Cíl naočkovat 75 procent lidí Česko asi nesplní. V cestě stojí mladí i méně vzdělaní

Radek Dragoun Michaela Endrštová Radek Dragoun, Michaela Endrštová
19. 5. 2021 5:30
Proočkovanost české populace každým dnem roste a podíl těch, kteří dostali alespoň jednu dávku vakcíny proti covidu-19, brzy překročí 30 procent. Odborníci opakovaně tvrdí, že k efektivnímu zastavení šíření viru je nutné naočkovat alespoň 75 procent populace. Šéf epidemiologické skupiny na ministerstvu zdravotnictví Roman Chlíbek se však obává, že se to nepodaří.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Reuters

V Česku obdrželo vakcínu nebo se k očkování již zaregistrovalo více než 85 procent lidí starších 70 let. Mladší věkové skupiny ale na tom tak dobře nejsou. Čím mladší lidé jsou, tím menší zájem dosud o očkování projevili. Ve věkové skupině 45 až 49 let se za týden, kdy je pro ni registrace k očkování otevřená, registrovala jen polovina lidí. 

To odpovídá i průzkumům. Mezi dospělými do 34 let (kteří se zatím registrovat nemohou) se podle výzkumníků společnosti PAQ Research kloní k očkování pouze polovina respondentů. Podle předsedy epidemiologické skupiny na ministerstvu zdravotnictví Romana Chlíbka je proto možné, že se nepodaří splnit cíl, kterým je proočkovat alespoň 75 procent obyvatel. Tuto hranici je podle odborníků nutné překročit, aby se podařilo šíření viru zcela zastavit. 

"Můj soukromý odhad je, že se k 75 procentům nedostaneme, že to tak optimistické nebude. Ale mohli bychom se dostat k číslu blížícímu se 70 procentům a to už bych považoval za poměrně dobrý úspěch," sdělil Chlíbek. 

Pokud by se nechalo očkovat 60 procent obyvatel, jak dosud ukazují některé průzkumy, stačilo by to podle Chlíbka k tomu, aby se nemoc nijak dramaticky nešířila. "Ale v takovém případě nad ní nezískáme plnou kontrolu. Plnou kontrolu získáme při dosažení 70 až 75procentní proočkovanosti. A když bude proočkovanost nižší, musíme počítat s tím, že se tady toto onemocnění bude objevovat a že se tu třeba na podzim může znovu objevit jeho zvýšený výskyt," upozornil Chlíbek.  

Nižší ochota nechat se očkovat vychází u mladších lidí z toho, že u nich je výrazně nižší šance, že bude mít onemocnění covidem-19 závažný průběh než například u seniorské populace. 

Ondřej Žižka z projektu Medici pro očkování však upozorňuje, že i pro tuto věkovou skupinu má očkování velký význam. "Covid je pořád infekční onemocnění. Ano, u mladších lidí probíhá onemocnění mírnějším způsobem, ale to neznamená, že by to značnou část lidí nemohlo vyřadit z pracovního nasazení nebo ze sportovních aktivit. Navíc se objevují projevy postcovidového syndromu, které následují i po mírnějším průběhu covidu. Na to mladí lidé často zapomínají, protože mají představu, že prodělat covid jako mladí je v pohodě," řekl Žižka. 

Zájem o očkování souvisí i se vzděláním

Ochota nechat se očkovat se liší nejen ve věkových skupinách, ale také v závislosti na vzdělání, jak ukazuje výzkum PAQ Research. Těch s vysokoškolským diplomem, kteří se rozhodně nechtějí očkovat, je jen pět procent, mezi lidmi s maturitou je to 12 procent a u lidí bez maturity 16 procent. Větší ochotu nechat se naočkovat mají rovněž lidé z vysokopříjmových domácností, naopak lidé žijící pod hranicí chudoby nejmenší. 

Očkování však drhne i u nejstarších obyvatel. Ačkoliv vysoké procento jich projevilo zájem nechat se naočkovat, v Česku je stále zhruba 210 tisíc lidí nad 70 let, kteří se k podání vakcíny neregistrovali. Právě u těchto věkových skupin je přitom velmi vysoké riziko vážného průběhu nemoci vyžadujícího hospitalizaci. 

