reklama
 
 

Češky unesené v Pákistánu jsou volné, vrátily se domů

Aktualizováno 28. 3. 2015 19:36
Antonie Chrástecká a Hana Humpálová po propuštění. | Video: |  04:56
O jejich propuštění dva měsíce jednala turecká charitativní organizace IHH.

Ankara - Dvě sedmadvacetileté Češky unesené v roce 2013 v Pákistánu jsou volné. Předseda vlády Bohuslav Sobotka to potvrdil ve svém prohlášení. Podle něj už se Antonie Chrástecká i Hana Humpálová v sobotu ráno vrátily do Česka.

Podle turecké zpravodajské agentury Anadolu byly ženy od pátku v Turecku. Na vyjednávání o jejich propuštění se dva měsíce podílela turecká charitativní organizace IHH. 

Propuštění žen potvrdil ČT24 i ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek. "Obě dvě děvčata jsou na území České republiky a jsou v naší péči. Pokud vím, tak to mohly být hodiny, co jsou dívky volné," sdělil.

Podle týdeníku Respekt únosci za propuštění žen požadovali nejprve 20 milionů dolarů, pak částku snižovali. O uvolnění peněz na výkupné údajně jednal Sobotkův kabinet. Zdroj z diplomatických kruhů prohlásil, že se mluvilo zhruba o částce dvou milionů dolarů (asi 51 milionů Kč), napsal Respekt na webu.

Ministr vnitra Milan Chovanec ale v sobotu naznačil, že Česká republika za ženy výkupné neplatila. "Český stát nevyjednává s teroristy a neplatí výkupné," řekl.

Jak uvádí zástupce IHH Izzet Sahin, který vedl vyjednávání s únosci, charitu kontaktovaly před dvěma měsíci rodiny obou žen. "Využili jsme všechny nástroje, které jsme měli k dispozici, abychom je (dívky) získali zpět. Dnes jsme je bezpečně předali jejich rodinám," uvedl podle agentury Anadolu.

Podle České televize byli přímo zástupci IHH zatím "velmi tajemní" a odmítli upřesnit, kde byly Češky drženy, s tím, že nechtějí ohrozit další rukojmí. "Co víme, je, že v posledních dnech a týdnech únosci poslali svého člověka, který vyjednával s lidmi z této turecké nadace," uvádí ČT24. Organizace má podle ní kontakty v muslimských zemích, a představuje tak most při podobných vyjednáváních.

Turecká média zveřejnila fotografie propuštěných Češek, z nichž je zřejmé, že obě ženy jsou v pořádku. Vypadají unaveně a pohuble, ale stojí na nohou a nezdá se, že by byly zraněné. "Pořád nemůžu uvěřit tomu, že jsem tady. Dokonce i teď se bojím, že je to jen sen," citovala agentura Anadolu Chrásteckou.

Nejhorší na zajetí? Odloučení od rodiny

Dívky byly uneseny v jihozápadní pákistánské provincii Balúčistán 14. března 2013. Přijely do Pákistánu ze sousedního Íránu jako turistky. Cílem jejich cesty byla Indie. Z místa únosu je skupina osmi až deseti ozbrojenců odvezla terénním automobilem. Únosci s sebou vzali i policistu, jenž ženy doprovázel, později ho ale vysadili a ponechali si jeho zbraň.

Na internetu se později objevily dva videozáznamy s unesenými: první v červnu 2013 a druhý o čtyři měsíce později. Jiné zprávy úřady o dívkách neměly, protože únosci o sobě nedali nijak vědět.

"Bylo to velmi tvrdé. Poprvé v našem životě jsme viděly zbraně a ozbrojené muže. Stále nevíme, kdo nás unesl. Střílelo se tam a vybuchovaly tam bomby. Ale časem jsme si na to zvykly," říká Humpálová. Nejhorší na zajetí bylo odloučení od mé rodiny, dodává Chrástecká.

"Dovoluji si jménem rodin požádat média o respektování jejich soukromí a za sebe přeji oběma děvčatům pokud možno rychlé zotavení a návrat do běžného klidného života," dodává Sobotka. "Pan prezident byl o propuštění dívek informován. Je to pro něj velmi radostná zpráva. V této souvislosti děkuje charitativní organizaci IHH," napsal na Twitter mluvčí Miloše Zemana Jiří Ovčáček.

Podle Zaorálka mohly být ženy osvobozeny pár hodin. "Nejednalo se o žádné dlouhé dny," uvedl pro ČT24 s tím, že ani nedokáže říct, co se s dívkami za uplynulé dva roky dělo.

Poslední pohyb českých dívek před propuštěním byl na turecko-iráckých hranicích, řekl Zaorálek v České televizi. Mluvčí ministerstva zahraničí Michaela Lagronová řekla, že česká diplomacie zná cestu a způsob, jakým se unesené Češky dostaly domů, nechce ho ale zatím komentovat.

Neziskovka pomáhá od 90. let

Nadace pro lidská práva a svobody a humanitární pomoc (turecky İnsan Hak ve Hürriyetleri ve İnsani Yardım Vakfı, IHH) je nevládní turecká organizace. Založená byla v roce 1992 a oficiálně registrovaná v roce 1995.

Původně byla vytvořena na pomoc bosenským Muslimům v polovině 90. let. Později ale rozšířila své aktivity do řady zemí světa. Nyní operuje téměř na všech kontinentech. Poskytuje sociální a zdravotní pomoc a angažuje se i ve vzdělávacích a kulturních programech. Většina jejích pracovníků jsou turečtí muslimové, operující ve více než stovce zemí světa.

V Africe například od roku 2007 vede projekt Africa Cataract Project, v jehož rámci turečtí lékaři a sestry provádí v deseti afrických zemích zdarma operace šedého zákalu. V roce 2010 poslala dvě letadla s pomocí na Haiti, které tehdy postihlo jedno z nejhorších zemětřesení v historii - vyžádalo si asi 230 tisíc obětí. Humanitární pomoc a pracovníky poslala také do Japonska po ničivém zemětřesení a přívalové vlně cunami v roce 2011.

autor: Domácí | 28. 3. 2015 9:00

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama