Rodiny Češek unesených v Pákistánu chtějí poprvé promluvit

Martin Novák Martin Novák
11. 3. 2014 12:30
Blízcí Hany Humpálové a Antonie Chrástecké chystají rok po únosu společné prohlášení.
Antonie a Hana
Antonie a Hana | Foto: Facebook

Praha – Rodiny Antonie Chrástecké a Hany Humpálové, unesených loni v Pákistánu, vydají k ročnímu výročí této události společné prohlášení. Aktuálně.cz to potvrdila Eva Kubíková, sestra Antonie Chrástecké.

Bude to vůbec poprvé, co veřejně promluví. Dosud se kontaktu s médii vyhýbaly.

Rok od únosu čtyřiadvacetiletých Češek z autobusu na silnici v pákistánské provincii Balúčistán uplyne ve čtvrtek 13. března.

Zpráva o únosu tehdy přišla do České republiky pozdě večer. Jen několik minut po zvolení nového papeže Františka.

"K tomu výročí, nebo jak to říci, vydáme tiskové prohlášení. Ještě přesně nevím kdy," řekla Eva Kubíková.

Foto: Repro video

Podle ní to bude jediná věc, kterou příbuzní obou unesených žen sdělí veřejnosti. "Domlouváme se s druhou rodinou, co přesně tam napíšeme," uvedla Kubíková.

Bude to vůbec první veřejné prohlášení rodin Antonie Chrástecké a Hany Humpálové. Vyjádřením pro média se dosud zásadně vyhýbaly.

České ministerstvo zahraničí loni požádalo novináře, aby o případu informovali pokud možno zdrženlivě a neohrozili šance žen na propuštění.

David Frous z tiskového odboru ministerstva řekl Aktuálně.cz, že tento postoj nadále platí.

Poslední zprávu o osudu českých žen zveřejnil v polovině října prezident Miloš Zeman. Bez podrobností oznámil, že Humpálová a Chrástecká se nacházejí na území mezi Pákistánem a Afghánistánem.

Antonie Chrástecká
Antonie Chrástecká | Foto: Facebook

"Vyjednáváme o jejich propuštění," řekl tehdy prezident na dotaz jednoho ze studentů gymnázia v Kolíně.

Poslední video, na kterém unesené Češky hovoří, se na internetu objevilo na konci října. Uvedly, že jejich životy jsou ohroženy.

"Prosím, vyviňte ten největší tlak na pákistánskou vládu, aby s našimi únosci spolupracovala. Prosím, dejte jim, co chtějí,“ řekla na záznamu Antonie Chrástecká. Nahrávka byla pořízena v srpnu.

Na dřívějším videu Češky mluvily o tom, že únosci usilují o osvobození Pákistánky Afíji Siddikíové z amerického vězení. Byla odsouzena za ozbrojený útok na vojáky, zadrželi ji kvůli podezření z napomáhání Al-Káidě.

Hana Humpálová
Hana Humpálová | Foto: Facebook

Aktuálně.cz se před časem obrátilo s dotazem na bývalého šéfa protiteroristického oddělení britské zpravodajské služby Richarda Barretta. Ten uvedl, že za únosem může stát nějaká mála skupina, a nikoliv Tálibán.

"Je docela možné, že nešlo o organizaci s nějakou strukturou, možná ani žádné jméno nemá. Přihlášení se jménem k únosu by pákistánským úřadům nebo konkurenčním skupinám ale mohlo dát tip, kde zhruba se ženy mohou nacházet. Únosci tedy kalkulují s tím, že pro ně bude jednodušší nenaznačit veřejně svoji identitu,“ uvedl Barrett.

S příbuznými zmizelých Češek se v listopadu setkal v Praze vlivný pákistánský senátor Hadži Muhammad Adíl. Tehdy slíbil, že se pákistánští politici případu budou věnovat.

 

Právě se děje

před 17 minutami

Írán zatkl opozičního novináře Zama, spolupracoval podle něj se zahraničními tajnými službami

Íránské revoluční gardy oznámily, že zatkly íránského novináře Rúholláha Zama, který využíval komunikační aplikaci, aby posílil disent. Informoval o tom zpravodajský web BBC. Zam žil podle médií v exilu v Paříži. Okolnosti jeho zadržení jsou nejasné.

Šestačtyřicetiletý Zam, který je synem reformního duchovního Mohammada Alího Zama, byl podle revolučních gard dopraven do Íránu v rámci komplikované tajné operace. O jeho zatčení informovala íránská státní televize s tím, že krok představuje vítězství nad západními tajnými službami. Podle revolučních gard dostával novinář pokyny a ochranu od zpravodajských služeb Francie, Spojených států a Izraele. Jeho zadržení íránské úřady připsaly moderním a inovativním technikám, který byly využity k "oklamání" zahraničních tajných služeb.

Zam v minulosti odmítl, že by spolupracoval se zahraničními zpravodajskými službami. Novinář spravoval populární protivládní zpravodajský kanál Amadnews, kterému íránské úřady připisují podněcování protestů v letech 2017-2018 po sporných prezidentských volbách. Web sdílel videa z protestů, nelichotivé informace o íránských politicích a na šifrované komunikační aplikaci Telegram měl web 1,4 milionu sledujících. Íránské úřady uvedly, že kanál podněcoval násilné povstání, a následně jej zablokovaly. Později ale web začal fungovat pod jiným názvem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy