Čech Pravda se v Německu živí dezinformacemi. Vydělám si na byt, zimu trávím na Mauriciu, chlubí se

Jakub Zelenka Lukáš Prchal Jakub Zelenka, Lukáš Prchal
14. 3. 2017 5:30
Šéfredaktor známého německého konspiračního serveru Nikolas Pravda nabízí svým čtenářům "alternativní informace" jinými slovy fake news - například o tom, že kancléřka Angela Merkelová je příbuznou Adolfa Hitlera nebo že ebolu v Africe šíří Červený kříž. Bývalý marketingový specialista s českými kořeny přiznává, že významnou motivací je pro něj i obživa. Díky dezinformačním zprávám si vydělal na byt a zimu tráví v tropickém ráji. Kvůli vydaným textům už měl problémy i s německou justicí a několikrát jeho články vyvraceli lovci hoaxů. Některé zprávy přebraly i české servery.
Nikolas Pravda.
Nikolas Pravda. | Foto: Archiv Nikolase Pravdy

Praha/Berlín - Jeden z významných německých konspiračních a dezinformačních serverů Pravda-tv.com založil a už pět let vede šéfredaktor s českými kořeny Nikolas Pravda. Jeho projekt navštěvují každý měsíc stovky tisíc lidí a desítky tisíc jej sdílejí na sociálních sítích. A jeho často lživé zprávy přebírají také některé české dezinformační servery.

Na webu, který návštěvníka vítá velkou rudou hvězdou, se objevilo třeba tvrzení, že německá kancléřka Angela Merkelová je příbuzná Adolfa Hitlera. Pravda, jehož identitu potvrzují i německé úřední dokumenty, tuto informaci zveřejnil pod pseudonymem aikos2309.

"Zabývali se tím němečtí specialisté na rodokmeny. Kdyby si Hitlerova rodina dala analyzovat DNA, potvrdilo by se to. Čeho se bojí?" vysvětluje Pravda důvod, proč takový článek na svém serveru publikoval.

Podobných zpráv na Pravda-TV vyjde i sedm denně. Svůj web v rozhovoru s redaktory Aktuálně.cz Pravda označuje jako projekt s alternativními informacemi a přiznává, že jeho motivací jsou kromě jiného i peníze.

Pravda tvrdí, že svůj konspirační web spustil po životní krizi. Zlom nastal, když po šestnácti letech práce marketingového specialisty pro nadnárodní korporace vyhořel. "Dostal jsem panické záchvaty a další čtyři týdny jsem měl deprese. Meditace a příroda mi zachránily život," říká Pravda, který se narodil v sedmdesátých letech v Opavě a ještě před revolucí emigroval s rodiči do Německa.

Svět dezinformací začal Pravdu fascinovat, když se po svém zhroucení v roce 2010 dostal na Facebooku do uzavřené skupiny konspirátorů.

Stovky tisíc čtenářů

Sami Němci označují Pravdův server za propagandistický, dezinformační a lživý. A jeho články už museli několikrát vyvracet. Podle analytika Josefa Šlerky sdílí web dost lidí. "Na takhle relativně malý server nevykazuje vůbec špatná čísla," vysvětluje.

Šlerka pro Aktuálně.cz udělal exkluzivní analýzu. Z té vyplynulo, že desítky zpráv z Pravda-TV mají na kontě desítky tisíc sdílení a lajkování.

Fake News a dezinformační zprávy

Jsou články, které se tváří jako ověřené zprávy, ale neobsahují žádná fakta. Často se šíří virálně po alternativních serverech či sociálních sítích. Redakce dezinformačních serverů nedodržují základy novinářské práce a přistupují volně k ověřování faktů i výběru zdrojů. Fake News bývají také jedním z nástrojů takzvané hybridní války. Mají za cíl zmást protivníka, oslabit jeho autoritu a vytvářet nedůvěru občanů v instituce a volené zástupce. Vyvracení takových informací se v Česku zabývají neziskové organizace, ale i vládní Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám, které spravuje ministerstvo vnitra. To nyní dojednává i spolupráci se sociální sítí Facebook v boji proti hoaxům v Česku.

