Měl jsem pocit, že už dlouho přemýšlíte o odchodu, ale přece jen mě překvapilo, že jste konec oznámil ještě letos. Proč tak spěcháte?
Nemyslím, že bych spěchal. Svým způsobem už přesluhuji. Vezměte si, že už jednou jsem se vedení strany vzdal a místo mě byl předsedou hejtman Libereckého kraje Martin Půta, který byl podle mě nespravedlivě obviněný z přijetí úplatku. Teď cítím povinnost předat žezlo předsedy dál.
Ale volební sněm jste měli mít až v roce 2020, mohl jste ještě počkat.
Nemohl. Je potřeba, aby dubnový sjezd hnutí v příštím roce byl volební, a o tom musí rozhodnout celostátní předsednictvo, které se schází příští týden. Mezitím se musí sejít krajské sněmy, které budou nominovat kandidáty do vedení. A já budu do dubna vykonávat všechny povinnosti předsedy.
Budete chtít zůstat členem vedení, nebo se chcete odstřihnout od strany více?
Víte, to je na mých spolustranících. Už bych chtěl ale přestat dávat svou energii do běžného řízení strany a řešení problémů, které padají na předsedu. Chci, aby bylo zvoleno kompletně nové vedení, aby strana dostala nový drajv a nový švih. Jsem připravený nabídnout své služby tam, kde členové usoudí, že bych mohl být prospěšný. Každopádně chci poskytnout svému nástupci všemožnou podporu. Když ale delegáti volebního sjezdu usoudí, že mám být jen někde na okraji, tak to přijmu. Vůbec se nebudu zlobit.
Tak nepředpokládám, že by vás "odložili" na okraj…
To se uvidí na dubnovém sjezdu. Cítím vůči starostům určitou povinnost, protože jsem jeden ze zakladatelů hnutí, a zároveň cítím, že mi lidé dávali ve volbách opakovaně důvěru. Vážím si toho a rád to budu lidem po celý profesní život vracet. Věřím, že se vyrovnáme u Starostů se změnou předsedy zcela jinak, než to udělaly některé jiné strany se svými bývalými předsedy.
Slyšel jsem, že hlavním favoritem na nového předsedu je váš první místopředseda a starosta Kolína Vít Rakušan. Je skutečně favorit?
Samozřejmě záleží na tom, koho sněm zvolí. Není možné spekulovat.
Pochopitelně rozhodne sněm, ale mluvíte ve vedení o tom, že by mohl být novým předsedou pan Rakušan?
K tomuto neříkám vůbec nic, chci, aby z jednotlivých krajů přišly nominace. Potom se rád jako končící předseda k tomuto vyjádřím, koho z kandidátů budu podporovat.
Školství se musí změnit, nesmíme být montovnou
Ne že byste měl málo práce, jste poslanec a ještě krajský radní, ale přece jen vám práce ubude. Čemu byste chtěl uvolněný čas věnovat?
Chtěl bych sepsat reformu a vizi českého školství společně s předsedou senátního výboru pro školství Jiřím Drahošem a naším senátorem a dříve rektorem Masarykovy univerzity v Brně Mikulášem Bekem.
To jste si tedy nedal malý úkol. Akorát mám pocit, že tady už mluví o reformě školství tolik lidí, že by možná obsadili hodně velký kulturní sál.
Jsem si toho vědom, ale zároveň věřím, že by se nám mohlo podařit tuto reformu prosadit. Chci tomu věnovat hodně času, který jsem dosud dával do vedení starostů.
Nepochybuji, že české školství potřebuje zásadní změny už dlouho. Bohužel stále nepřichází ani skoro třicet let od příchodu svobodných poměrů…
Cítím to stejně, a v poslední době ještě více než kdykoliv dříve, protože dělám radního pro školství ve Zlínském kraji.
Názorů na to, jak změnit české školství, je nepočítaně. Co vy považuje za absolutně klíčové?
