reklama
 
 

Český botanik objevil rostliny v rekordní výšce 6150 metrů. Cesta pustinou jeho týmu trvala pět dnů

15. 12. 2016 20:45
Český botanik Jiří Doležal se svým týmem objevil v Himálaji cévnaté rostliny v rekordní výšce 6150 metrů. O výskytu těchto rostlin se spekulovalo už řadu let, ale Doležal s kolegy ho jako první vědecky potvrdili. Nalezené rostliny podle vědce dorůstají jen několik centimetrů od země. Podle Doležela je pravděpodobné, že v důsledku klimatických změn do budoucna bude možné cévnaté rostliny nalézt i ve vyšších polohách. Za poslední dekádu se v této oblasti zvýšila teplota během letní sezony o šest stupňů Celsia.

Praha – Velký úspěch si připsal český biolog Jiří Doležal z Botanického ústavu české Akademie věd v Průhonicích. Jím vedený mezinárodní tým potvrdil výskyt cévnatých rostlin v rekordní výšce 6150 metrů nad mořem. V takovýchto výškách se daří už jen mechům a řasám. Vědci objevili šest bochánkovitých rostlin na Tibetské náhorní plošině. Nejstarší z nich má podle vědců 20 let. O výjimečném objevu informoval v prosinci vědecký žurnál New Scientist.

Experti věděli, že asi 25 druhů cévnatých rostlin dokáže přežít v oblasti do 6 tisíc metrů. Jedním z úkolů týmu bylo zjistit, jestli se rostliny vlivem klimatických změn nedokážou rozšířit také výš. Podle Doležala v minulosti horolezecké expedice několikrát informovaly o výskytu cévnatých rostlin, ale vědecký důkaz doposud neexistoval.

"Byl popsán druh, který jsme na naší expedici také našli, ale ještě o něco výš. Nález učinila britská horolezecká expedice v roce 1935 na severním úbočí Mount Everestu. Od té doby ten jejich objev nebyl nikdy vědecky potvrzen," říká pro Aktuálně.cz botanik Doležal.

Doležal se věnuje studiu cévnatých rostlin v oblasti už řadu let. Za posledních deset let organizoval celkem 11 expedicí. "Oblast Ladaku v severní Indii známe velmi dobře, protože se v ní každý rok pohybujeme," vysvětlil Doležal. Tým hledal izolované vrcholy s odledněnou půdou, na nichž po rostlinách systematicky pátral.

Doležalův tým se při výzkumu musel spolehnout jen na sebe. Oblast Tibetské náhorní plošiny je velmi suchá a řídce osídlená. Cesty a silnice končí ve výšce pěti tisíc metrů. Dál museli jít pěšky s 25 kilogramy nákladu na zádech. Cesta jim trvala pět dní. "Pracovat jsme mohli jen několik hodin denně," popsal náročné podmínky další z účastníků – botanik Roye Angel z Vídeňské univerzity.

Nalezené rostliny podle Doležala dorůstají jen několik centimetrů od země. Většinou se jim daří v zákrytu nějakého kamene. "Rostliny mají velké koncentrace cukrů a cukernatých alkoholů, které slouží jako nemrznoucí kapalina. Potřebují aspoň 4 nebo 5 týdnů letní sezony, aby nemrzla půda, a mohly tak růst. Když se v noci ochladí, dokážou snést až minus deset stupňů Celsia. Pokud by půda zamrzla, mráz by rostliny roztrhal," popsal Doležal. Běžně se cévnaté rostliny dožívají 20 let, ty nejstarší, které mají kořen o průměru jednoho centimetru, mohou být třeba i 70 let staré.

Doležal navázal na práci profesora Leoše Klimeše, který se výzkumu cévnatých rostlin věnoval od roku 1997. Klimeš v této práci pokračoval až do roku 2007, kdy se ztratil při vědecké cestě v indickém Ladaku.

autor: Michal Polák | 15. 12. 2016 20:45

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama