Praha - Čtvrt milionu Čechů nedokáže bez pomoci státu uspokojit ani ty nejzákladnější potřeby svých dětí. Nezaplatí bydlení ani jídlo, nemohou děti udržet na školách. Stát jim kvůli tomu loni poslal rekordní sumu na dávkách v hmotné nouzi: 11,3 miliardy korun.
Další lidi dělí od pádu do chudoby jen stokoruna. "Téměř 1,5 milionu lidí žije v dolním příjmovém decilu, třetina z nich dokonce pod úrovní životního minima," upozorňuje ekonomka organizace Alternativa zdola a také spoluautorka Národní zprávy české koalice Social Watch Ilona Švihlíková.
Česko se podle ní sice loni dostalo z ekonomické stagnace, v přibližování k evropskému průměru ale ztrácí. "Na vině je například velmi nízká minimální mzda. Dokonce čtvrtina pracujících žen se svým příjmem nevyjde," hodnotí stav českého obyvatelstva Švihlíková. Chudobou nejpostiženější kraje jsou podle ní Olomoucký, Ústecký a Karlovarský.
Stačí onemocnět
Podobně to vidí i někteří sociologové. "Situace je alarmující. Chudobou je u nás ohroženo až 240 tisíc lidí," varuje sociolog a expert na bezdomovectví Libor Prudký.
Kolem sta tisíc lidí podle něj musí žít v ubohých podmínkách na ubytovnách, stejně velká skupina obyvatel se může do této situace velmi snadno dostat. "Stačí, aby jeden člen rodiny onemocněl nebo přišel o místo," dodává Prudký. Také podle něj neplní minimální mzda v Česku svou funkci.
Chudiny navíc podle sociologa Daniela Prokopa ještě přibude. V Česku je totiž podle něj oproti ostatním státům těžké se z chudoby vymanit. "Skutečnost, jestli si budete schopni najít dobře placenou práci a kde vůbec skončíte, totiž výrazně ovlivňuje vzdělání. A dosažení kvalitního středního vzdělání v tuzemsku výrazně závisí právě na sociálním původu rodičů," vysvětluje Prokop.
Děti z nižších vrstev tak častěji končí bez maturity, přičemž více než sedmdesáti procentům nezaměstnaných chybí právě tato zkouška. Stejně jako jejich rodiče je proto pravděpodobně čeká život v neutěšených finančních podmínkách.
Stát by měl investovat do rodin a dětské populace
Stát by měl proto situaci okamžitě řešit. V opačném případě bude podle odborníků chudým lidem vyplácet stále více peněz.
"Stát by měl například mohutně investovat do rodin a dětské populace. To dělají naprosto všechny státy, které mají dlouhodobou vizi rozvoje," říká třeba Martin Potůček z Centra pro sociální a ekonomické strategie. České vlády se ale podle něj prozatím ubíraly spíš opačným směrem - za posledních dvacet let klesla podpora rodin ze dvou procent hrubého domácího produktu na jedno procento.
Podle Petra Sulka z tiskového odboru ministerstva práce a sociálních věcí prozatím vznikla alespoň odborná komise pro rodinnou politiku, která se komplexní úpravou podpory rodin zabývá. "Významnou formou podpory rodin s dětmi, která je pro sladění profesního a rodinného života klíčová, jsou služby péče o děti," řekl Aktuálně.cz Sulek.
Zkreslená statistika
Česko stále patří podle statistik OECD mezi země s nejnižší mírou takzvané příjmové chudoby v Evropě. Její hranice je na 60 procentech mediánu mzdy. Podle některých odborníků ale metoda, podle které se chudoba v jednotlivých státech měří, zkresluje.
"Ukazatelem je totiž střední příjem, který je ale v západních zemích dvakrát vyšší než v Česku. A to po zohlednění rozdílu v cenách," vysvětluje sociolog Prokop.
Měřítkem chudoby by podle odborníků měla být spíš schopnost domácnosti zareagovat na některé neočekávané události – například zda si může rodina koupit novou ledničku, když se stará pokazí.
Evropská komise už proto vymyslela nový model, jak materiální nedostatek lidí měřit lépe. Zkoumá, nakolik si mohou lidé dovolit některé věci, které jsou pro střední třídu běžně dostupné. Pokud si rodina nemůže pořídit alespoň čtyři položky z devíti, nachází se ve vážnější finanční situaci.
