Lidé žijící pod hranicí chudoby tvoří v Česku asi desetinu populace. A v porovnání s jinými příjmovými skupinami vyjadřují podle výzkumníků organizace PAQ Research největší neochotu dát se očkovat. Na konci května třetina z nich vakcínu odmítala a další pětina ještě nebyla rozhodnutá, zatímco u nízkopříjmových skupin se nechce očkovat 21 procent lidí a 11 procent zatím neví.
Stát přitom usiluje o co nejvyšší proočkovanost. Šéf epidemiologické skupiny na ministerstvu zdravotnictví Roman Chlíbek už před časem pro Aktuálně.cz vyjádřil obavu, že Česko nedosáhne pětasedmdesátiprocentní proočkovanosti. To je důležitá hranice. Po jejím překročení by se měl vir přestat v populaci šířit.
Pokud by všichni ti, kteří žijí pod hranicí chudoby a nejsou rozhodnutí, očkování odmítli, tvořili by společně s dalšími odpůrci vakcinace v Česku zhruba půlmilionovou skupinu.
"To může být vážný problém," varuje bývalý národní koordinátor testování Marián Hajdúch. Podle něho jen málo nemocných covidem-19 stačí k přehlcení kapacity zdravotní péče. Značný problém tak může způsobit 30 procent neočkované populace, která se může virem nakazit.
Do očkovacích center to mají chudí daleko
Sociolog Daniel Prokop, který stojí za výzkumem organizace PAQ Research, vysvětluje, že důvodů, proč lidé pod hranicí chudoby v tak velké míře odmítají očkování, může být několik. "Často žijí v periferních regionech, z nichž jsou očkovací centra hůře dostupná, takže mají větší náklady na dojezdy. Navíc je to jedna ze skupin lidí, které nejméně důvěřují institucím a expertům," vyjmenovává Prokop.
A potvrzují to také zkušenosti terénních pracovníků, kteří pomáhají lidem v těžké socioekonomické situaci. "Nedůvěra k očkování některých obyvatel lokalit označovaných za sociálně vyloučené je silně provázána s nedůvěrou vůči vládním představitelům a společenskému systému," říká Adéla Lachoutová, která působí na Plzeňsku jako terénní pracovnice Člověka v tísni. Lidé, s nimiž tato nezisková organizace spolupracuje, jsou často diskriminovaní v mnoha oblastech. Potíže mají s bydlením či zaměstnáním, což podle Lachoutové jejich nedůvěru umocňuje. "A pandemie ji ještě prohloubila," vysvětluje.
Dalším důvodem nedůvěry je rovněž to, že česká vláda ani odborná veřejnost neumí v médiích srozumitelně vysvětlit význam očkování. "Přístup k relevantním informacím se ukazuje jako zásadní a ne všichni lidé jej mají nebo nevědí, z jakých zdrojů informace čerpat," podotýká Lachoutová.
Neinformovaní lidé se proto obávají vážných vedlejších účinků očkování. Sociolog Prokop upozorňuje, že zejména lidé do 55 let s nižším vzděláním jsou kvůli kombinaci nedůvěry k expertům a naopak podléhání zprávám ze sociálních sítí častěji terčem dezinformací.
Například řada klientů neziskové organizace Člověk v tísni věří tomu, že budou při očkování očipováni, aby pak mohli být sledováni. "Také moji kolegové v práci, kteří rovněž pochází z nižších kruhů a mají třeba i nižší vzdělání, přišli s různými spikleneckými teoriemi, protože jsou často čtenáři dezinformačních webů," vysvětluje ředitelka kladenské pobočky Člověka v tísni Kateřina Hůlová.
Pracovníci této organizace se proto s klienty baví o důležitosti očkování, probírají s nimi jejich obavy z vakcinace nebo to, z čeho vůbec jejich strach pramení. Snaží se také, aby klienti čerpali informace z důvěryhodných zdrojů, například od svého praktického lékaře. "Klientům nabízíme pomoc s registrací k očkování a můžeme je do očkovacího centra i doprovázet. Má zkušenost je ale taková, že lidé, s nimiž spolupracujeme, potřebují spíše podpořit v možnosti čerpání relevantních informací o očkování, než že by nevěděli, jakým způsobem si vakcínu zajistit," říká Lachoutová.
