Stačilo několik slov ze zprávy Ústřední vojenské nemocnice v Praze (ÚVN), ve které se prezident Miloš Zeman léčí, a je mnohem jasnější, co Česko čeká v příštích dnech a týdnech. Spekulace a dohady ohledně zdravotního stavu prezidenta a jeho schopnosti řídit povolební dění v Česku ukončil adresát dopisu ÚVN předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v pondělí k večeru.
"Dle názoru nemocnice není Miloš Zeman v současné době ze zdravotních důvodů schopen vykonávat žádné pracovní povinnosti," sdělil první větu, po které pokračoval v podobném duchu.
"Dle názoru nemocnice je vzhledem k charakteru onemocnění dlouhodobá prognóza stavu hodnocena jako krajně nejistá, a tím i možnost návratu k výkonu pracovních povinností v následujících týdnech je hodnocena jako málo pravděpodobná," uvedl Vystrčil.
Nyní záleží na senátorech a poslancích, jestli zbaví prezidenta Zemana některých pravomocí. Pokud ano, zůstane sice nadále prezidentem, ale nebude moci dělat řadu důležitých úkonů, například jmenovat předsedu vlády. Z výroků zákonodárců je přitom zřejmé, že se budou snažit postupovat podle článku 66 Ústavy, který umožňuje dočasně zbavit prezidenta pravomocí, například právě kvůli vážným zdravotním důvodům.
Tento článek přesně upravuje, o jaké pravomoci by prezident přišel. "V úterý se sejde vedení Senátu s předsedy poslaneckých klubů, abychom se o situaci pobavili," avizoval Vystrčil.
Hlasování v parlamentu
Schůzka může skončit dohodou na tom, že se v příštích dnech sejde Senát a Poslanecká sněmovna a tyto komory odhlasují odebrání části pravomocí prezidentovi. K něčemu takovému stačí nadpoloviční většina hlasů přítomných senátorů a poslanců. Současným poslancům skončí mandát 21. října. Ve sněmovně, do níž zasednou zákonodárci zvolení před několika dny, budou mít přitom většinu strany, které se už domlouvají na společném vládnutí. Jde o ODS, lidovce a TOP 09 v koalici Spolu a o koalici Pirátů a starostů. Většinu mají tyto strany i v Senátu.
Senátoři z organizačního výboru, kteří byli v pondělí přítomni na tiskové konferenci, přitom již avizovali, že by souhlasili s touto variantou řešení. "Nezbývá než aktivovat článek 66," pronesl například senátor Jiří Drahoš.
Podle politického analytika Lukáše Jelínka jsou senátoři připraveni článek 66 aktivovat, ale čekají na vhodnou chvíli. "Tou bude ustavení nové Poslanecké sněmovny, ke kterému dojde 8. listopadu," řekl České televizi.
Kdo by měl jaké pravomoci
Důležitým hráčem následujících dnů a týdnů bude ale také končící premiér Andrej Babiš. Jakmile bude článek 66 Ústavy odhlasovaný, získá Babiš několik prezidentských pravomocí. Bude zastupovat stát navenek, bude vrchním velitelem ozbrojených sil, může propůjčovat a udělovat státní vyznamenání. Nezmocní-li k tomu jiný orgán, smí také jmenovat soudce a nařizovat, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo. Má také právo udělovat amnestii.
Část pravomocí prezidenta by v případě, že by byl uplatněn článek 66, přešla také na předsedu Poslanecké sněmovny. Ten by měl na starost například jmenování vlády nebo svolání zasedání Poslanecké sněmovny. Prezidenta by oba předsedové nahrazovali do doby, než by byl opět způsobilý úřad vykonávat, případně než mu za rok a půl - v březnu 2023 - skončí volební období.
Jak dlouho by pravomoci prezidenta náležely nynějšímu premiérovi Andreji Babišovi, by záleželo na tom, za jak dlouho by byl jmenovaný jeho nástupce. Tím bude s největší pravděpodobností nynější lídr koalice Spolu a předseda ODS Petr Fiala, který v pondělí popřál Zemanovi hodně zdraví a zároveň označil informaci o jeho stavu za velmi vážnou.
