"Absolutně největší překážkou byl přístup vietnamských celníků, zboží začali proclívat v pět odpoledne a skončili ve dvě hodiny ráno," vzpomíná český velvyslanec ve Vietnamu Vítězslav Grepl na chvíle, kdy se české diplomacii podařil jeden z největších kousků v době koronavirové epidemie - koncem března diplomaté dostali do Česka 284 lidí a k tomu půl milionu zdravotnických roušek a další zboží.
I když se v souvislosti s epidemií nejvíce mluví o ministerstvech zdravotnictví, financí či vnitra, za velkou pozornost stojí také čeští diplomaté, ať už v Praze v Černínském paláci, nebo na více než stovce českých zastupitelských úřadů ve světě.
.@mzvcr v cizích zemích nezařizuje jen repatriaci uvízlých Čechů, chceme maximálně využít kapacit letadel 🛫 i k přepravě zdravotnického materiálu. Ve Vietnamu 🇻🇳 jsme díky skvělé práci našich diplomatů nakoupili 500 tisíc roušek. 😷
— Tomáš Petříček (@TPetricek) March 25, 2020
"Diplomaté jsou pro nás při nakupování ochranných pomůcek velmi důležití," pochvaluje si například šéf týmu strategického nákupu na ministerstvu zdravotnictví Miroslav Doležal. Nákupčím totiž mimo jiné pomáhají orientovat se ve složitých obchodních pravidlech jednotlivých zemí, mezi kterými je řada zemí, které zakázaly vývoz určitých druhů zboží.
Na omezení vývozu narazil i zmíněný velvyslanec ve Vietnamu. Původně se mu totiž podařilo domluvit dovoz 1,7 milionu kusů zdravotnických roušek, ale na palubu se jich nakonec dostalo půl milionu. A to ještě za cenu řady telefonátů, včetně rozhovoru mezi premiérem Andrejem Babišem a předsedou vietnamské vlády Nguyenem Xuan Phucem.
"Nakonec vietnamský premiér udělil na tento vývoz jednorázové mimořádné vývozní povolení, a to jen díky vynikajícím vztahům s naší zemí. Takové povolení je zcela výjimečné a za současné prudce se zhoršující epidemiologické situace ve Vietnamu absolutně unikátní," přibližuje velvyslanec Grepl zákulisí dohody s tím, že část této zásilky byla darem státních institucí i jednotlivců.
Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) je tento příklad z Vietnamu jedním z mnoha důkazů toho, jak kvalitní diplomaty Česko má. "Já k nim cítím obdiv, jsem na ně opravdu hrdý," říká Petříček, který je ministrem zahraničí od října předloňského roku. Mimochodem, podle informací Aktuálně.cz zaslal koncem března všem českým diplomatům po celém světě i v Praze dopis, kde jim nezvykle osobně děkoval za jejich činnost.
"Velice si vážím toho, že 24 hodin denně, 7 dní v týdnu operativně komunikujete, hovoříte s našimi občany, spoluorganizujete repatriační lety, pomáháte nalézt nezbytný zdravotnický materiál a děláte spoustu dalších věcí, to vše daleko nad rámec dalších úkolů. Věřím, že budeme představovat i nadále doma i v zahraničí spolehlivou Českou republiku díky naší skvělé zahraniční službě," psal mimo jiné Petříček.
Zapojujeme všechny naše ambasády
Aktivity české diplomacie stojí za pozornost, ať už jde o dovoz ochranných pomůcek, nebo dopravu tisíců Čechů, kteří se v době šíření koronaviru snaží dostat do vlasti. V případě letadla z Vietnamu bylo na palubě letecké společnosti Bamboo Airways kromě zboží také 284 osob, z toho 203 Čechů a 81 občanů dalších zemí Evropské unie.
"Od začátku jsme se snažili o to, abychom pomohli co nejvíce občanům v zahraničí a zároveň sehnali do letadel ochranné pomůcky," vysvětluje snahu diplomatů náměstek ministra zahraničí Martin Tlapa, podle kterého ministr Petříček založil v rámci krizového štábu několik týmů.
Jeden má na starosti repatriaci českých občanů ze zahraničí, takže jeho členové jednají o tom, koho, odkud a jak dostat do Česka. Další tým vznikl na pomoc ministerstvům zdravotnictví a vnitra při získávání zdravotnického materiálu v zahraničí.
Druhý tým vede právě náměstek Tlapa společně s vedoucím odboru ekonomické diplomacie Martinem Svobodou. Funguje tak, že jim ministr Petříček předá z jednání vlády či krizového štábu informace o tom, jaké ochranné prostředky Česko potřebuje, a oni se potom obracejí na 120 českých diplomatických zastoupení ve světě.
"Zapojujeme všechny naše ambasády. Vyřizujeme povolení, ověřujeme zahraniční partnery, protože v byznysu je i spousta podvodníků, sháníme i kontakty na výrobce, stejně jako hledáme cesty, jak se vyhnout různým zákazům, protože přibývá zemí, odkud nelze některé ochranné pomůcky a věci vyvážet," vysvětluje náměstek Tlapa.
Diplomaté pomáhají také s převodem peněz, aby ministerstvo zdravotnictví poslalo peníze za nakoupené zboží na zastupitelský úřad země, ve které nakupovalo, a zboží se dostalo co nejrychleji do Česka.
Prioritou jsou plicní ventilátory
Roušky z Laosu, ventilátory ze Švédska
Když přijde řeč na země, odkud se do Česka dostávají ochranné prostředky, Tlapa jmenuje na prvním místě podle očekávání Čínu, ale upozorňuje, že nejde jenom o ni. "Kromě už jmenovaného Vietnamu hledáme zboží také v Malajsii, Laosu, Irsku, Německu, Švédsku, na Slovensku, v USA, Velké Británii i Japonsku. V Malajsii jsme dojednali a přivezli osm tun zdravotnického materiálu, v Laosu to bylo 5,5 milionu roušek, ve Švédsku se snažíme získat plicní ventilátory," popisuje.
Právě tyto ventilátory a přístroje umožňující mimotělní okysličování krve jsou nyní prioritou diplomatů při nákupech v zahraničí. V tuto chvíli mají například rozjednanou dodávku plicních ventilátorů od firmy Getinge ze Švédska, ministr Petříček jedná o dodávce od firmy Medtronic z Irska a Velké Británie, další jednání probíhají o dodání ventilátorů ze Slovenska.
"Hi-tech vybavení, jako jsou plicní ventilátory nebo mimotělní oběhy, je pro nás dál prioritou," ujišťuje ministr a dodává, že prioritou je hlavně Švédsko. "Jednáme se švédskou vládou nadále o zkrácení dodací lhůty, ale v současnosti je to extrémně složitá diplomatická práce. Pevně ale věřím, že se nám podaří tyto klíčové přístroje co nejdříve sehnat," řekl ve čtvrtek Aktuálně.cz. Běžná dodací lhůta je čtyři měsíce.
České nemocnice dostanou také 25 plicních ventilátorů z Tchaj-wanu, jehož obyvatelé jako výraz solidarity zasílají také stovku ochranných masek. Zároveň se prohlubuje spolupráce Akademie věd ČR a Academia Sinica.
Děkujeme za každý dar, říká ministr
Čína ale zůstává v dodávce materiálu zásadní, ať už jde o klasické obchodní kontakty, nebo i o humanitární pomoc. Podle Petříčka pomohly například některé čínské provincie, jejich dar v podobě roušek, respirátorů a ochranných oděvů byl předán například Ústřední vojenské nemocnici v Praze, ochranné obleky a respirátory zamířily také do Jihomoravského kraje.
"Rozsáhlou pomoc věnovaly i čínské firmy. Například společnost Changhong věnovala 200 tisíc chirurgických roušek, 20 tisíc respirátorů N95 a 400 ochranných oděvů Středočeskému kraji. Společnost CITIC Group zase daruje 20 tisíc respirátorů a 30 tisíc roušek do Fakultní nemocnice v Motole, pomoc poskytla například i Bank of China nebo sesterské školy některých čínských univerzit," vyjmenovává ministr zahraničí.
Zároveň poukazuje také na to, že české nemocnice dostanou darem také 25 plicních ventilátorů z Tchaj-wanu, jehož obyvatelé jako výraz solidarity zasílají také stovku ochranných masek. Zároveň se prohlubuje spolupráce Akademie věd ČR a Academia Sinica a chystá se i další materiální pomoc.
Podle svých slov je vděčný za každý dar, který Česko obdrželo. "Díky solidaritě mezi jednotlivými státy můžeme současnou kritickou situaci zvládnout. Tak, jako jsme my před vypuknutím epidemie v Evropě pomáhali Číně a jako pomáháme v rámci našich možností Itálii a Španělsku, tak se k nám solidárně chovají na oplátku jiné státy. Chtěl bych poděkovat za každý dar, který Česko ze zahraničí obdrželo," prohlásil Petříček.
Zatím poslední Češi se vrátili z Indie, Srí Lanky a Nepálu
Hlavní činností české diplomacie je ale "shánět" a přivážet české občany ze zahraničí. "Díky nonstop provozu našich ambasád a obdivuhodnému nasazení mých kolegů se nám daří pomáhat tisícovkám Čechů dostat se domů. Za každým uskutečněným letem jsou hodiny práce a vyjednávání povolení," říká Petříček. "Úspěšně jsme repatriovali přes 6 tisíc občanů, dalším tisícovkám jsme pomohli vyjednat výjimky, vystavili jsme potvrzení, pomohli s hledáním posledních letů nebo vyjednáním míst v letadle jiné evropské země," dodává.