Oslovení odborníci se shodují, že přesvědčit k očkování lidi žijící v chudobě, kteří nedůvěřují systému, klasickou kampaní nelze. Naopak považují za nutné, aby je aktivně kontaktovali lidé, kterým důvěřují - terénní pracovníci, praktičtí lékaři nebo třeba učitelé jejich dětí. "Nevím, jestli by stačilo dát někam inzeráty nebo jednoduché proklamace. Billboardy by nefungovaly, protože by to lidé brali jako kampaň, na kterou neskočí," myslí si Hůlová.
Za očkování vyhráli milion dolarů
Sociolog Prokop se rovněž domnívá, že by bylo vhodné nejchudší část populace k očkování motivovat. Movití Češi se nechávají očkovat i proto, že budou smět snáze cestovat do zahraničí nebo navštěvovat kulturní či sportovní akce. Jenže lidé z nejchudší vrstvy obvykle na dovolené nejezdí a za kulturou nechodí, proto pro ně tento benefit postrádá smysl.
V americkém státě Ohio se například lidé, kteří obdrželi alespoň jednu dávku očkování, mohou přihlásit do loterie. První vítězové již vyhráli milion dolarů (21 milionů korun) nebo školné ve výši 100 tisíc dolarů (2,1 milionu korun). Losování výherců proběhne pětkrát. K podobnému kroku sahají i jiné americké státy, kterým se standardním způsobem už nedaří k očkování přilákat další osoby.
"Nevím, jestli by to byla cesta také v Česku, zdali by lidi víc motivovalo, kdyby dostali den volna nebo měli šanci vyhrát v loterii. Přijde ale čas, kdy se o takových řešeních bude muset přemýšlet. Teď je ještě přetlak zájemců, to se však může obrátit," varuje Prokop s tím, že výzkumná data, která by napověděla, co by lidi motivovalo nejvíc, nejsou k dispozici.
Podle Kateřiny Hůlové z Člověka v tísni by skutečně část lidí mohly motivovat výhody spojené s očkováním. "Kdyby za očkování dostali tisícovku, asi by do toho část z nich šla, ale nevím, jestli by to bylo etické," domnívá se Hůlová, podle níž by se musel najít způsob, jak vybalancovat etiku a efektivitu.
"Výzkum společnosti PAQ je zajímavý, ale je otázkou, zda by právě motivace byla tím, co by přiměla tuto věkovou skupinu nechat se očkovat. Ostatně i příklady ze zahraničí spíše potvrzují, že podobné dárky jsou spíše způsobem přilákání pozornosti těch, kteří jsou již pro očkování rozhodnutí, nebo jen "lehce" váhají," reagovala mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová na dotaz, zda stát chystá nějakým způsobem motivovat k očkování. Dodala, že očkovací kampaň zvaná "Udělejme tečku za koronavirem" je plánovaná tak, aby zasáhla postupně všechny věkové skupiny a obyvatele České republiky.
Snahou celé české očkovací strategie je oproti tomu nabídnout pokud možno co nejširší síť očkovacích míst, jednoduchý proces přihlášení a hlavně pak z toho odvozené benefity - snazší cestování, návštěvy restaurací, snazší život bez testování.
U starších lidí je zase podle Prokopa důležité, aby měli přístup k informacím, někdo je na očkování dovedl nebo jim pomohl s registrací. "Informace by jim měly poslat pojišťovny. Zároveň je potřeba využít praktické lékaře tam, kde je horší dostupnost očkovacích center. A za imobilními starými lidmi by měly dojet očkovací týmy. U neočkovaných starších nejde o neochotu, ale o bariéry, kvůli kterým se nemohou dát očkovat," dodává Prokop.
Video: "Ječela jsem tak, že mě rodiče uzemnili". Dívka vyhrála milion dolarů ve vakcinační loterii
