O Denise Rohanové si toho voliči mohou na internetu oproti ostatním kandidátům přečíst jen málo. Její jméno většinou zaznívá v souvislosti s Českou asociací povinných, sdružením pomáhajícím lidem v exekucích, které Rohanová vede. S dluhy radila například fotbalistovi Tomáši Řepkovi, kterého před dvěma lety dovezla i k nástupu do vězení.
V příštích týdnech o ní ale lidé uslyší výrazně častěji. Ministerstvo vnitra ji v pátek potvrdilo jako jednu z devíti osobností, které se v lednových volbách utkají o post prezidenta. A to i přesto, že všech dvacet podpisů pod kandidaturou je více než rok starých a pochází od poslanců, kterým už dávno skončil mandát.
"Věřím si na výhru. Důvěra se buduje činy. Myslím, že jsem schopná ukázat, že jsem pro lidi v exekucích dokázala prosadit velkou spoustu věcí," říká nyní Rohanová.
Rozhodnutí ministerstva vnitra začali ihned rozporovat ústavní právníci. "Ústavodárce předpokládá, že se opíráte o někoho, kdo teď říká, že vás chce jako prezidentského kandidáta. Ne o někoho, kdo to říkal před rokem nebo třeba dvěma, pěti, deseti lety," řekl například v rozhovoru pro Aktuálně.cz Jan Kysela.
Rohanová si stojí za tím, že vše proběhlo podle zákona. "Víte, jak to je. Dva právníci, tři názory. Kdyby to napadlo někoho z nich, tak by možná neříkali, že to není fér," prohlašuje.
Pojistka pro případ předčasných voleb
Důvod k časnému sběru podpisů neskrývá. Po zhoršení zdraví prezidenta Miloše Zemana loni na podzim chtěla mít jistotu, že v případě jeho úmrtí ve funkci bude mít dost podpisů na to, aby se mohla zúčastnit předčasných voleb. "Budu úplně otevřená. Když se podíváte na to, jak vypadal zdravotní stav současného prezidenta v době, kdy byla sněmovna před svým koncem, tak to pro mě byla taková pojistka," přiznává.
Prezident skončil v nemocnici nejdříve loni v září, údajně kvůli dehydrataci a vyčerpání. Média tehdy začala informovat o tom, že se jeho stav výrazně zhoršil. Den po skončení voleb do Poslanecké sněmovny, 10. října, byl hospitalizovaný znovu, tentokrát ve vážném stavu.
Lékaři po několika dnech uvedli, že Zeman není schopný ze zdravotních důvodů vykonávat žádné pracovní povinnosti a dlouhodobou prognózu označili za "krajně nejistou". Z nemocnice ho propustili až koncem listopadu.
"Nechtěla jsem to v tu dobu prezentovat, protože by mi to přišlo jako naprostý hyenismus," říká. Nyní už podle ní nejde ani o hyenismus, ani o vypočítavost. "Byla to pečlivá příprava na to, aby se mé roky práce mohly zúročit hlasem lidu," dodává Rohanová.
Nejvíc podpisů získala od komunistů
Kandidaturu jí podepsali poslanci ČSSD (mezi nimi i bývalý vicepremiér Jan Hamáček), ANO, SPD, ale také sedm členů KSČM. Se sběrem podle svých slov začala ještě před sněmovními volbami, podepsaní poslanci prý z větší části ještě nevěděli, že ve funkci už nebudou pokračovat.
Z velké části jde o poslance, se kterými jako šéfka České asociace povinných v minulosti spolupracovala na změnách některých zákonů týkajících se exekucí - například zavedení seznamu nezabavitelných věcí do exekučního řádu.