Jiří Hrabě, ředitel obecně prospěšné společnosti Elpida, která pomáhá seniorům, upozorňuje, že řada seniorů čeká, až je k očkování někdo aktivně vyzve. Pokud by se tak stalo, čísla by mohla ještě narůst. "Čekají na nějaký povel k akci, až jim zavolá jejich praktický lékař a řekne, že na ně přišla řada. A to se samozřejmě plošně neděje," vysvětlil. 

Praktici dost často ani nemají vakcíny, kterými by mohli své nejstarší pacienty naočkovat, proto je v tuto chvíli nemá smysl kontaktovat. Mezi lidmi staršími osmdesáti let čeká na termín podání první dávky 23 tisíc lidí, kteří se již registrovali u svého praktika, a u sedmdesátníků je to dokonce více než 62 tisíc lidí. 

Očkování u praktiků zrychlí

Situace se však výrazně lepší. Minulý týden se domluvila vláda s praktiky a zdravotními pojišťovnami na tom, že praktičtí lékaři budou dostávat více vakcín napřímo do svých ordinací. Kromě AstraZeneky a Johnson & Johnson by nově měli dostávat i většinu Moderny. Praktičtí lékaři dosud kritizovali, že nemají dostatek vakcín. Modernu, o jejíž distribuci dosud rozhodovali krajští koordinátoři očkování, nově dostanou napřímo, stejně jako si nyní objednávají třeba Johnson & Johnson.  

"Výrazně to zrychlí očkování u praktiků," prohlásil předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Každý týden by praktici měli nově dostávat 50 tisíc dávek Moderny, které bude chodit týdně 70 tisíc do Česka. V květnu a červnu by jí měli dostat celkem 454 tisíc. 

Stále však na mnoha místech platí, že výrazně rychleji se k vakcíně dostanou ti, kteří se registrují do některého z očkovacích center. To však řada seniorů nechce. Může je odradit pro ně složitý on-line formulář, který musí vyplnit, ale i vzdálenost od očkovacího centra, do kterého se třeba nemají ani jak dostat, či obava ze shlukování příliš velkého množství lidí. Naopak ordinace praktického lékaře je často mnohem blíže než očkovací centrum, navíc je to prostředí, které pacient zná a důvěřuje mu. 

Neviditelná očkovací kampaň 

Vliv na to, kolik lidí se chce nechat očkovat, mají také dezinformace týkající se covidu, které se rychle šíří po internetu. "Určité procento seniorů má kvůli těmto lživým informacím strach z očkování a myslí si, že když se vakcinují, stane se jim něco špatného. Senioři jsou přitom určitě náchylnější k tomu, věřit konspiračním teoriím," říká Jiří Hrabě. 

Vysvětlit přínosy a naopak vyvrátit lživé informace by měla informační očkovací kampaň. Ačkoliv se o ní hovořilo už loni na podzim, byla spuštěna až v dubnu. Ministerstvo zdravotnictví kvůli kampani nakoupí prostor v médiích za 50 milionů korun. V televizi, novinách, rádiu či on-line médiích by kampaň měla běžet do konce září. Jejím hlavním poselstvím je představit vakcíny jako šanci na návrat k normálnímu životu. Někteří odborníci však kritizují, že zatím není moc viditelná.

"Na oficiální kampani velmi záleží," zdůraznil předseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP Svatopluk Býma. "Jenže zatím jsem akorát viděl párkrát profesora Pafka (chirurg Pavel Pafko, který účinkuje v oficiální kampani, pozn. red.), jak v televizi říká, abychom se nechali očkovat, a to je všechno. Není ale v silách praktiků, aby obvolávali každého pacienta a půl hodiny mu vysvětlovali, jak je důležité nechat se očkovat," dodal Býma.

Také podle analytika Dominika Presla není zatím kampaň příliš vidět. "Na to, že to má být masivní kampaň trvající šest měsíců, je 50 milionů poměrně malá částka," podotkl Presl, který působí v Asociaci pro mezinárodní otázky a společnosti Semantic Visions, která dříve zdarma radila ministerstvu zdravotnictví s dezinformacemi o covidu. Spolupráci však firma v zimě ukončila s tím, že vláda na její doporučení nedá. 

Ačkoliv dezinformací spjatých s covidem postupně ubývá, podle Presla se jich nadále v českém prostředí vyskytuje poměrně dost. A tak má podle něj kampaň stále velký smysl. "To, že teď ubývá dezinformací, se děje už od začátku pandemie. Nyní, když covid ustupuje, téma mizí i z dezinformačních médií, která se obsahem přizpůsobují tomu, o co je zrovna zájem. Problém je, že i když mizí, byly tu v posledních měsících naprosto dominantní a svého efektu dosáhly," dodal Presl.

Premiér Andrej Babiš (ANO) mezitím oznámil, že stát chystá další reklamní kampaň, která by měla cílit na skupiny obyvatel, u kterých je potřeba zvýšit zájem o očkování - tedy například pokud by bylo málo naočkovaných čtyřicátníků, kampaň by cílila na ně. "Experti, kteří to připravují, mají nějaké myšlenky, jak oslovit i mladší lidi. Předpokládám, že v řádu týdnů to bude na stole a kampaň spustíme," sdělil Babiš. Cílem má být přesvědčit co nejvíce dosud nerozhodnutých lidí, tak aby se Česko alespoň co nejvíce přiblížilo 75procentní proočkovanosti. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 5 hodinami

Hoffenheim smetl Kolín pěti góly, ale zranil se Kadeřábek

Fotbalisté Hoffenheimu v dnešní předehrávce osmého kola německé ligy rozstříleli 5:0 Kolín nad Rýnem. V dresu vítězů kvůli zranění zápas nedohrál český obránce Pavel Kadeřábek.

Devětadvacetiletý reprezentant nejprve rozjel akci, po které v 31. minutě Ihlas Bebou otevřel skóre, vzápětí ale musel střídat. Kadeřábek fauloval Kingsleyho Ehizibuea, jenž mu nepříjemně spadl na pravou nohu.

Bebou poté ve 49. minutě přidal druhý zásah a na 3:0 zvýšil o dvě minuty později Christoph Baumgartner. V závěru debakl dokonali Dennis Geiger a Stefan Posch. Hoffenheim se díky výhře posunul na osmé místo, Kolín je sedmý.

Německá fotbalová liga - 8. kolo:

Hoffenheim - Kolín nad Rýnem 5:0 (31. a 49. Bebou, 51. Baumgartner, 74. Geiger, 87. Posch).

Tabulka:

1. Bayern Mnichov 7 5 1 1 24:7 16
2. Leverkusen 7 5 1 1 20:7 16
3. Dortmund 7 5 0 2 19:13 15
4. Freiburg 7 4 3 0 11:5 15
5. Wolfsburg 7 4 1 2 9:8 13
6. Union Berlín 7 3 3 1 10:9 12
7. Kolín nad Rýnem 8 3 3 2 13:14 12
8. Hoffenheim 8 3 2 3 17:11 11
9. Lipsko 7 3 1 3 15:7 10
10. Mohuč 7 3 1 3 7:5 10
11. Mönchengladbach 7 3 1 3 9:10 10
12. Stuttgart 7 2 2 3 12:13 8
13. Eintracht Frankfurt 7 1 5 1 8:10 8
14. Hertha Berlín 7 2 0 5 8:20 6
15. Augsburg 7 1 2 4 3:13 5
16. Bielefeld 7 0 4 3 3:10 4
17. Bochum 7 1 1 5 4:16 4
18. Fürth 7 0 1 6 5:19 1
Aktualizováno před 5 hodinami

Další dodavatel energií končí. Po Bohemia Energy oznámili konec i A-PLUS a Kolibřík

Po Bohemia Energy končí v Česku s dodávkami elektřiny a plynu další dodavatelé. V pátek konec dodávek elektřiny a plynu oznámil Kolibřík energie s 28 000 klienty, ve čtvrtek se rozhodla ukončit dodávky plynu firma A-PLUS Energie se 150 odběrnými místy. Vyplývá to z oznámení společností a informací na webu Operátora trhu s elektřinou (OTE). Kolibřík energie dnes oznámila pozbytí možnosti dodávat elektřinu a plyn od úterý 19. října. Dodávky plynu od společnosti A-PLUS se zastaví od pátku 22. října. Zákazníci firem bez energií nezůstanou, dodávky jim zajistí takzvaný dodavatel poslední instance.

Kolibřík energie jako důvod ukončení činnosti uvedla stávající energetickou krizi v Evropě, kterou symbolizuje raketový růst cen. Krize je pro firmu extrémně složitá. "Kolibřík energie byl založen coby komunitní projekt, který preferuje společenskou odpovědnost nad ziskem. Za stávající situace na energetických trzích nejsme schopni zajistit dodávky elektřiny a plynu za sjednaných podmínek," uvedla firma ne webu.

Ve středu oznámila rozhodnutí o ukončení dodávek plynu a elektřiny zákazníkům skupina Bohemia Energy, která je největším uskupením alternativních dodavatelů energií v Česku se zhruba 900 000 odběrných míst.

Zdroj: Ekonomika
Aktualizováno před 7 hodinami

V Libanonu zatkli v souvislosti se čtvrteční střelbou v Bejrútu 19 lidí

V Libanonu pozatýkali v souvislosti se čtvrteční střelbou v Bejrútu 19 lidí. Informovala o tom v pátek tamní média. Čtvrteční násilí si vyžádalo životy sedmi lidí a desítky zraněných. Dnes se v zemi neotevřely školy, banky ani vládní budovy, držel se smutek a konaly se pohřby obětí.

V části hlavního města, které ve čtvrtek připomínalo válečnou zónu, na bezpečnost dohlíželi vojáci.

Násilnosti v Bejrútu propukly ve čtvrtek při protestu svolaném šíitskými hnutími Hizballáh a Amal, která požadují odvolání soudce Tárika Bitára, jenž vyšetřuje loňskou ničivou explozi v bejrútském přístavu. Výbuch téměř tří tisíc tun špatně uskladněného dusičnanu amonného zabil přes 200 lidí a více než 6000 dalších zranil. Mnozí Libanonci explozi považují za další důsledek nedbalosti a korupce mezi vysokými politiky. Hizballáh a Amal soudce Bitára viní z podjatosti.

Mnozí z účastníků čtvrtečního protestu byli ozbrojeni. Kdo začal střílet, není jasné. Konfrontace nicméně vyústila v několik hodin trvající přestřelky v místě, které bylo za občanské války v letech 1975 až 1990 frontovou linií oddělující muslimské a křesťanské části Bejrútu. Čtvrteční události mnohým konflikt připomněly a představují další ránu pro zemi, která se již několik let potýká s devastující ekonomickou krizí provázenou hyperinflací, rostoucí chudobou a nezaměstnaností i častými výpadky proudu.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Do Maďarska dorazilo 50 českých policistů, kteří budou pomáhat hlídat hranice

Do Budapešti v pátek dorazilo 50 českých policistů, kteří mají pomáhat s ochranou vnější hranice schengenského prostoru na maďarsko-srbské hranici. Informovala o tom tisková agentura MTI. Česká policie na Twitteru upřesnila, že kontingent bude dva měsíce působit v okolí města Szeged.

"Čeští policisté naposledy pomáhali s ostrahou hranice v Maďarsku před šesti lety," poznamenala česká policie na svém twitterovém účtu.

Současné nasazení padesáti českých policistů v Maďarsku schválila na konci září vláda. O možnosti personální pomoci v podobě vojáků či policistů hovořil premiér Andrej Babiš při nedávné návštěvě Maďarska, krátce před českými parlamentními volbami. Náklady na misi činí zhruba 50 milionů korun.

Zástupce maďarského policejního šéfa Zoltán János Kuczik dnes při uvítání českých policistů mluvil o rostoucím migračním tlaku, který označil za "vážnou hrozbu pro Evropu."

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Tělo oběti z německých povodní se našlo v 300 kilometrů vzdáleném nizozemském Rotterdamu

Tělo ženy pohřešované po dramatických záplavách, které zasáhly západ Německa v červenci, bylo nyní nalezeno až v nizozemském přístavním městě Rotterdam, více než 300 kilometrů po proudu řek Ahr a Rýn. Informovala o tom dnes německá policie.

Tělo se našlo už před několika týdny, řekl agentuře AFP policejní mluvčí. Identifikaci oběti podle něj umožnila analýza DNA. Oběť patrně strhla rozvodněná řeka Ahr, která je přítokem Rýna. Jeho proud tělo pravděpodobně donesl až do ústí veletoku do Severního moře v Rotterdamu, který je největším evropským přístavem.

Záplavy v německých spolkových zemích Porýní-Falc a Severní Porýní-Vestfálsko si vyžádaly 182 mrtvých. Dva lidé jsou nadále nezvěstní.

Zdroj: ČTK
Další zprávy