Gazdík předčasně končí jako šéf Starostů. Chce to nový elán, vysvětluje

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
Aktualizováno 13. 12. 2018 17:15
Parlamentní strana Starostové a nezávislí mění svého předsedu. Petr Gazdík se rozhodl skončit s tím, že oficiálně odejde v dubnu příštího roku. Redakci Aktuálně.cz to oznámil samotný Gazdík. Vedení strany bude o celé situaci jednat už 18. prosince, kdy se sejde celostátní výbor STAN. Coby nástupce je favoritem první místopředseda strany a starosta Kolína Vít Rakušan.
Petr Gazdík už nepovede Starosty a nezávislé, rozhodl se skončit.
Petr Gazdík už nepovede Starosty a nezávislé, rozhodl se skončit. | Foto: ČTK

Ještě chvíli počkejte, chtěl bych to sdělit všem členům Starostů a nezávislých, zněla prosba předsedy Starostů a nezávislých Petra Gazdíka, když už ve středu odpoledne potvrdil Aktuálně.cz informace z politického zákulisí o svém konci. Následně už vysvětloval, proč se rozhodl skončit už nyní, ačkoli mu mandát vyprší až v roce 2020.

"Protože v roce 2020 budou velmi důležité krajské volby, chci poskytnout svému nástupci, aby měl před nimi dost času se etablovat na politické scéně. K tomu je nyní ideální doba," sdělil Gazdík, který za další důvod označil i to, že situace na politické scéně se mění a STAN by měl jít do tohoto období s čerstvým vedením.

"Průzkumy ukazují, že voliči hledají silnější strany. A my se musíme vynasnažit, abychom mezi ně patřili. K tomu potřebujeme novou energii a nový elán," podotkl Gazdík, který podle svých slov předává hnutí ve velmi dobré kondici po úspěchu v senátních i komunálních volbách.

Sám sebe přitom označuje za politického důchodce, který by se rád z politické scény spíše stahoval. Děje se tak patnáct let poté, co jako starosta malé obce Suchá Loz na Uherskohradišťsku hnutí Starostů založil a byl zvolen prvním předsedou. Z muže bez větších politických zkušeností se změnil v ostříleného politika, který je zároveň i poslancem a radním Zlínského kraje pro školství.

Kdo ho vystřídá

Gazdík končí ve chvíli, kdy jsou stále více vidět další tváře STAN, a to především první místopředseda Vít Rakušan a předseda poslaneckého klubu Jan Farský. Ten je přesvědčený, že Gazdík odchází z čela hnutí v nejlepší možné chvíli. "Myslím, že dostal naše hnutí na dosavadní vrchol, předává ho ve chvíli, kdy jsme ekonomicky srovnaní a personálně zabezpečení," uvedl Farský, podle kterého ale tato změna rozhodně neznamená konec Gazdíka ve vysoké politice.

"Nadále se bude podílet na rozhodování hnutí. Dokázal obdivuhodnou věc, krůček po krůčku budoval z malé Suché Loze hnutí, které má dnes jeden z největších senátních klubů, má zastoupení v Evropském parlamentu, v Poslanecké sněmovně a samozřejmě na mnoha místech v komunálních politice," bilancuje Farský. 

Gazdíkovým nástupcem by se mohl stát kolínský starosta Vít Rakušan.
Gazdíkovým nástupcem by se mohl stát kolínský starosta Vít Rakušan. | Foto: Jakub Plíhal

Štafetu po Gazdíkovi má převzít podle důvěryhodných zdrojů z hnutí první místopředseda Rakušan, byť rozhodnutí bude na delegátech sjezdu v dubnu příštího roku.

"Jsem připraven se o předsednickou funkci ucházet. Ale pouze za předpokladu, že končí Petr Gazdík, proti němu bych rozhodně nekandidoval. Nabídl bych kontinuitu a svou představu silného středového hnutí. Ale byl bych opravdu rád, kdybych nebyl jediným kandidátem. Lidé mají mít možnost volby," uvedl pro Aktuálně.cz Rakušan.

Éru Petra Gazdíka považuje za éru čistého růstu a každý, kdo přijde po něm, to proto podle Rakušana bude mít nesmírně těžké. "Ale my jsme opravdu jiní než standardní politické strany, my totiž počítáme s tím, že Petr zůstane v nejužším vedení hnutí, my své bývalé předsedy nebudeme posílat na odpočinek, nesháníme jim trafiky, ani je nevylučujeme z hnutí," prohlásil.

