Máte za to, že se v poslední době zhoršila bezpečnostní situace v Česku?
To si nemyslím. Nic tomu nenasvědčuje. Kriminalita klesá, daří se více objasňovat trestnou činnost a migrační krize, která de facto destabilizuje některé státy kolem nás, se nás zatím tolik netýká. Takže určitě ne.
Z čeho jste tedy vycházeli, když jste se před pár dny sešel s prezidentem Milošem Zemanem a shodli jste se, že je nutné zvýšit zabezpečení Pražského hradu?
O tom jsme poprvé jednali už asi před půl rokem. To není nic nového. Asi před tři čtvrtě rokem byly určité zpravodajské informace, o kterých se psalo i v médiích, že by Praha mohla být měkkým cílem teroristů. Proto se začalo diskutovat o lepším zabezpečení Hradu.
Takže s migrací ani s kauzou vyvěšení trenek nad Hradem to nesouvisí?
To v žádném případě. Ale svět se mění. Praha se zapojuje do protiteroristických aktivit, dodáváme Kurdům zbraně, takže se můžeme dostat do hledáčku organizací, jako je Islámský stát. Můžou si vybrat Prahu jako svůj vedlejší cíl. O tom jsme s prezidentem mluvili.
Zeman chce desítky policistů navíc
Prezident Miloše Zeman si vyžádal desítky policistů navíc, kamery a bezpečnostní rámy, protože se na Hradě necítí bezpečně. Ministr vnitra počítá s tím, že opatření přijdou na stovky milionů korun. První by už chtěl zavést příští rok. "S kauzou trenýrky to nesouvisí. V médiích v minulosti zaznívalo, že by Praha mohla být měkkým cílem teroristů. To je asi tak tři čtvrtě roku stará informace," komentoval prezidentovy požadavky Chovanec. Více informací o zabezpečení Hradu čtěte ZDE.
A debatu na toto téma vyvolal prezident? To jsou jeho představy?
Ano.
A vy je sdílíte? Ačkoliv nejsou vyvolány ničím konkrétním, jen jakousi obecnou obavou, že by se něco mohlo stát?
Mluvil jsem s policejním prezidentem a on se také kloní minimálně k tomu, že je potřeba vyměnit na Hradě kamerové systémy a vylepšit některá technická opatření.
Miloš Zeman ve světě poutá pozornost i svými kontroverzními vyjádřeními o muslimech, za což ho kritizoval i komisař OSN pro lidská práva. Sdílíte Zemanův nekompromisní postoj k migrantům?
Obecně můžu říct, že prezident Zeman podpořil názor vlády v migrační krizi, který se v některých oblastech tu méně, tu významněji odlišuje od názoru našich západoevropských partnerů. Migrační krize měla, má a bude mít pro Evropu fatální dopady. Děsí mě názorová roztříštěnost Evropy, děsí mě změna postojů velkých zemí. Paní Merkelová svým prohlášením "všechny uprchlíky přijmeme“ vychýlila pomyslné kyvadlo doleva a teď jsou signály, že to bude chtít Německo vychýlit zase na druhou stranu. Už dneska kritizují svého souseda, Rakousko, za to, že jim tam migranty posílá.
Držme se teď postojů českých politiků. Přestože do Česka žádný silný uprchlický proud nemíří, prezident Zeman oznamuje lidem, že tady bude zavedené právo šaría, nevěrné ženy budou kamenovány a zlodějům se budou sekat ruce. Nezavání to šířením paniky? Zdůrazňuji: celkových žadatelů o azyl ze Sýrie je tu sedm desítek.
Obávám se, že lidé tyto názory mají a prezident spíš jen z valné části popisuje to, co si lidé myslí. Nemyslím, že šíří paniku. Když dneska v Česku zajdete kamkoliv, tak migrace je téma číslo jedna. Máte pravdu, že Českou republiku to zatím míjí. Jestli je to tím, že se chováme tvrději než ostatní země, nebo tím, že nejsme přirozeně na tranzitní trase, nevím. Ale v každém případě prezident mluví jazykem, kterému lidé rozumějí. Téma migrační krize mu opět zvedá důvěru veřejnosti.
To má být argument? Zvedá mu to důvěru, tak to dělá?
Nejsem advokát prezidenta Zemana, ale on o nebezpečí muslimů, problematice střetu světů a civilizací mluví léta. V některých vyjádřeních je tvrdší, než bych byl já. Já vzkazuju české veřejnosti: Děláme všechno pro to, aby tady bylo bezpečno. A to tady je. Nemusí se to vždy líbit, viz OSN, viz paní ombudsmanka Šabatová a další… Rozumím světonázoru těchto lidí, ale pro mě je na prvním místě bezpečnost, která sice musí jít ruku v ruce s lidskými právy, ale v některých situacích je pro mě bezpečnost prostě prioritou číslo jedna. Od ministra vnitra člověk nic jiného čekat nemůže. Dovolte mi ještě odbočku: OSN nás kritizuje za poměry v českých detenčních zařízeních a pak zjistíte, že právě OSN snížila potravinovou podporu v uprchlických táborech z důvodu nedostatku peněz. Místo aby avizovali problém a požádali o pomoc. Takže oni tam těm nešťastníkům sníží základní potřeby a ti se pak seberou a vyrazí do Evropy.
Teď jste to sice tomu komisaři OSN pěkně vrátil, ale vysvětlete nám, proč si podle vás za cíl své kritiky vybrali právě Česko? Jsme pro ně něčím výjimeční? Není to nakonec tím, že opravdu postupujeme vůči uprchlíkům tvrději než ostatní země?
Včera jsem mluvil se slovenským kolegou Kaliňákem a ptal jsem se ho na jejich detenční zařízení. I oni tam mají kolem čtyř set lidí. My jich tam máme kolem 450. Slovensko se k nim chová téměř totožně jako my. Rozdíl je ale v tom, že někteří ministři naší vlády stav těchto zařízení kritizují. Kritizuje je ombudsmanka. A pak pan komisař OSN Husajn ve své zprávě cituje výroky pana ministra Pelikána, výroky paní Šabatové. Prostě Slováci na sebe upozorňují mnohem méně než my.
Takže kde je ta příčina? V tom, že vláda není ve svém postoji jednotná, ministři to říkají nahlas a pak se to stává klackem proti Česku?
Minimálně kolegové Pelikán a Dienstbier náš postoj kritizují. Jejich představa je, že bychom neměli migranty vůbec zadržovat, protože se ničeho nedopustili, že ve své podstatě jsou na výletě a omylem přešli státní hranici.
A váš argument, proč je zadržovat musíme?
Protože je to tak podle práva. Ti lidé porušili zákon. A hlavně to umožňují mezinárodní smlouvy a dohody.
Umožňují? Tedy nikoliv přikazují.
Umožňují. Pokud přijde jakákoliv osoba nelegálně, tak je zadržena, dokud není vyřízen její status. Kdyby všechny evropské země dodržovaly evropské právo, tak by žádný nelegální migrant nemohl v České republice být. Protože by ti lidé byli zadrženi v první bezpečné zemi nebo po vstupu do Schengenu, byli by zaregistrováni, vybaveni jakýmsi dokumentem a jejich otisky prstů by byly v celoevropském registru. Jestliže sem tedy přicházejí lidé bez tohoto, tak je to proto, že si některé země své povinnosti neplní – Řecko, Itálie, Slovinsko, Maďarsko, Rakousko…
Vraťme se k původní otázce: i ve vládě zaznívají názory, že by tito lidé neměli být zadržováni v detenčních zařízeních. Nedávno vládu vyzvala k mírnějšímu postoji vůči nelegálním migrantům i křesťansko-sociální platforma ČSSD…
Myslíte ta platforma, která se sešla v kanceláři Jiřího Dienstbiera na Úřadu vlády?