Fiala si nejdříve musí počkat na ustavující schůzi nové Poslanecké sněmovny, která by se měla sejít 8. listopadu. Na tomto jednání se budou snažit obě koalice zvolit si nového předsedu sněmovny po tom současném, kterým je Radek Vondráček (ANO), jemuž rovněž 21. října skončí mandát ve vedení dolní komory. Poslancem bude však i nadále. Jakmile usedne do křesla šéfa sněmovny jeho nástupce, přijde na řadu jmenování předsedy vlády.
Fiala má v rukou několik trumfů. Tím hlavním je skutečnost, že se bude moci s největší pravděpodobností opírat o "pohodlnou" většinu poslanců, konkrétně o 108. Existuje i možnost, že nakonec bude mít na své straně 104 zákonodárců a to v případě, že by do vlády nešli Piráti, kteří mají ve sněmovně čtyři poslance. I tak by měl ale Fiala nadpoloviční většinu. Druhým trumfem lídra Spolu je fakt, že už o vládě vyjednává a je s partnery domluvený, že do 8. listopadu sepíší koaliční smlouvu.
Pokud by šlo všechno podle plánů obou koalic, nově tvořená vláda by po jmenování Fialy premiérem předstoupila do 30 dní před sněmovnu a nechala by hlasovat o vyslovení důvěry.
V rukou koalice Spolu a Pirátů se starosty je rovněž volba šéfa sněmovny. Kdo to bude, zatím ještě není dohodnuto, nejvíce se spekuluje o poslanci ODS Marku Bendovi a předsedkyni TOP 09 Markétě Pekarová Adamové.
Mynář o stavu prezidenta věděl už před týdnem
O vyjádření šéf Senátu Miloš Vystrčil požádal vedení Ústřední vojenské nemocnice minulý týden. Učinil tak poté, co se marně dožadoval podobných informací od kancléře prezidenta Vratislava Mynáře. Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky, podobně jako další lidé v nejbližším okolí Zemana, odmítali poskytovat o stavu prezidenta bližší informace.
Jenže podle pondělního sdělení Vystrčila Mynář už od 13. října věděl, jak špatně na tom prezident je. V tento den mu totiž nemocnice sdělila stejné informace jako nyní Vystrčilovi.
Ve zprávě ředitele ÚVN Miroslava Zavorala není zmíněno, jakou má prezident diagnózu. Poslední oficiální informace jsou, že byl Zeman hospitalizován kvůli problémům souvisejícím s jeho chronickým onemocněním. Mluvčí nemocnice Jitka Zinke také v minulém týdnu uvedla, že je prezident ve stabilizovaném stavu. Podle zjištění Aktuálně.cz má Zeman cirhózu jater v pokročilém stadiu. Ta může často vést i k poruše myšlení.
Mynář vzal dokonce 14. října do nemocnice za prezidentem předsedu sněmovny Radka Vondráčka (ANO), který následně popisoval, jak je na tom Zeman dobře. "Samozřejmě je nemocný, je slabý. Ale opravdu jsem si s ním normálně vykládal. Popovídali jsme si, byl usměvavý," tvrdil minulý čtvrtek Vondráček. Zároveň novinářům ukázal dokument ke svolání úvodního zasedání nové Poslanecké sněmovny na 8. listopad, který měl prezident podepsat.
"Když Mynář vedl Vondráčka k prezidentovi, tak už věděl, že prezident ze zdravotních důvodů není schopen vykonávat pracovní povinnosti," podotkl v pondělí Vystrčil.
Ústřední vojenská nemocnice posléze vydala prohlášení, že o návštěvě nevěděl Zemanův ošetřující lékař, tedy ředitel Zavoral. Vondráček v reakci na to tvrdil, že ho do pokoje doprovodila policie. Ta to však razantně odmítla s tím, že tam Vondráčka doprovodil hradní kancléř Vratislav Mynář.
V úterý odpoledne na Pražském hradě Mynář uspořádal tiskovou konferenci, ale sdělil pouze to, že bez prezidentova souhlasu nelze informovat a ani si vyžádat žádné informace. "Informace o zdravotním stavu a poskytování informací o zdraví prezidenta republiky jsou pouze v dispozici prezidenta a dispozici jeho rodinných příslušníků," uvedl.
Senátor Jiří Růžička však večer upozornil, že politici nepotřebují znát diagnózu, ale to, zda je prezident schopen vykonávat svoji funkci. "Nikdy jsme se neptali na přesnou diagnózu," podotkl Růžička.