Bývalí poslanci, kteří podepsali kandidaturu Rohanové
- KSČM - Hana Aulická Jírovcová, Stanislav Grospič, Květa Matušovská, Zdeněk Ondráček, Daniel Pawlas, Ivo Pojezný, Jiří Valenta
- ČSSD - Jiří Běhounek, Jan Birke, Jan Hamáček, Roman Onderka, Antonín Staněk, Lukáš Vágner
- ANO - Jiří Bláha, Pavel Juříček, Barbora Kořanová, Přemysl Mališ, Pavel Plzák, Miloslava Rutová
- SPD - Ivana Nevludová
Spojení s komunisty patří kvůli minulosti některých kandidátů k tématům prezidentských voleb. Rohanová si však nemyslí, že by jí podpora od komunistů měla uškodit. "Nehodnotím lidi podle toho, v jaké jsou politické straně, ale podle charakteru a vlastní zkušenosti s nimi. Člen KSČM může se stranou souznět v jedné, dvou věcech, ale se zbytkem nemusí souhlasit. Může to být člověk jako Hana Aulická Jírovcová, která je mladá a nezažila dobu komunismu," míní.
S komunisty se ale Rohanová v některých svých názorech shoduje. Stojí například proti přispívání Ukrajině na obranu proti ruské agresi. Podporuje ale peníze pro uprchlíky a říká, že momentálně nevidí důvod vystupovat z NATO. Sama se označuje spíše za levicovou kandidátku.
Skepticky se staví vůči členství Česka v Evropské unii. Ve volbách do sněmovny před pěti lety neúspěšně kandidovala za hnutí Referendum o Evropské unii, které podporovalo vystoupení z unie. "Jsem pro setrvání v EU ve chvíli, kdy bude plnit svou funkci. V tuto chvíli se obávám, že ji pro nás neplní," říká Rohanová. Referendum podporuje i dnes. Zda by hlasovala pro, nebo proti, by se prý rozhodla na základě názorů odborníků. Ti se přitom dlouhodobě shodují, že členství je pro Česko jednoznačně přínosem.
Volební účet v exekuci
Tehdy nešlo o její první pokus proniknout do politiky. V komunálních volbách v roce 2014 opět bez úspěchu kandidovala do zastupitelstva Kralup nad Vltavou za Úsvit přímé demokracie, politické hnutí Tomia Okamury. O rok později už ale hnutí kritizovala kvůli financování.
To zatím dělá problém i Rohanové. Na jejím transparentním účtu bylo v době vydání článku jen něco přes 22 tisíc korun. Například Petr Pavel a Danuše Nerudová mají na svých účtech přes deset milionů. Na rozdíl od nich ovšem volební účet Rohanové až do podzimu blokoval exekutor.
Kandidátka dodnes splácí dluh z roku 2008, kdy se její tehdejší manžel dostal po krachu dvou velkých firem do druhotné platební neschopnosti. Z 12 milionů jim zbývá uhradit poslední dva. Po této zkušenosti Rohanová v roce 2016 založila Českou asociaci povinných, ve které působí jako dobrovolník, běžně si vydělává jako účetní ve věci exekucí a insolvencí.
Rohanová už má podle svých slov domluvené sponzory, jejich jména ale nechce sdělovat do doby, než se jejich peníze objeví na transparentním účtu. Stejně tak zatím odmítá zveřejnit jména svých poradců nebo známých podporovatelů.
Účast ve volbách stále nemá jistou
Experti upozorňují, že Rohanová stále nemá účast v prezidentských volbách jistou. A to proto, že schválení kandidatury může podle zákona napadnout některý z úspěšných i neúspěšných zájemců o Hrad, upozornil ústavní právník Kysela. Pokud tak někdo učiní, posoudí její nárok Nejvyšší správní soud. Ten může mít jiný výklad než ministerstvo vnitra. "Riziko, že ji nepřipustí, je stále poměrně velké," uvádí politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity.
I pokud se ale Rohanová do voleb zapojí, nedává jí Kopeček žádné šance. "Je to naprostý outsider voleb. Fakt, že až do momentu uzávěrky o ní nikdo neslyšel jako o prezidentské kandidátce, se musel promítnout tím, že ji veřejnost téměř vůbec nezná. Do prvního kola voleb zbývá málo času a představa, že by dokázala vymyslet, realizovat a zafinancovat kampaň a získala více než pár desetin procenta hlasů, působí dost nerealisticky," říká politolog.
"Jediný smysl kandidatury z její strany je zviditelnění tématu, se kterým je spojena, tedy ochrany dlužníků v Česku, případně své vlastní osoby," dodává Kopeček.
