namalovala jste už stovky květin, od kosatců po pivoňky. Je ale nějaká, na kterou si netroufnete?

Nebojím se výzev, naopak je mám ráda. Proto si vybírám hlavně květiny, které jsem ještě nemalovala. Obecně upřednostňuji ty květy, které jsou složitější. Mám pak pocit, že mohu více objevovat. Někde jsem četla, že dokud si rostlinu nenamalujete, tak ji pořádně neznáte. S tím se ztotožňuji.

Už se vám někdy při malování stalo, že jste kresbu nedokončila?

Musím říct, že jsem zatím nevyhodila vůbec nic. Ještě se mi nestalo, že bych něco začala a nedodělala to. Řídí to asi nějaká vyšší síla. Komplikací občas bývá, že musím čekat na exempláře. Vysním si, že chci něco namalovat, ale nemám po ruce model. Jsem limitovaná tím, že květinu někde musím najít, koupit nebo mi ji někdo věnuje.

Co je na malování květin vůbec nejtěžší?

Nejobtížněji se malují středy květů, třeba uspořádání pestíku. Občas to jsou nervy. Nejdříve dávám barvu, vodou ji pak rozpíjím. Musím si také vyhrát se stíny. Když jsem malovala šeřík, který má hodně drobných lístečků, musela jsem si dávat přestávky. Čím je květina drobnější, tím je časově náročnější. Já tu složitost ale miluji.

Máte mezi květinami nějakou oblíbenkyni?

Miluji luční květiny - sedmikrásky, chrpy nebo zvonečky. Z těch, které jsem malovala, jsem si oblíbila kosatce, protože jsou složité a členité. Můžu si vyhrát s každým tahem. Květiny maluji o hodně větší, než ve skutečnosti jsou. Kolikrát si při malbě všímám detailů, které běžně očima, třeba při procházce, nezaznamenám.

Pavlína Kourková

Pavlína Kourková medailon

Pochází z Vysočiny, kde strávila celé své dětství. Nyní žije v Plzni. Studovala na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy obory biologie a výchovu ke zdraví. Ve studiu pokračovala, na České zemědělské univerzitě se věnovala oboru Zahradní a krajinná architektura. Absolvovala zahraniční stáž v Holandsku, následně pracovala jako zahradní architektka v Anglii. Vyhotovila perokresby léčivých rostlin Západní Sahary pro knihu Plantas Medicinales Saharaui či kreslené mapy ke knize Exploring The Upper Dulong River. V roce 2018 byla pozvána Ruskou asociací botanických malířů do Moskvy na výstavu botanického umění s názvem "Rostliny. Mýty a Legendy." Od roku 2019 je členkou Americké asociace botanických umělců.  

Vaše obrazy jsou hodně precizní a detailní. Kolik zabere času jeden takový namalovat?

U každého obrazu to je jiné. Liší se podle velikosti, často práci prokládám zakázkami, takže malování odkládám. V průměru na jednom strávím asi tři až čtyři týdny. Maluji květiny do zvětšené formy. Když malba trvá příliš dlouho, jsem pak unavená. Často se odreaguji tím, že to proložím malováním něčeho rychlého, drobného.

Máte vystudované učitelství a zahradní architekturu. Jak se stalo, že se nakonec živíte malováním?

Řekla bych, že to mám asi v genech po dědovi. Dědeček se malování věnuje rád a s velkou vášní, minulý měsíc obrázky dokonce vystavoval. Já jsem malířství nikdy nestudovala, od malička jsem ale kreslila. Byla jsem introvertní dítě, které trávilo hodiny nad papírem. Pocházím z Vysočiny, velkou část dětství jsem trávila v přírodě. Když jsme hráli na schovávanou, často jsem se někam ukryla a pozorovala květiny, všímala jsem si jejich detailů.

Proč jste nezůstala u zahradní architektury?

Zesílila ve mně vášeň k malování. Malovala jsem, než jsem šla do práce. Pak jsem z práce přišla a dokončovala obrázek. Měla jsem pocit, že je toho na mě moc, že nestíhám. Byl ve mně vnitřní rozpor. Postupně jsem začala brát ilustrátorské zakázky a nyní mě umění plně zaměstnává.

Dá se tím tedy i uživit?

Mým cílem je živit se pouze vlastní volnou tvorbou, teď beru i zakázky. Uživí mě to, sice skromně, ale uživí. Z šedesáti procent dělám volnou tvorbu, z čtyřiceti procent pak zakázky od firem. Když jsem v roce 2013 začínala, musela jsem si shánět kontakty. Teď už je mám, s většinou firem spolupracuji dlouhodobě. Jsem ve fázi, kdy si z nabídek můžu vybírat. Jsem vděčná, že si teď mohu dovolit věnovat se více volné tvorbě.

Studovala jste na pedagogické fakultě biologii. Napadlo vás někdy, že učitelství dáte šanci, třeba ve formě kurzů malování?

Každý umělec vždycky nejraději tvoří. Na učení je hezké, že můžete předávat zkušenosti. Já mám ale pořád pocit, že bych měla učit, až budu starší, až budu mít více odžito a odmalováno. Zájem ale je, ráda bych, jen nevím kdy. Nechávám tomu ten správný čas.

Kde všude mohou lidé na vaši tvorbu narazit?

