Projekt Chytrá karanténa 2.0 začal vznikat na pokyn vlády na konci května. Zjednodušeně řečeno spočívá ve vybudování digitální infrastruktury, jež navzájem propojí ministerstvo zdravotnictví s nemocnicemi, laboratořemi a odběrovými místy. Cílem této koordinace je co nejrychleji odhalit infikovaného, izolovat ho a spojit se s lidmi, kteří s ním byli v kontaktu. Vláda v pondělí schválila rozvoj projektu pro rok 2021.
"Česká republika se v současnosti potýká s masivní druhou vlnou onemocnění covid-19, přičemž bez vnějšího zásahu (např. úspěšným vývojem a nasazením vakcíny) je zřejmé, že se problematika spojená s onemocněním nevyřeší do konce tohoto roku. Z tohoto důvodu je nutné organizačně a technicky zajistit fungování projektu Chytré karantény také v roce 2021," stojí ve vládních materiálech, které Aktuálně.cz získalo.
Jedním z hlavních nedostatků projektu je neefektivní trasování, které má přitom vést k co nejrychlejšímu vyhledání kontaktů nakaženého. Trasování zčásti zajišťují hygienické stanice, z části call centrum. V současnosti má centrum k dispozici zhruba 1800 operátorů. Při probíhající druhé vlně epidemie však není v jejich silách obvolat všechny, kteří byli ve styku s nakaženým.
Profesionální call centrum od 1. ledna
Coby operátory poskytly své lidi banky a firmy, část jsou také dobrovolníci. To chce nyní vláda změnit. "V příštím roce bude nutné zajistit část epidemiologického šetření (tzv. trasování) prostřednictvím externího profesionálního call centra, neboť nynější řešení prostřednictvím dobrovolné spolupráce s vybranými subjekty není dlouhodobě udržitelné," stojí v materiálu.
Profesionální centrum má vzniknout od 1. ledna příštího roku. Během intenzivního šíření viru, typicky v podzimních a zimních měsících, se počítá s tím, že v něm bude pracovat 4500 operátorů. V klidnějších měsících jich bude zhruba tisíc. Obsazení call centra se bude odvíjet od aktuální epidemiologické situace, podle ní se bude průběžně povolávat potřebný počet operátorů.
"Děláme dynamický nákupní systém, jenž slouží k poptávání služeb v čase. Nechceme to dělat prostřednictvím rámcové smlouvy. Funguje to tak, že v rámci výběrového řízení potenciálním dodavatelům řekneme, že v tento čas potřebujeme tolik operátorů, oni nám dají cenu, my si vybereme a operátory hned zapojíme," vysvětlil Aktuálně.cz vládní zmocněnec pro IT Vladimír Dzurilla, jedna z klíčových postav projektu.
Tisíc notebooků pro krajské hygieny
Vedle call centra se na trasování podílí pracovníci krajských hygienických stanic. Právě na jejich straně jsou v dosledování kontaktů nakažených největší rezervy. Trasování tam neprobíhalo vůbec nebo se zpožděním. Vláda to nyní řeší způsobem, že pro stanice začala pořizovat IT techniku. Jde o 645 notebooků pro kmenové zaměstnance, 400 notebooků pro externisty, tisícovku modemů či 1400 sluchátek.
"Z důvodu poměrně vysokého procenta zastaralého IT vybavení krajských hygienických stanic dochází k tomu, že pomocí této starší IT techniky není možné řádně a efektivně využívat moderní nástroje chytré karantény," vysvětluje nákup vláda. Prvních 400 notebooků už se mezi krajské stanice rozdělilo, další dodávky budou pokračovat v příštích týdnech. Zakázku získala firma Elso Philips Service.
Michal Bláha, zakladatel platformy Hlídač státu, však upozorňuje, že zastaralá technika nebyla hlavním problémem při selhání trasování v podání hygienických stanic. Slabina je podle něj jinde. Bláha za ni považuje špatné řízení hygieny ze strany ministerstva zdravotnictví a její malou vůli nechat si s trasováním pomáhat.
