Počet ghett se zdvojnásobil, žije v nich až 115 tisíc lidí

Markéta Šrajbrová Markéta Šrajbrová
Aktualizováno 27. 5. 2015 12:05
Ghett přibylo ve všech krajích. Ke zhoršení situace přispěla ekonomická krize, většinu obyvatel chudinských čtvrtí tvoří Romové.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Vojtěch Marek

Praha - Počet ghett se za posledních devět let v Česku zdvojnásobil. Zatímco v roce 2006 bylo vyloučených lokalit kolem tří stovek, loni jich existovalo už 606.

Tato ghetta jsou ve 297 městech a obcích, žije v nich až 115 tisíc lidí. V roce 2006 to bylo 80 tisíc osob. V Karlovarském a Moravskoslezském kraji počet lokalit vzrostl dokonce více než trojnásobně.

Ukázala to aktuální analýza sociálně vyloučených lokalit, kterou pro ministerstvo práce a sociálních věcí vypracovala po devíti letech znovu společnost GAC.

"Je to tím, že se přelévá obyvatelstvo. Tam, kde je vysoká nezaměstnanost, jsou zároveň levné nemovitosti," vysvětlila ministryně Michaela Marksová (ČSSD) Současné nastavení systému doplatku na bydlení, které chce ministerstvo změnit, podle Marksové vede k tomu, že se byznys s chudobou vyplácí. "Podnikatelé nakoupili v oblastech ty nejlevnější nemovitosti a vyplatilo se jim tam ty lidi koncentrovat."

Podle ministerstva čísla dokládají, že sociální vyloučení a chudoba jsou v české společnosti jedním z klíčových problémů. "Výstupy analýzy budou mimo jiné použity pro efektivní a smysluplné čerpání peněz z Operačního programu Zaměstnanost," uvedla ministryně.

Na boj proti chudobě a diskriminaci chce ministryně dát čtvrtinu peněz z programu, tedy asi 19 miliard korun. Podle poslance Ivana Gabala zásadní roli v potírání vyloučení hraje vzdělávací systém a také přístup obcí. "Na rozdíl od roku 2006 už se lidé nestěhují z moci radnic. Většina radnic už dnes neříká, že se o tyto věci nebude starat, ale naopak se zajímá, spolupracuje a je aktivní," uvedl poslanec.

Podle Karla Čady ze společnosti GAC se za poslední desetiletí enormně zvýšil počet lidí žijících na ubytovnách, v prosinci loňského roku jich bylo 27 tisíc. Od května je na jednotlivých obcích, zda dají souhlas s výplatou doplatku na bydlení lidem žijícím na ubytovnách. Cílem změny bylo, aby obce mohly samy regulovat problematické majitele ubytoven. Zaznívají však také obavy, že obce nebudou řešit situaci lidí, kteří kvůli nesouhlasu s výplatou doplatku skončí na ulici, případně budou odcházet do jiných měst a vytvářet nová ghetta.

"Nemyslím si, že bude docházet ke koncentraci lidí, protože se těžko přelijí do nějaké jiné obce. Myslím si, že naprostá většina obcí se chová rozumně a jsou si vědomy toho, že si nemohou vyrobit desítky bezdomovců. Navíc teď je jaro, bude léto, takže by jim ti lidé doslova zůstali na ulici," odráží kritiku Marksová a slibuje, že ministerstvo do tří měsíců nové opatření vyhodnotí.

Ghetta se přesouvají z měst

Podle analýzy se ghetta přesouvají z měst do odlehlejších obcí a rozpadají se do menších celků. V roce 2006 v jednom ghettu žilo průměrně 271 obyvatel, v roce 2014 už to bylo o 83 lidí méně.

Už také neplatí, že v ghettech žijí hlavně Romové. Místa, kde Romové netvoří většinu obyvatel, jsou sice stále v menšině, ale oproti roku 2006 jich přibylo. V ghettech končí hlavně chudí a nezaměstnaní lidé, kteří mají stejné problémy, jaké má často romská populace, to znamená dluhy a nízké vzdělání. Podíl nezaměstnaných je v sociálně vyloučených lokalitách až 85 procent. Zbývajícím obyvatelům ale ani práce nepomohla k úniku z ghetta, protože šlo většinou o krátkodobé a nejisté zaměstnání s nízkým výdělkem.

V ghettech například žije více seniorů než před deseti lety. Staří lidé tvoří celkem sedm procent vyloučených obyvatel.

Výzkum začal loni v lednu. Financoval ho stát a Evropský sociální fond. Ministryně Marksová s příští analýzou nechce čekat dalších deset let. "Ráda bych viděla něco už po pěti," podotkla Marksová. Analýza bude podle ní potřeba i proto, že pokud se podaří prosadit zákon o sociálním bydlení, vláda bude chtít vědět, jaké má dopady.

Kraj 2006 2014 Index změny
Praha 6 7 1,17
Jihočeský 16 38 2,38
Jihomoravský 11 28 2,55
Karlovarský 18 61 3,39
Královéhradecký 25 36 1,44
Liberecký 26 48 1,85
Moravskoslezský 28 72 2,57
Olomoucký 27 62 2,3
Pardubický 15 24 1,6
Plzeňský 17 42 2,47
Středočeský 36 64 1,78
Ústecký 63 89 1,41
Vysočina 11 13 1,18
Zlínský 11 22 2
Celkem 310 606 1,95

Zdroj: Analýza sociálně vyloučených lokalit ČR

 

Právě se děje

Aktualizováno před 23 minutami

Ruský šéf obrany nařídil, aby se vojáci z jihozápadu země vrátili na základny

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu ve čtvrtek ukončil vojenská cvičení na jihu a západě země a nařídil vojákům, aby se v pátek začali vracet na své stálé základny. Informovaly o tom tiskové agentury. Šojgu rozhodnutí oznámil z anektovaného poloostrova Krym, kde dohlížel na rozsáhlé vojenské cvičení. Kyjev a Západ posilování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou v posledních dnech sledují s obavami.

"Vojáci prokázali schopnost poskytnout zemi spolehlivou obranu. V tomto ohledu jsem se rozhodl ukončit prověřovací akce v Jižním a Západním vojenském okruhu," prohlásil ruský ministr obrany několik hodin poté, co na Krymu manévry začaly. Vojáci by se měli na své stálé základny začít vracet od pátku a přesuny dokončit do 1. května.

Agentury Reuters a AP podotkly, že z oznámení není zcela jasné, zda se rozkaz ke stažení jednotek týká všech vojáků, které Moskva na Krym a jihozápad Ruska přesunula. AP zároveň píše, že ministr obrany nařídil ponechat některé zbraně na západě země pro příští vojenské cvičení, které by se mělo konat v letošním roce. Zůstat mají ve vojenském výcvikovém prostoru Pogonovo ve Voroněžské oblasti, zhruba 160 kilometrů východně od ukrajinských hranic.

Zdroj: ČTK
Další zprávy