Praha - Lidé se s velkou pravděpodobností dočkají dalšího volného dne. Schválení Velkého pátku jako státního svátku má velkou šanci na schválení ve Sněmovně.
Novelu, která vzešla od lidovců, podepsalo 93 poslanců ze všech klubů kromě KSČM.
Podporu jí takto vyjádřili i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), vicepremiéři Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) a Andrej Babiš (ANO) i předsedové opozičních TOP 09 a ODS Karel Schwarzenberg a Petr Fiala a rovněž šéf poslanců Úsvitu Marek Černoch.
Předkladatelé dokonce navrhují, aby dolní komora schválila novelu zákona o státních svátcích zrychleně už v úvodním kole projednávání. Nejprve ji ale čeká posouzení ve vládě.
Křesťanská tradice
Velký pátek, který připomíná biblické ukřižování Ježíše Krista, je státním svátkem v řadě evropských států, připomínají autoři v důvodové zprávě. Patří mezi ně Německo, Rakousko, Slovensko a skandinávské země.
Předkladatelé taky podotýkají, že Velikonoce podobně jako Vánoce pokládají za významné svátky vzhledem ke kulturním tradicím a zvykům i bezvěrci.
"Je třeba vycházet i ze současné společenské a mezinárodní situace, kdy je potřeba jasně podpořit naši křesťanskou identitu, která byla důležitým zdrojem našich humanistických, civilizačních a koneckonců i demokratických tradic," stojí v důvodové zprávě.
Autoři rovněž upozorňují, že na základních a středních školách jsou v tento den prázdniny a novela by rodinám umožnila strávit čas pohromadě.
Malý vliv na ekonomiku
Podle ministerstva financí by byly finanční dopady zanedbatelné. Den volna by ekonomiku připravil o 0,4 procenta ročního reálného hrubého domácího produktu. Reálný dopad by prý ale byl podle jiných výpočtů mnohem nižší, nejvýše 0,1 procenta.
Současný český kalendář obsahuje 13 svátků, přičemž dva z nich připadají na shodný den. Česko má tak 12 volných dnů, některé z nich připadají na víkendy.
Ve Sněmovně ležel návrh už v předminulém volebním období. Senátní úpravu tehdy poslanci nestihli do voleb projednat.
