Při novelizaci zákona z něj totiž vypadlo ustanovení upravující v jakých případech mají rodiny s malými dětmi nárok na náhradní byt.
Na chybu v novelizovaném občanském zákoníku, který vstoupil v platnost koncem března, nyní upozornila Liga lidských práv a občanské sdružení Roma IQ servis. "Je to chyba, která může mít vážné důsledky," uvedli právníci Ligy ve svém rozboru
Podle občanského zákoníku mají totiž rodiny s nezletilými dětmi v případě vystěhování v přesně určených případech možnost žádat soud o náhradní ubytování nebo byt. Vymezení případů, ve kterých rodiny mohou o tento úkon soud požádat, ale z nově upraveného zákoníku vypadlo.
![Infobox](http://cdn.xsd.cz/resize/a9f85f0974593e64ad5e38a9ce997c49_resize=576,432_.jpg?hash=a5bea1e79337a0c1436390d360a7543d)
Opravte zákon
"Pokud soud o bytové náhradě nerozhodne, bude mít i rodina s nezletilými dětmi při vyklizení nárok pouze na poskytnutí provizorního přístřeší," napsali právníci Ligy. Ta už společně se sdružením Roma IQ servis, které se v Brně zaměřuje na pomoc sociálně slabým, vyzvala k urychlenému odstranění chyby.
Zákon o jednostranném zvyšování nájemného, při kterém byl novelizován i občanský zákoník, se ve sněmovně projednával od července 2005. Poslanci do něj vložili desítky pozměňovacích návrhů. Toho, že z něj vypadlo určení případů, kdy mají rodiny s dětmi možnost obrátit se na soud se žádostí na náhradní byt, si ale nevšimli.
Liga navíc, podobně jako veřejný ochránce práv Otakar Motejl a Sdružení nájemníků, upozornila na to, že novela občanského zákoníku, jedna z největších změn v nájemním bydlení po listopadu 1989, byla přijata bez toho, že by o ní úřady důkladně informovaly.
Aktivní nájemníci
Změny, které zavádí, jsou přitom zásadní především pro nájemníky. Hlavní změnou je, že v přesně stanovených případech může pronajímatel vypovědět nájem i bez souhlasu soudu.
Zákon majitelům domů umožňuje, aby výpověď dali například v případech, kdy jim nájemníci po dobu více než tří měsíců neuhradí nájemné, pro porušování dobrých mravů v domě nebo když do 15 dnů nenahlásí osoby, které byt spolu s ním začaly užívat.
Pokud nájemníci dluhy neuhradí, nebo z bytu dobrovolně nebudou chtít odejít, musí se do šedesáti dnů obrátit na soud a proti výpovědi se sami bránit.
"Nepostřehl jsem, že by se těmto důležitým otázkám v uplynulých týdnech věnovala zvýšená pozornost. Neznalost zákona přitom neomlouvá. Neinformovanému nájemníkovi se může lehce stát, že se dostane do problémů," řekl Motejl. Ten zveřejnil na svých internetových stránkách informace o tom, jaké změny změna zákona přinesla.
Podobný názor má i sdružení Roma IQ servis, které vychází ze zkušeností s jednání s nájemníky i majiteli domů. "Informace z portálů městských či obecních úřadů jsou evidentně nedostatečné, neboť zejména starší či sociálně slabí lidé přístup k internetu nemají nebo jej neumí využívat," uvedli zástupci občanského sdružení.
Nový občanský zákoník se kvůli některým ustanovením nelíbí ani majitelům domů. Nejsou tak spokojeni s přechody nájmů na dobu neurčitou, výměnou bytů mezi nájemníky či s tím, že majitel nemůže dát výpověď bez udání důvodu. "Nájemník přitom takovou možnost má," řekl předseda Občanského sdružení majitelů domů Tomislav Šimeček.
Města a obce už začaly novely zákona využívat, například v Brně už radnice městských částí rozeslaly desítky výpovědí neplatičům nájemného. Dluhy na nájemném přitom dosahují desítek milionů korun, jenom v městské části Královo Pole lidé dluží asi osmnáct milionů korun.