Štěpán Zajac se pohyboval v české diplomacii 18 let. Na ministerstvo zahraničí nastoupil v roce 1994, už následující rok vyjel do světa. Dalších deset let působil na nižších diplomatických pozicích na českém velvyslanectví v Mexiku, Kolumbii a Chile. V roce 2007 stanul na pomyslném diplomatickém vrcholu, stal se velvyslancem v argentinském hlavním městě Buenos Aires.
Jeho kariéra ve službách státu skončila jedním z nejbizarnějších incidentů, jejž česká diplomacie pamatuje. V srpnu 2012 opouštěl ambasádu její hospodář. Odchod provázel večírek, jenž končil po půlnoci. Druhý den vyšlo najevo, že někdo ukradl příruční trezor s uloženými dolary a eury v hodnotě přes půl milionu korun. Černínský palác za to Zajace vyhodil.
Od roku 2013 se Zajac domáhá svého místa zpět. Soudní spor se táhne tak dlouho kvůli tomu, že odvolací soud celkem třikrát zrušil verdikt nižší instance, která žalobu zamítla. Až v březnu 2019 Městský soud v Praze dal na rozsudek stvrzující výpověď razítko. Do kauzy však minulý týden vstoupil Nejvyšší soud, jenž pravomocný verdikt zrušil. Podle něj nebyl řádně odůvodněný.
Je třeba zjistit konkrétní porušení předpisů
"Odvolací soud učinil závěr, že žalobce je odpovědný za 'odcizení valutové pokladny, k němuž došlo v prostorách velvyslanectví, kdy zjevně došlo ke snížení ostrahy objektu v souvislosti s rozlučkovou akcí, která v prostorách velvyslanectví probíhala'. Blíže již ale nevysvětlil, jak konkrétně uvedené 'snížení ostrahy objektu' (…) odcizení pokladny umožnilo," zní klíčový argument Nejvyššího soudu.
Odvolací instance podle Nejvyššího soudu dostatečně nevysvětlila, do jaké míry přispěl k ukradení pokladny Zajac porušením svých povinností. Městský soud v Praze ve verdiktu mimo jiné uvedl, že při hodnocení Zajacova údajného provinění není důležité, zda byly dodrženy všechny vnitřní předpisy ministerstva zahraničí týkající se zabezpečení ambasády. Nejvyšší soud však takový výklad odmítl.
"V první řadě je třeba se zabývat tím, zda žalobce porušil konkrétní povinnosti vyplývající z vnitřních předpisů (…), a teprve v případě, že by tyto předpisy určitou oblast zajištění objektu a ochrany majetku neupravovaly, přichází na řadu posouzení, zda žalobce neporušil obecnou povinnost podle zákoníku práce," uvedl v rozsudku senát v čele se soudcem Pavlem Malým, který kauzu vyřizoval.
Vyhazov od Schwarzenberga
Pro Zajace osudový večírek začal 7. srpna 2012. Svou misi v Buenos Aires končil Martin Rossbach, který byl hospodářem zastupitelského úřadu. Vracel se do Česka. Rozlučka se odehrála v reprezentační jídelně ambasády a protáhla se do půl třetí ráno. Manželka Štěpána Zajace působila na úřadu jako pokladní. Právě ona druhý den zjistila, že z pokladní místnosti zmizelo v přepočtu 551 tisíc korun.
Netrvalo ani dva měsíce, než ministerstvo zahraničí Zajacovi písemně oznámilo, že v jeho službách končí. Černínský palác tehdy řídil Karel Schwarzenberg. Podle resortu byl Zajac odpovědný za polevení v bezpečnostních opatřeních, v jejichž důsledku došlo ke krádeži. Výpovědi předcházelo vyšetřování tříčlenné generální inspekce, jež ukázala na Zajace a jeho ženu. Také ona dostala výpověď.
"(Zajac) nezajistil dodržování podmínek a způsobu kontroly pohybu osob v objektu zastupitelského úřadu, s nimiž (…) uzavřel pracovněprávní vztah dle místního práva (…), jestliže nebyla dodržována zásada, že jedny z dveří (vstupní dveře a další asi 3 metry vzdálené bezpečnostní dveře) se mohou otvírat pouze tehdy, jsou-li zavřené dveře druhé," stálo mimo jiné ve výpovědi k tomu, jak fungovala pokladní místnost.
Večírky nebyly zakázané
"Když se podíváte do protokolu, uvidíte, že nic nezakazuje dělat podobné večírky," odmítl Zajac už dříve pochybení, které vedlo k jeho výpovědi. Podle něj k propuštění nebyl důvod. "Žádné orgie to nebyly. A že jsme se rozešli ve tři ráno? Tam se prostě žije později," uvedl. Jeho manželka navíc popírá, že by nezamkla pokladní místnost nebo trezor. Klíče podle svých slov měla u sebe.
Podle bývalého velvyslance se přitom argentinská policie ani česká inspekce, jejíž cesta na místo stála 128 tisíc korun, nezajímala o skutečného pachatele. Podezření přitom podle něj ukazovalo jasným směrem. "Jeden z argentinských zaměstnanců si pořídil nové auto. Tvrdil, že je to dědictví po bratrovi, a pak se ukázalo, že ten bratr žije," uvedl.
Výpověď přišla krátce předtím, než se měl Zajac přesunout z Argentiny do Brazílie, kde ho čekal také velvyslanecký post. Nedočkal se. Spor o výpověď bude pokračovat od samého začátku u Obvodního soudu pro Prahu 1. Zajac se po nuceném odchodu z diplomacie živí jako překladatel ze španělštiny, za jeden počin obdržel roku 2016 literární cenu Magnesia Litera.
