"Stejně jako v roce 1948 i nyní stojíme po vašem boku a jsme připraveni poskytnout pomoc dle vašich potřeb," řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS), když se v únoru v Izraeli sešla se svým protějškem Joavem Galantem. Česká politička tam odsoudila útok teroristického hnutí Hamás z loňského října, při němž zahynulo 1200 Izraelců. Izrael reagoval invazí do Pásma Gazy.
Černochová s Galantem mají nadstandardně kvalitní vztahy a lidsky si velmi sedli. Jsou v častém telefonickém kontaktu. Jak zjistilo Aktuálně.cz, ze zmíněné návštěvy vzešla pozvánka, aby Galant přijel do Česka. Izraelský ministr, koordinující obranné síly židovského státu, na gesto Černochové reagoval kladně.
V květnu však hlavní prokurátor při Mezinárodním trestním tribunálu v Haagu Karim Khan vydal na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a Joava Galanta žádost o zatykač. Viní je z vyhladovění civilistů v Gaze jako válečného nástroje, úmyslného způsobení velkého utrpení či úmyslného zabití. Na pozvání české ministryně se však nic nemění.
"Pozvání na osobní návštěvu Česka platí. Přesný termín v současné době stanoven nebyl. Izrael je spolehlivým partnerem a spojencem Česka. S ministrem Izraele paní ministryně naposledy jednala telefonicky předminulý čtvrtek," sdělil redakci mluvčí ministerstva David Polák.
Obdobně reagovalo izraelské velvyslanectví v Praze. Jeho mluvčí potvrdila, že Galant je připravený přijet. "Pokud by to situace dovolila, pak by se taková návštěva mohla uskutečnit," uvedla Petra Mohylová. Loni na podzim se mělo v Praze konat společné zasedání vlád obou zemí, ale kvůli útoku Hamásu z toho sešlo.
Česko se chystá hostit člověka, jemuž hrozí haagský zatykač, vůbec poprvé. Podle informací Aktuálně.cz z diplomatických kruhů by Galant dorazil, až vojenská operace v Gaze skončí. Pokud by do té doby haagský tribunál žalobci Khanovi vyhověl a zatykač na ministra obrany vydal, Praha se ocitne ve složité pozici.
Česko přistoupilo k Římskému statutu, jímž byl haagský tribunál zřízen, v roce 2009. V případě příjezdu Galanta by ho tedy policie měla zatknout. Jak redakci potvrdil mluvčí resortu Polák, ani při tomto vývoji by ministryně od pozvánky neupustila. "Na našem předchozím vyjádření se nic nemění," uvedl.
"Dodržujeme mezinárodní právo"
Jedna z klíčových postav české zahraničí politiky, poradce premiéra pro národní bezpečnost Tomáš Pojar, v květnovém rozhovoru pro Aktuálně.cz české závazky vůči haagskému tribunálu zpochybnil. Podle něj není možné dávat na stejnou úroveň politiky demokratického státu s teroristy, kteří ho napadli.
"Situace, že by česká vláda vydala předního představitele jakékoli teroristy napadené, spojenecké a demokratické země do Haagu, nenastane," řekl. Podle něj bude na místě debata o setrvání Česka při Římském statutu. Žalobce Khan chce nechat zatknout i tři představitele teroristické organizace Hamás, mezi nimi i jejího šéfa v Pásmu Gazy Jahjá Sinvára. Zbylé dva izraelská armáda letos v červenci zlikvidovala.
Podle zdrojů z diplomatického prostředí Pojarovo vyjádření vzbudilo u spojenců rozruch a Černínského paláce se ptají, zda jde o oficiální postoj státu. "Česko je vázáno mezinárodním právem. Jedna věc je subjektivní hodnocení a druhá je to, co platí. Pozice vlády je, že dodržujeme mezinárodní právo," řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
Pokud by tribunál v Haagu zatykač na Galanta vydal, z českého pohledu by záležitost mohl vyřídit sám izraelský ministr. Omluvil by se, že nepřijede. Vyhnul by se hrozbě zatčení a Česko by ušetřil extrémně citlivé situace, že by zadrželo ministra klíčového spojence na Blízkém východě, nebo porušilo své mezinárodní závazky.
Námitky Česka proti zatykači
Jak je haagský tribunál daleko s přezkoumáváním žádosti žalobce Khana, není jasné. Termín jeho rozhodnutí lze jen hádat. "V tuto chvíli není možné oznámit žádné datum," sdělil Aktuálně.cz mluvčí soudu Fadi El Abdallah. Khanovým podnětem se zabývá tříčlenný přípravný senát tribunálu.
Rozhodování o zatykači zahrnuje i zvážení námitek podaných některými členskými zeměmi tribunálu. Jednou z nich byla prostřednictvím ministerstva zahraničí i Česká republika. Černínský palác upozornil, že Palestina se v půli 90. let vzdala pravomoci uplatnit trestní právo vůči Izraelcům, kteří na jejím území spáchají trestný čin.
"Na základě výše uvedeného je zjevné, že možnost Palestiny dobrovolně delegovat na Mezinárodní trestní tribunál své svrchované pravomoci k trestnímu stíhání je značně omezená. Soud by měl při rozhodování o vydání zatykačů zohlednit tuto významnou právní skutečnost," stojí v námitce, na jejíž zveřejněný obsah minulý měsíc upozornil Deník N.
Zatímco v případě Česka se jedná o možný scénář, v Mongolsku se nedávno naplnil. Minulé úterý sem přiletěl ruský vládce Vladimir Putin, na kterého haagský tribunál kvůli válečným zločinům na Ukrajině vydal zatykač už loni v březnu. Mongolsko ho navzdory členství v Římském statutu nezatklo, země je závislá na ruských energiích.