Podle něj existují ještě stovky Čechů, kteří by se chtěli vrátit. Česko proto plánuje v příštích dnech ještě tři lety - jeden bude směřovat do Austrálie a na Nový Zéland, další na Bali a třetí do Srí Lanky a Nepálu. V prvním případě čeká na let 350 Čechů, smlouva s aerolinkami byla dojednána. Na Bali je přibližně sto uvízlých Čechů. V Nepálu a na Srí Lance čeká na odvoz 65 Čechů a 77 občanů ostatních států EU.
Mimochodem, první dva české evakuační lety vyrazily pro turisty na Kanárských ostrovech, následovalo Pobaltí, Egypt, Filipíny, Honduras, Mexiko, Vietnam, Panama, Kuba, Dominikánská republika, Kolumbie, Kostarika, Peru, Thajsko a Kanada.
Mezi zatím poslední evakuační lety patřil přílet 34 Čechů z indického Dillí, které na své palubě přepravily polské aerolinky LOT. Ve Varšavě si české občany převzal armádní speciál, který je dopravil do Prahy. Druhé letadlo pomohlo domů 40 Čechům ze Srí Lanky a 25 z Nepálu. Na svou palubu vzalo i více než sedm desítek dalších občanů EU.
Repatriační letadlo ČR se v noci vrátilo do Prahy se 40 Čechy 🇨🇿 ze Srí Lanky 🇱🇰 a 25 z Nepálu 🇳🇵. Nepál je již více než týden zcela odříznut od okolního světa. Na palubu jsme proto vzali také 77 pasažérů z dalších evropských zemí. Všechny nyní čeká cesta domů. #SpoluToZvládneme pic.twitter.com/D2Ewo4n74U
— Tomáš Petříček (@TPetricek) April 4, 2020
"Jde o rozlehlý region a jsem velmi rád, že i přesto se nám podařilo uskutečnit rozsáhlou evakuační akci, při které jsme pomohli jak našim občanům, tak občanům ostatních evropských států," uvedl Petříček. Než letadlo z Indie odletělo, musela česká ambasáda v Dillí svézt přes 30 českých turistů z různých částí severní Indie. Tamní velvyslanectví zároveň nadále pomáhá českým občanům, kteří ještě v zemi uvízli, hledat způsoby, jak by se mohli domů dostat. Nepál je již více než týden odříznutý od okolního světa a nelétají tam žádné komerční lety.
Na ministerstvu zahraničí navíc funguje od 14. března nonstop telefonní linka (224 183 200), na které jsou jak zaměstnanci v Česku, tak pracovníci všech zastupitelských úřadů v cizině. Zájem lidí je obrovský. "Museli nám tady v Praze pomoci kolegové z celého ministerstva," upozorňuje náměstek sekce právní a konzulární Martin Smolek.
Na linku volají kromě jiných také podnikatelé, pro které diplomaté připravili už v polovině března "nouzový balíček" - je určen všem českým firmám, které potřebují pomoc při obchodování v zahraničí. Podnikatelé můžou například vyřizovat zdarma přes zastupitelské úřady v zahraničí záležitosti, které v době před epidemií mohly firmy řešit samy.
"V době koronavirové situace jim o to více pomáháme vyznat se ve spleti mnoha různých zákazů a omezení při pohybu lidí i zboží," říká náměstek Tlapa s tím, že diplomaté pomáhají českým firmám také s rozšířením jejich výrobních kapacit nebo je propojují se zahraničními partnery.
Ředitel odboru ekonomické diplomacie Marek Svoboda jmenuje například výrobce dýchacích polomasek, firmu Nanologix, které diplomaté pomohli s přesměrováním subdodávek. Stejně jako světoznámé firmě Linet či firmě EGO, která dodává filtrační materiál. "Jednáme také v Japonsku o povolení vývozu léku Avigan, který by mohl účinkovat v počátečních fázích nemoci a k jehož vývozu je potřeba povolení japonského ministerstva zahraničních věcí," sdělil Svoboda.
Podle náměstka Martina Tlapy bude mít současná krize velký vliv i na to, jak bude česká zahraniční diplomacie fungovat v budoucnosti a jaké zaměstnance mimo jiné bude hledat do svých služeb. "Ještě více než kdykoliv dříve vidíme, jací lidé mají na ministerstvu zahraničních věcí pracovat. Musí to být přednostně typy, které umí být odolné vůči stresu a musí umět co nejlépe komunikovat. Trošku to odsouvá ten druh diplomatů, kteří dokážou o věcech spíš povídat, než by dokázali dát ruku k dílu a něco zařídit," dodává.