Pokud nemáme být v budoucnosti montovnou, musí být základním cílem vzdělání to, že absolventi jakéhokoliv typu školy se musí umět učit novým věcem. To se dnes bohužel v mnoha případech neděje. Navíc musíme připravit takový systém, který bude skutečně pro budoucnost, protože v této oblasti se věci mění strašně rychle.
Nestane se ale to, že budete reformu připravovat v úzkém okruhu lidí? Vtáhnete do ní co nejvíce odborníků?
Určitě chci, aby se toho účastnilo více lidí, protože je nezbytná široká dohoda. A i proto usiluji o to, aby celou reformu zaštiťovali takové osobnosti, jako jsou profesoři Drahoš a Bek. A určitě se budeme snažit dohodnut i s politickými stranami, abychom vytvořili vizi, kterou se bude školství řídit deset, patnáct let.
Opravdu věříte, že je to reálné?
U řady lidí i stran vidím snahu se dohodnout. Když jsme sledoval předvolební debaty o školství, přišlo mi, že zhruba v 80 procentech věcí se politické strany shodnou.
Začínali jsme v několika lidech
Zpět k politice. Předpokládám, že se ale budete chtít podílet na integraci pravicových stran, o které se tolik mluví. Spojenectví STAN a TOP 09 minimálně pro evropské volby vypadá jako jistota.
Jak známo, vyzvali jsme ke společnému postupu do evropských voleb KDU-ČSL, která to odmítla. Respektuji to, i když mi přístup lidovců přijde nelogický, zejména když naše strany sedí v jednom evropském klubu. My teď dál oslovujeme další strany, včetně neparlamentních, k nějakému širšímu uskupení do evropských voleb. Věřím, že do konce ledna najdeme dohodu na kandidátce.
Její součástí bude i TOP 09?
To se uvidí, jednáme skutečně s mnoha uskupeními. Mohl bych jich vyjmenovat minimálně sedmnáct. Jaká jména se objeví, to bude známo právě do konce ledna.
A pokud jde o krajské volby v roce 2020, půjde do nich STAN a TOP 09 společně?
To už bude věcí nového vedení STAN, uvidíme, jak se do těchto voleb přebarví politická mapa České republiky. Při vší úctě k TOP 09, dnes je to spíše pražská strana a - jak známo - v Praze krajské volby nebudou za rok a půl.
Mimochodem, kdy jste vlastně začal uvažovat o svém vstupu do velké politiky? Bylo to někdy po roce 2002, kdy jste z postu učitele přešel na starostu Suché Loze?
Hodně to souviselo s přípravou České republiky na vstup do Evropské unie v roce 2004. Řada starostů si tehdy slibovala pro rozvoj svých obcí mnoho od evropských fondů. Bylo nás asi dvacet nezávislých starostů, kteří jsme tehdy prosili stranu s názvem Sdružení nezávislých kandidátů, jestli by za ně někdo z nás nemohl kandidovat do krajského zastupitelstva Zlínského kraje. Abychom měli někoho v krajském zastupitelstvu, kdo by nám kolem fondů poskytoval informace. Poslali nás do háje, a proto jsme založili stranu s názvem Nezávislí starostové pro kraj.
Tak jste se dostali díky voličům do krajského zastupitelstva, ale pořád ještě to nebylo současné hnutí Starostové a nezávislí. Je to tak?
Začali za námi chodit další nezávislí starostové, například z Liberecka, kteří si potom založili Starosty pro Liberecký kraj, dával jsem jim naše stanovy. Postupně jsme kandidovali už v šesti krajích, ve čtyřech jsme uspěli. A přejmenovali jsme se na STAN, což je mi jako skautovi velmi sympatické. Tu jsem si také vymyslel.
A asi vás nenapadlo, že jednou budete ve sněmovně, v Senátu i na řadě dalších míst, politika vás pohltila. Dovedete si ještě představit život bez ní?
Určitě ano. Chtěl bych se jako bývalý učitel časem vrátit opět do školství. Rozhodně nechci být třeba dalších deset let v politice, to rozhodně ne.