Nevím, kde se sešla, ale vím, že její výzvu podepsal i váš předchůdce František Bublan. Vedete tedy v ČSSD na tohle téma nějakou zásadní debatu?
Víte, co by bylo hezké? Kdyby mě na tu svou schůzi pozvali a já bych jim náš postoj vysvětlil. S výjimkou Jiřího Dienstbiera a několika jednotlivců, kteří jsou integrováni v tomto proudu, jsem se v ČSSD nesetkal s názorem, že bychom měli na naší politice cokoliv měnit. Prostě musíme rozlišovat nelegální migranty, kteří se přes nás chtějí dostat dál, a žadatele o azyl. Ti když v Česku o azyl požádají, tak se dostanou do zařízení, kde je volný pohyb. Ale ta naše azylová zařízení zejí prázdnotou. Protože ti lidé z této migrační vlny ze Sýrie a Afghánistánu k nám nejdou.
Dokonce se prý i zastavil příliv uprchlíků, kteří chtějí přes Česko projít dál.
Za včerejšek (středa) byl příchod nula. To je po dlouhé době. Vždycky to byli tak dva, tři, sedm lidí. Najednou se to zastavilo. Jednak je to tím, že Maďaři postavili plot, takže migranti musí jít do Německa, kam jich míří devět z deseti, jinudy. Jednak – to jsem viděl v médiích – mají u sebe mapu, kde je Česká republika škrtnutá. Právě z toho důvodu, že je tady zadržujeme.
Jaké vůbec vidíte řešení migrační krize?
Rozhodně se musí Evropa odebrat od slepé cesty kvót. Ty nefungují ani uvnitř Německa. Dneska migranti chtějí být hlavně v západních zemích, jako je Bavorsko, nechtějí ani do bývalých zemí NDR. Evropa musí směřovat k řešení, a to je ostraha hranice schengenského prostoru. Bojím se ale těch řešení, jako je plot na rakousko-německém pomezí, jakési detenční zóny mezi dvěma státy uvnitř Schengenu. Maďarského premiéra Viktora Orbána kritizovali Rakušani a Němci, když Maďaři začali stavět plot, a dneska chtějí stavět ploty vlastní!
To ale mluvíme pořád o řešení bezpečnostních důsledků migrační krize. Jak se ale můžeme podílet na řešení příčin? Ti lidé se prostě dali do pohybu, často v důsledku toho, že ve svých zemích jsou v ohrožení života.
Musíme si uvědomit, že Evropa je na mapě světa – slovy pana prezidenta – ostrůvkem pozitivní deviace. Umožňuje lidem žít v kulturním prostředí, platí tady právo, ekonomicky se tu daří. Na světě jsou tři miliardy lidí žijící pod úrovní chudoby. V první fázi jich migruje nejméně dvacet, ale spíš šedesát milionů. A do toho nás možná čeká ještě migrace klimatická. My prostě musíme vyslat jasný signál, že Evropa není otevřená všem, ale jen potřebným. Pomáhejme uprchlíkům před válkou, kterých je v této migrační vlně tak dvacet, třicet procent. Těm ostatním jasně deklarujme, že nemají šanci, že je vrátíme.
Jste si ve svém postoji naprosto jistý podporou předsedy Bohuslava Sobotky? On nemá pochybnosti o nekompromisním postoji při zavírání nelegálních migrantů do detenčních zařízení jako kolega Dienstbier nebo Bublan?
Od premiéra Sobotky podporu cítím. Jinak předpokládám, že by mě odvolal nebo by mi naznačil, abych odešel. A to se nikdy nestalo. Na druhou stranu říkám, že pokud by u nás převládla varianta liberální migrační politiky, takzvané otevřenosti všem – všechny sem vezmeme, všechny přes nás pustíme a nebudeme řešit bezpečnost – tak já bych nechtěl být ministrem vnitra. To bych skončil.