Spolupracuji s nejrůznějšími firmami, momentálně třeba s jednou, která vyrábí bylinné produkty. Jsou to společnosti, které mají něco společného s rostlinami. Teď mám rozpracovanou růžičku, která bude zdobit tinkturu. V minulosti jsem ilustrovala dětské knížky. No a pak samozřejmě má volná tvorba, lidé si mohou zakoupit obrazy a pověsit si je třeba na zeď. Myslím si, že je to u nás něco nového, jedinečného. Setkávám se s poměrně velkým zájmem lidí, zejména žen.  

Vaší velkou konkurencí jsou jistě moderní technologie, květiny lze detailně vyfotit a vytisknout. V čem má výhody malba?

Hodně botanických ilustrací nahrazují fotografie. Já jsem ale více umělkyně než ilustrátorka, nejde mi pouze o identifikaci rostliny, dávám důraz na estetickou stránku. Nemusím zobrazovat celou rostlinu, můžu si vybrat třeba jen nějaký úhel. A nových technologií se snažím naopak využívat, například makroobjektivu u fotoaparátu. Umožní mi zvětšit detaily, které tak miluji. Zároveň si mohu rostlinu nafotit a podle snímku pak malovat, květina by jinak uvadla. V tom vidím veliké plus.

Lze podle vás hovořit i o nějaké přidané hodnotě, kterou podle vás ruční malba přináší?

Osobnost malíře tvoří filtr, kterým projde to, co namaluje. Dá do obrazu část sebe. Tím, že autor s dílem tráví kus života, otiskne do obrazu svou duši. Ten pak vyzařuje energii, ať už visí na zdi, nebo je otisklý v knize. Nedovedu si představit, že bych nějakou rostlinu malovala, aniž bych ji živě viděla. Potřebuji si k té květině vytvořit vztah, který se pak v obrazu promítne.

Projevuje se v obrazech spíše vaše vědecká, nebo umělecká část?

Já to spojuji, jde o takovou romanci mezi vědou a uměním. Stojím někde na pomezí. Ztvárňuji rostlinu uměleckým způsobem, přitom ale zachovávám její správnou vědeckou stavbu. Snažím se, aby lidé měli chuť si obraz někam pověsit. Proto do obrázku dávám vše, včetně sebe.

S láskou k bylinkám jsem se už narodila, jsem z generace, kdy všechno bio bylo drahé a nedostupné, dnes se považuji za bioženu a biomatku. | Video: dvtv
 

Právě se děje

před 16 minutami

Španělský král pověřil premiéra Sáncheze sestavením další vlády

Úřadující španělský premiér a šéf socialistů Pedro Sánchez ve středu po jednání se španělským králem Felipem VI. oznámil, že od panovníka přijímá pověření k pokusu o sestavení nové vlády. Upozornil však, že celý proces pravděpodobně potrvá ještě týdny.

Sánchez uvedl, že od příštího týdne se pokusí získat na svou stranu další politické subjekty ve značně fragmentovaném parlamentu. "Žádná jiná alternativa není možná," zdůraznil socialistický politik. Hlasování o důvěře nové vládě v parlamentu však budou podle Sáncheze pravděpodobně předcházet ještě týdny jednání.

Socialisté (PSOE) zvítězili v listopadových předčasných volbách, ale nepodařilo se jim získat nadpoloviční většinu v parlamentu. Ze 350 poslanců jich mají pouze 120.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

V 88 letech zemřela filozofka Eva Formánková. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77

Ve věku 88 let zemřela filozofka a redaktorka Eva Formánková. V 60. letech stála u vzniku edice Váhy, která se věnovala nemarxistické filozofii. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77. Formánková zemřela v neděli v Praze, poslední rozloučení se uskuteční v pátek od 14:30 na olšanském hřbitově. ČTK o tom dnes informoval její syn Jaroslav Formánek.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Příští rok bude pro ochranu klimatu rozhodující, prohlásil generální tajemník OSN

Příštích 12 měsíců bude pro světové společenství rozhodující v boji proti klimatické krizi. Prohlásil to ve středu podle agentury DPA generální tajemník OSN António Guterres na madridské konferenci OSN o změnách klimatu (COP25). Je podle něj třeba uskutečnit to, co vědci označují za nezbytné.

"V roce 2020 musíme splnit, co vědci stanovili jako nezbytnost, nebo my a všechny následující generace zaplatíme nesnesitelnou cenu," varoval Guterres. Svět se podle něj bude oteplovat a stávat nebezpečným rychleji, než se kdy pokládalo za možné. Emise oxidu uhličitého budou muset od příštího roku začít klesat, pokud mají zůstat cíle pařížské klimatické dohody na dosah. "Potřebujeme větší ctižádost, více solidarity a více naléhavosti," vyzval Portugalec.

COP25 ve španělské metropoli zasedá od 2. prosince a skončí tento pátek. Tématem je boj s klimatickými změnami a detaily týkající se realizace pařížské klimatické dohody z roku 2015. Ta má za cíl udržet vzestup průměrné globální teploty co nejvíce pod dvěma stupni Celsia, pokud možno na 1,5 stupni v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Zachování současných podmínek by ovšem podle vědců mohlo znamenat oteplení do konce tohoto století až o tři stupně Celsia.

Zdroj: ČTK
Další zprávy