Babiš stihl rozdat jen půlku z 52 milionů za dluhopisy. Zbytek narychlo převedl své nadaci

Jan Štětka
Aktualizováno 12. 6. 2017 12:10
Andrej Babiš minulý rok slíbil, že rozdá potřebným téměř 52 milionů korun. Je to částka, kterou do konce roku 2017 nezaplatí státu na daních za korunové dluhopisy koncernu Agrofert. Musel spěchat, aby se to stihlo ještě před oficiálním vyhlášením voleb, protože pak by dary mohly být považovány za součást volební kampaně. A zákon povoluje jako maximální náklady na volební kampaň 90 milionů. Babiš nakonec zhruba polovinu peněz rozdat nestihl a den před vyhlášením voleb je převedl do Nadace Agrofert, které se limit na kampaň netýká.
Andrej Babiš představuje seniorům v Luhačovicích na Zlínsku knihu O Babišovi bez Babiše.
Andrej Babiš představuje seniorům v Luhačovicích na Zlínsku knihu O Babišovi bez Babiše. | Foto: Glück Dalibor

Olbramovice - Když loni na jaře šéf hnutí ANO Andrej Babiš slíbil v reakci na kauzu s korunovými dluhopisy, že věnuje 52 milionů korun na charitu, zdálo se, že půjde o jednoduchou transakci. Nakonec však bylo všechno složitější.

Projekt Výzva 52 milionů Babiš spustil letos 29. března, kdy tuto částku vložil na nově založený transparentní účet u Komerční banky. Peníze z částky odpovídající sumě, kterou do konce roku 2017 nezaplatí státu na daních za korunové dluhopisy koncernu Agrofert, začaly hned směřovat různým charitativním organizacím, které se předtím Babišovi přihlásily. Šlo například o Nadaci Naše dítě, Klokánek - Fond ohrožených dětí, Babybox pro odložené děti, Spolek Bolíto, Anděly stromu života, Protěž, Nadační fond Šance onkoláčkům.

Jenže Babiš musel spěchat. Schylovalo se k vyhlášení termínu podzimních voleb a hrozilo, že by se nerozdaná část Babišovi a jeho hnutí ANO mohla započítat do nákladů na volební kampaň. Ta podle zákona začíná vyhlášením data voleb, přičemž partaje mohou z transparentních účtů použít maximálně 90 milionů.

Babišovi se nepodařilo peníze rozdat včas. Zbývajících 24 milionů převedl do distribuční péče Nadaci Agrofert pouhý den předtím, než prezident Miloš Zeman oficiálně vyhlásil datum podzimních voleb.

Zeman nejdříve 6. dubna v médiích neoficiálně avizoval, že volby proběhnou 20. a 21. října. Oficiální rozhodnutí pak vyšlo 19. dubna s tím, že účinnost má od 2. května. Babiše to však nezaskočilo. Pouhý den předtím, 18. dubna, převedl 24 339 112 korun z transparentního účtu na Nadaci Agrofert, jíž se limit na kampaň netýká.

Babiš potvrzuje, že zbývajících 24 milionů poslal z transparentního účtu nadaci právě kvůli blížícímu se začátku volební kampaně. "Logicky. Mám snad ty peníze dát do kampaně? To by nebylo normální. Proč ale prezident vyhlásil termín voleb zrovna k 2. květnu, nevím," řekl Babiš Aktuálně.cz.

Chladnokrevný kalkul v mezích zákona

Analytik Milan Eibl z protikorupční organizace Transparency international to však vidí jinak. "Ta časová posloupnost je zvláštní náhoda, nazval bych to neetickým chováním. Zda prezident někomu předem sdělí, kdy vydá oficiální rozhodnutí o datu voleb, je na něm, ale ukazuje to na užší spolupráci Miloše Zemana a Andreje Babiše, než si myslíme," soudí Eibl.

Záležitostí by se podle něj měl zabývat i nově zřízený Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí. "Babišovo rozdávání peněz těsně před zahájením volebního klání naplňuje všechny znaky kampaně, protože tím jeho hnutí ANO získává výhody proti soupeřům. Převedení peněz do Nadace Agrofert byl jen chladnokrevný kalkul, aby to jako součást kampaně nevypadalo," domnívá se.

Podle předsedy Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí Vojtěcha Weise však Babiš načasováním distribuce 52 milionů korun žádná pravidla pro volební kampaň neporušil. "Jakmile probíhají jakékoli finanční transakce před vyhlášením kampaně, k čemuž došlo zveřejněním rozhodnutí prezidenta o datu voleb ve sbírce zákonů 2. května, tak se ty prostředky do kampaně počítat nemohou. A Nadaci Agrofert nelze ztotožnit s hnutím ANO. Lidé z toho sice mohou mít různé pocity, ale my jako úřad bohužel můžeme činit jen to, co nám umožňuje zákon," řekl Weis.

Z Výzvy 52 milionů šly peníze 284 žadatelům. Napilno s rozdělováním peněz má dosud i Nadace Agrofert. "Na výzvu reagovaly tisíce lidí, takže hodnocení žádostí a schvalování příspěvků probíhá krok za krokem. Prostředky jsou distribuovány průběžně po procesu schvalování, standardně jako v případě jiných projektů nadace," uvedla ředitelka Tornikidis. Žádosti uchazečů se podle ní týkají širokého spektra témat, zejména ale péče o handicapované spoluobčany. Žádné další žádosti však nadace nepřijímá. Na svém webu píše, že výzva už je uzavřena.

Omluva: 
Vážení čtenáři, v původní verzi článku jsme mylně uvedli, že 52 milionů je nikoli částka za ušetřené daně z korunových dluhopisů, nýbrž dotace na farmu Čapí hnízdo. Za nepřesnost se omlouváme.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 27 minutami

Ve druhém čtvrtletí porušily zákon téměř čtyři pětiny kontrolovaných e-shopů

Téměř čtyři pětiny internetových obchodů, které v letošním druhém čtvrtletí zkontrolovala Česká obchodní inspekce (ČOI), porušily zákon. Pochybení se nejčastěji týkala práv spotřebitelů a především toho, že provozovatelé e-shopů neposkytli zákazníkům informace ohledně reklamace a mimosoudního řešení spotřebitelských sporů. Inspekce o tom v pondělí informovala v tiskové zprávě, kde současně připomněla, že vzhledem k epidemii nemoci covid-19 zájem o nákupy přes internet vzrostl. Za zjištěné nedostatky ČOI uložila firmám ve sledovaném období 452 pokut za 2,64 milionu korun.

"Výsledky kontrol potvrdily, že v oblasti internetového prodeje dochází stále k vysokému počtu porušování práv spotřebitelů," uvedl ředitel ČOI Mojmír Bezecný.

Zdroj: ČTK
před 38 minutami

Velké technologické podniky letos rekordním tempem nakupují menší rivaly

Velké technologické společnosti letos rekordním tempem nakupují menší konkurenty. Informoval o tom britský ekonomický list Financial Times (FT). Technologické firmy podle údajů společnosti Refinitiv na převzetí svých potenciálních konkurentů v hodnotě méně než jedné miliardy dolarů od začátku roku vynaložily minimálně 264 miliard dolarů (5,7 bilionu Kč). To představuje dvojnásobek předchozího rekordu z roku 2000.

Od začátku letošního roku technologické společnosti podle FT podepsaly rekordních 9222 smluv o převzetí podniků v hodnotě méně než jedné miliardy dolarů u každého z nich. Vlna akvizic přichází v době, kdy se na velké technologické podniky soustředí čím dál větší pozornost ze strany regulátorů i politiků. Firmy jako Apple, Facebook, Google, Amazon a Microsoft se stávají terčem obvinění, že svými podnikatelskými praktikami omezují hospodářskou soutěž a poškozují spotřebitele, píše britský list.

Zdroj: ČTK
Další zprávy