"Transformace krajských hygienických stanic a změna jejich řízení pro potřeby celostátní epidemie je zcela nezbytný krok pro efektivní chytrou karanténu v roce 2021. A tento - vládě dlouhodobě známý - problém zatím není nijak řešen. Bez kvalitního centrálního řízení chytré karantény, kde hygienické stanice budou plně spolupracující součástí, chytrá karanténa nebude plnit svůj účel," řekl Aktuálně.cz Bláha.
Totální přehled volných míst na testy
Vládní materiály přitom se změnou struktury a řízení krajských hygien nepočítají. Zahrnují "jen" zajištění chytré karantény na příští rok, financování projektu a právě doplnění IT techniky na hygienických stanicích. Rozpočet na ni včetně instalace a správy techniky je 73 milionů korun, chytrá karanténa pak bude příští rok stát 394 milionů korun.
Pro rok 2021 vedle profesionálního call centra počítá projekt podle dokumentů kabinetu ještě s jednou novinkou. Spustí se aplikace s názvem Rosomák. Její úlohou bude, aby se všechny úkony důležité pro trasování mohly provést najednou.
Na co jdou miliony
- V roce 2021 chce vláda uvolnit na projekt Chytrá karanténa 2.0 přesně 394 919 799 korun včetně DPH. Největší položku tvoří náklady na profesionální call centrum - 239,97 milionu.
- Součástí call centra je i linka psychologické pomoci, která fungovala do června (odbavila 2 123 hovorů) a jež je pod číslem 1221 od 1. listopadu znovu v provozu. "Aktuální situace je ještě náročnější než na jaře 2020 a proto je znovuzavedení linky první psychické pomoci ještě naléhavější," vysvětluje vláda.
- Provoz informačních systémů, jako jsou weby pro veřejnost, aplikace eRouška nebo vývoj aplikace Rosomák, přijdou na 71,632 milionu korun. Odborné služby jako projektová a administrativní podpora, budou stát 65,34 milionu.
- Podle usnesení vlády musí ministr zdravotnictví předložit každého čtvrt roku zprávu o fungování Chytré karantény 2.0, v případě vyčerpaní prostředků musí ministr přijít s plánem dalšího financování a do 31. ledna 2022 odevzdat kompletní zprávu o projektu za rok 2021.
"V rámci této aplikace vznikne kompozitní portál s kompletní obsluhou testovaného klienta - od eŽádanky přes rezervaci termínu k výsledku testu z laboratoře, možnost samotrasování a s možnou podporou praktických lékařů (eNeschopenka)," píše vláda.
Člověk, který měl rizikový kontakt s infikovaným, by díky této aplikaci měl dostat o setkání okamžitou informaci. "Chceme totální přehled v tom, kde jsou volná místa, aby se mohl každý objednat," podotýká k tomu vládní zmocněnec pro IT Dzurilla. "Má potenciál urychli trasování a zjednodušit a zrychlit následné otestování pro občany a lépe řídit zátěž jednotlivých testovacích míst," vítá aplikaci Bláha.
Ministerstvo zdravotnictví a chytrá karanténa
Chytrá karanténa 2.0 funguje spoluprací ministerstev zdravotnictví, vnitra, obrany, armády a Národní agentury pro komunikační a informační technologie. Ozbrojené složky, resort obrany a armáda, se do projektu zapojily až po rozhodnutí vlády z 13. července. Babišův kabinet tehdy reagoval na to, že ministerstvo zdravotnictví ve své řídící roli pokulhává.
Michal Bláha z platformy Hlídač státu má i dnes za to, že resort zdravotnictví ve svém přístupu nic nezlepšil. Podle něj by se měl z řízení projektu vyřadit. "Opakovaně i v tuto dobu ukazuje, že není schopný projekt řídit, včas, rychle a kvalitně rozhodovat a celý projekt podporovat, například neúměrně se protahujícími veřejnými zakázkami," soudí.
Na řízení chytré karantény dohlíží Integrovaný centrální řídicí tým, jejž tvoří hlavní hygienička Jarmila Rážová, šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek, vedoucí laboratorní skupiny resortu zdravotnictví Marián Hajdúch, generál Petr Procházka a vedoucí oddělení systému velení a řízení Armády ČR Petr Šnajdárek. Tým je součástí Rady vlády pro zdravotní rizika, již vede premiér Andrej Babiš.