Rakušan poslední léta řídí třicetitisícový Kolín, kde opakovaně vyhrál s velkým náskokem komunální volby. "Věřím, že jako jeden z nejúspěšnějších starostů v České republice přenese auru úspěchu i na celostátní politiku," řekl k tomu Farský.

Věřil ve spojení s lidovci

Čtyřiačtyřicetiletý Gazdík se dlouho pohyboval jen ve svém rodném Zlínském kraji. Do roku 2002 učil na Základní škole v Bánově, ovšem jeho život se zcela změnil poté, co byl v roce 2002 zvolený starostou Suché Loze. Začal bojovat za jiný způsob rozdělování daní ze státní pokladny a založil hnutí s názvem Nezávislí starostové pro kraj. To se o sedm let později přeměnilo v celostátní hnutí s názvem Starostové a nezávislí.

Do čela se logicky postavil Gazdík, který zůstal předsedou po celou dobu s výjimkou let 2014 až 2016. Tehdy jej vystřídal hejtman Libereckého kraje Martin Půta, jehož kariéru poškozuje táhnoucí se trestní stíhání kvůli podezření z braní úplatků.

Konec Gazdíka v čele hnutí není zcela překvapivý, z jeho výroků v poslední době bylo cítit, že uvažuje o odchodu z vysoké politiky. Letos v září řekl MF DNES, že v roce 2020 nebude kandidovat na předsedu strany. "Z mého pohledu je STAN v dobré kondici, a proto vedu tyto úvahy. Kdybych cítil, že je něco špatně, nemohl bych s klidným srdcem odejít," sdělil před dvěma měsíci.

Nakonec se rozhodl, že nebude čekat ani na volební sjezd. V neformálních rozhovorech s redaktory Aktuálně.cz často mluvil o tom, jak je pro něj těžké být často v Praze, když má rodinu na moravském Slovácku. Navíc za situace, kdy se musí věnovat také práci krajského radního.

Přitom nechybělo mnoho a Gazdík by se pohyboval v Praze podstatně více. Na podzim roku 2017 měl být lídrem společné kandidátky STAN a KDU-ČSL v Praze, jenže spolupráce obou stran skončila krachem. Mimochodem, i toto přispělo ke Gazdíkovu rozhodnutí odejít z vedení. Patřil totiž k těm, kteří nejvíce bojovali za to, aby obě strany úzce spolupracovaly s cílem získat podstatně silnější zastoupení ve sněmovně. Nakonec šli Starostové do voleb sami a těsně se do sněmovny dostali, mají celkem šest poslanců.

Gazdík nesl krach spojenectví s lidovci těžce, hodně věřil tomu, že tato spolupráce mohla být protiváhou stále silnějšímu hnutí ANO. Proto dokonce souhlasil s tím, že nebude lídrem ve Zlínském kraji, kde má nejvíce příznivců, ale místo jedničky tam chtěli lidovci. "Mrzí mě to, česká politická scéna by si zasloužila větší odvahu," komentoval v minulosti rozhodnutí KDU-ČSL opustit společný projekt. Nyní Gazdík i další politici Starostů usilují o integraci pravice, stále více spolupracují s TOP 09 a ke společnému postupu lákají i další strany či hnutí. 

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Šlégr je dál koučem Litvínova, jeho rezignaci vedení nepřijalo

Jiří Šlégr zůstává koučem hokejistů Litvínova. Olympijský vítěz z Nagana, který je zároveň šéfem klubu, dnes nabídl rezignaci na trenérskou funkci, ale představenstvo ji nepřijalo. Realizačnímu týmu doporučilo provést změny v kádru.

Litvínovu se nedaří od začátku extraligy a dosud vyhrál jen tři zápasy. Po dvanácti kolech má pouze jedenáct bodů a je předposlední.

Po nedělní porážce 3:4 s Olomoucí, která byla pro klub třetím nezdarem za sebou, vedení Litvínova oznámilo, že jedná o změně na postu hlavního trenéra. Mezi kandidáty na nového kouče byl podle Šlégrova vyjádření v médiích i litvínovský odchovanec Vladimír Růžička, bývalý kouč národního mužstva a Šlégrův spoluhráč ze zlatého naganského týmu.

Nakonec zůstává na střídačce Šlégr. Bývalý vynikající obránce převzal tým v závěru minulé sezony místo odvolaného Milana Razýma.

Další zprávy