Cíl naočkovat 75 procent lidí Česko asi nesplní. V cestě stojí mladí i méně vzdělaní

Radek Dragoun Michaela Endrštová Radek Dragoun, Michaela Endrštová
19. 5. 2021 5:30
Proočkovanost české populace každým dnem roste a podíl těch, kteří dostali alespoň jednu dávku vakcíny proti covidu-19, brzy překročí 30 procent. Odborníci opakovaně tvrdí, že k efektivnímu zastavení šíření viru je nutné naočkovat alespoň 75 procent populace. Šéf epidemiologické skupiny na ministerstvu zdravotnictví Roman Chlíbek se však obává, že se to nepodaří.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Reuters

V Česku obdrželo vakcínu nebo se k očkování již zaregistrovalo více než 85 procent lidí starších 70 let. Mladší věkové skupiny ale na tom tak dobře nejsou. Čím mladší lidé jsou, tím menší zájem dosud o očkování projevili. Ve věkové skupině 45 až 49 let se za týden, kdy je pro ni registrace k očkování otevřená, registrovala jen polovina lidí. 

To odpovídá i průzkumům. Mezi dospělými do 34 let (kteří se zatím registrovat nemohou) se podle výzkumníků společnosti PAQ Research kloní k očkování pouze polovina respondentů. Podle předsedy epidemiologické skupiny na ministerstvu zdravotnictví Romana Chlíbka je proto možné, že se nepodaří splnit cíl, kterým je proočkovat alespoň 75 procent obyvatel. Tuto hranici je podle odborníků nutné překročit, aby se podařilo šíření viru zcela zastavit. 

"Můj soukromý odhad je, že se k 75 procentům nedostaneme, že to tak optimistické nebude. Ale mohli bychom se dostat k číslu blížícímu se 70 procentům a to už bych považoval za poměrně dobrý úspěch," sdělil Chlíbek. 

Pokud by se nechalo očkovat 60 procent obyvatel, jak dosud ukazují některé průzkumy, stačilo by to podle Chlíbka k tomu, aby se nemoc nijak dramaticky nešířila. "Ale v takovém případě nad ní nezískáme plnou kontrolu. Plnou kontrolu získáme při dosažení 70 až 75procentní proočkovanosti. A když bude proočkovanost nižší, musíme počítat s tím, že se tady toto onemocnění bude objevovat a že se tu třeba na podzim může znovu objevit jeho zvýšený výskyt," upozornil Chlíbek.  

Nižší ochota nechat se očkovat vychází u mladších lidí z toho, že u nich je výrazně nižší šance, že bude mít onemocnění covidem-19 závažný průběh než například u seniorské populace. 

Ondřej Žižka z projektu Medici pro očkování však upozorňuje, že i pro tuto věkovou skupinu má očkování velký význam. "Covid je pořád infekční onemocnění. Ano, u mladších lidí probíhá onemocnění mírnějším způsobem, ale to neznamená, že by to značnou část lidí nemohlo vyřadit z pracovního nasazení nebo ze sportovních aktivit. Navíc se objevují projevy postcovidového syndromu, které následují i po mírnějším průběhu covidu. Na to mladí lidé často zapomínají, protože mají představu, že prodělat covid jako mladí je v pohodě," řekl Žižka. 

Zájem o očkování souvisí i se vzděláním

Ochota nechat se očkovat se liší nejen ve věkových skupinách, ale také v závislosti na vzdělání, jak ukazuje výzkum PAQ Research. Těch s vysokoškolským diplomem, kteří se rozhodně nechtějí očkovat, je jen pět procent, mezi lidmi s maturitou je to 12 procent a u lidí bez maturity 16 procent. Větší ochotu nechat se naočkovat mají rovněž lidé z vysokopříjmových domácností, naopak lidé žijící pod hranicí chudoby nejmenší. 

Očkování však drhne i u nejstarších obyvatel. Ačkoliv vysoké procento jich projevilo zájem nechat se naočkovat, v Česku je stále zhruba 210 tisíc lidí nad 70 let, kteří se k podání vakcíny neregistrovali. Právě u těchto věkových skupin je přitom velmi vysoké riziko vážného průběhu nemoci vyžadujícího hospitalizaci. 

Jiří Hrabě, ředitel obecně prospěšné společnosti Elpida, která pomáhá seniorům, upozorňuje, že řada seniorů čeká, až je k očkování někdo aktivně vyzve. Pokud by se tak stalo, čísla by mohla ještě narůst. "Čekají na nějaký povel k akci, až jim zavolá jejich praktický lékař a řekne, že na ně přišla řada. A to se samozřejmě plošně neděje," vysvětlil. 

Praktici dost často ani nemají vakcíny, kterými by mohli své nejstarší pacienty naočkovat, proto je v tuto chvíli nemá smysl kontaktovat. Mezi lidmi staršími osmdesáti let čeká na termín podání první dávky 23 tisíc lidí, kteří se již registrovali u svého praktika, a u sedmdesátníků je to dokonce více než 62 tisíc lidí. 

Očkování u praktiků zrychlí

Situace se však výrazně lepší. Minulý týden se domluvila vláda s praktiky a zdravotními pojišťovnami na tom, že praktičtí lékaři budou dostávat více vakcín napřímo do svých ordinací. Kromě AstraZeneky a Johnson & Johnson by nově měli dostávat i většinu Moderny. Praktičtí lékaři dosud kritizovali, že nemají dostatek vakcín. Modernu, o jejíž distribuci dosud rozhodovali krajští koordinátoři očkování, nově dostanou napřímo, stejně jako si nyní objednávají třeba Johnson & Johnson.  

"Výrazně to zrychlí očkování u praktiků," prohlásil předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Každý týden by praktici měli nově dostávat 50 tisíc dávek Moderny, které bude chodit týdně 70 tisíc do Česka. V květnu a červnu by jí měli dostat celkem 454 tisíc. 

Stále však na mnoha místech platí, že výrazně rychleji se k vakcíně dostanou ti, kteří se registrují do některého z očkovacích center. To však řada seniorů nechce. Může je odradit pro ně složitý on-line formulář, který musí vyplnit, ale i vzdálenost od očkovacího centra, do kterého se třeba nemají ani jak dostat, či obava ze shlukování příliš velkého množství lidí. Naopak ordinace praktického lékaře je často mnohem blíže než očkovací centrum, navíc je to prostředí, které pacient zná a důvěřuje mu. 

Neviditelná očkovací kampaň 

Vliv na to, kolik lidí se chce nechat očkovat, mají také dezinformace týkající se covidu, které se rychle šíří po internetu. "Určité procento seniorů má kvůli těmto lživým informacím strach z očkování a myslí si, že když se vakcinují, stane se jim něco špatného. Senioři jsou přitom určitě náchylnější k tomu, věřit konspiračním teoriím," říká Jiří Hrabě. 

Vysvětlit přínosy a naopak vyvrátit lživé informace by měla informační očkovací kampaň. Ačkoliv se o ní hovořilo už loni na podzim, byla spuštěna až v dubnu. Ministerstvo zdravotnictví kvůli kampani nakoupí prostor v médiích za 50 milionů korun. V televizi, novinách, rádiu či on-line médiích by kampaň měla běžet do konce září. Jejím hlavním poselstvím je představit vakcíny jako šanci na návrat k normálnímu životu. Někteří odborníci však kritizují, že zatím není moc viditelná.

"Na oficiální kampani velmi záleží," zdůraznil předseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP Svatopluk Býma. "Jenže zatím jsem akorát viděl párkrát profesora Pafka (chirurg Pavel Pafko, který účinkuje v oficiální kampani, pozn. red.), jak v televizi říká, abychom se nechali očkovat, a to je všechno. Není ale v silách praktiků, aby obvolávali každého pacienta a půl hodiny mu vysvětlovali, jak je důležité nechat se očkovat," dodal Býma.

Také podle analytika Dominika Presla není zatím kampaň příliš vidět. "Na to, že to má být masivní kampaň trvající šest měsíců, je 50 milionů poměrně malá částka," podotkl Presl, který působí v Asociaci pro mezinárodní otázky a společnosti Semantic Visions, která dříve zdarma radila ministerstvu zdravotnictví s dezinformacemi o covidu. Spolupráci však firma v zimě ukončila s tím, že vláda na její doporučení nedá. 

Ačkoliv dezinformací spjatých s covidem postupně ubývá, podle Presla se jich nadále v českém prostředí vyskytuje poměrně dost. A tak má podle něj kampaň stále velký smysl. "To, že teď ubývá dezinformací, se děje už od začátku pandemie. Nyní, když covid ustupuje, téma mizí i z dezinformačních médií, která se obsahem přizpůsobují tomu, o co je zrovna zájem. Problém je, že i když mizí, byly tu v posledních měsících naprosto dominantní a svého efektu dosáhly," dodal Presl.

Premiér Andrej Babiš (ANO) mezitím oznámil, že stát chystá další reklamní kampaň, která by měla cílit na skupiny obyvatel, u kterých je potřeba zvýšit zájem o očkování - tedy například pokud by bylo málo naočkovaných čtyřicátníků, kampaň by cílila na ně. "Experti, kteří to připravují, mají nějaké myšlenky, jak oslovit i mladší lidi. Předpokládám, že v řádu týdnů to bude na stole a kampaň spustíme," sdělil Babiš. Cílem má být přesvědčit co nejvíce dosud nerozhodnutých lidí, tak aby se Česko alespoň co nejvíce přiblížilo 75procentní proočkovanosti. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 55 minutami

USA a Korea odpálily čtyři rakety v reakci na balistický test KLDR

Armády Koreje a Spojených států dnes ve směru Japonského moře odpálily čtyři rakety země-země. Informovalo o tom jihokorejské ministerstvo obrany. Šlo podle něho o reakci na úterní test, při němž Severní Korea odpálila balistickou střelu, která poprvé od roku 2017 přeletěla japonské území.

Jihokorejský rezort obrany informoval, že jedna z raket se krátce po odpálení zřítila.

Úterní severokorejský test, který byl pátým během deseti dnů, ostře odsoudily jak Spojené státy, tak NATO. USA a Jižní Korea na test reagovaly leteckým cvičením, během něhož jihokorejský bojový letoun F-15K odpálil naváděné bomby na cíl v moři západně od korejského pobřeží. Armáda cvičení označila za "ukázku schopnosti přesného úderu".

V roce 2017, kdy Severní Korea naposledy odpálila raketu přes japonské území, podnikla jen o několik dnů později test atomové zbraně. Někteří analytici tvrdí, že je velmi pravděpodobné, že Pchjongjang koncem měsíce opět vyzkouší jadernou zbraň.

Rezoluce OSN zakazují Severní Koreji provádět zkoušky balistických raket jakéhokoliv doletu, které by byly schopné nést jadernou hlavici.

Zdroj: ČTK
Další zprávy