Mezi Pravdovy nejúspěšnější články patří například text o tom, že Maďarsko vykázalo Mezinárodní měnový fond ze země či že hranolky z restaurace McDonald's obsahují tmel, který poškozuje DNA. Jen tyto texty mají na sociální síti Facebook v přepočtu přes 15 tisíc interakcí.

Další desítky článků šířily na sociálních sítích desítky tisíc lidí. Navíc některé jeho texty přebraly i české dezinformační servery. Kolikrát i s odkazem na Pravdův server.

Čísla návštěvnosti u Pravda-TV by mohla podle Šlerky ještě růst kvůli nadcházejícím německým volbám.

"Německo má zkušenosti z předchozích let, kdy se do propagace fake news o znásilnění ruské Němky Lisy žadateli o azyl zapojili i oficiální ruské kanály a představitelé," varuje analytik.

Sám Pravda pak tvrdí, že ho čtou stovky tisíc uživatelů měsíčně. Stejné údaje ukazuje i analytický nástroj Similarweb.com. Podle Šlerky je však třeba tato data brát s rezervou.

Peníze z reklamy a prodeje

Nikolas Pravda přiznává, že mu web zajišťuje slušnou obživu. Vydělává například díky bannerové reklamě na svých stránkách, která odkazuje často na e-shopy s výrobky nebo vybavením pro přežití. Nabízí se na nich například plynové masky, protichemické obleky nebo Geigerův přístroj na měření radioaktivity.

Příjmy mu ale plynou také z prodeje knih a DVD. "Máme partnerství například s eBayem a Amazonem, kde prodáváme. Máme agentury, které prodávají naši stránku jiným společnostem, z toho také vyděláváme. Musíte dělat od pondělí do neděle s minimem volného času, ale dá se tím slušně uživit a koupit si byt. A zimu trávím na Mauriciu. Žiju vlastně jako digitální nomád," říká Pravda, který se na svém facebookovém profilu chlubí fotkami z exotických zemí.

Na přímou otázku, kolik si zhruba měsíčně vydělá, však odpovídat nechce s tím, že o příjmech se veřejně nemluví.

Před soudem pro popírání holokaustu

Kvůli práci s dezinformacemi měl už Pravda značné problémy s německou justicí. Jeden z článků, který na svém serveru vydal, se totiž dostal do hledáčku úřadů kvůli popírání holokaustu - Židé podle textu měli dostávat za svou práci ve vyhlazovacích táborech normálně zaplaceno.

"Ano, ten článek jsem vydal a dostal jsem se k soudu. Tam jsem argumentoval, že dva mí příbuzní z Česka zemřeli v koncentračním táboře. Vysvětlil jsem to a tím to skončilo," popsal Pravda soud s tím, že pak článek upravil.

Dále se Nikolas Pravda snažil Aktuálně.cz popsat, odkud získává informace o spiknutích, které se prý vlády snaží úzkostlivě utajit před veřejností.

"Zdroje jsou vlastně často naši autoři. To jsou například spisovatelé a blogeři. Někdy, když se něco stane - třeba teroristický útok, začnu prohledávat internet. Občas se na YouTube objeví kousek videa, které zachycuje, co se skutečně stalo. Fotíme příspěvky od lidí, než zmizí z internetu, a to zkompletujeme do textu," uvedl.

Přiznává, že často používá intuici jako vlastní názor.

"Jedna věc je použít pozorování, ale druhá věc je, že musíte hledat a prokutávat se internetem. Ale nemůžete používat k vyhledávání jenom Google, protože vám ukazuje pouze to, co chce, abyste našli," tvrdí.

"A také nám chodí e-maily, v nichž nám lidé posílají své tipy, říkají nám, co slyšeli, co viděli, posílají nám odkazy," říká šéfredaktor německého serveru, na kterém podle svých slov píše pravdu. Odmítá, že si informace vymýšlí a dobarvuje podle toho, co najde na internetu.

Pravda využívá i informace, které pocházejí z médií jako CNN, doplňuje je však z webů, jako jsou InfoWars - ten je v USA považován za konspirační a dezinformační web.

"Popsaná metoda práce spočívající v kombinování informací z alternativních zdrojů a neozdrojovaných videí může být využívána při tvorbě manipulativních článků. Podle dosavadních poznatků CTHH si české alternativní zdroje informace z jiných portálů vybírají selektivně a především účelově v návaznosti na zpracovávaná témata," uvedla za Centrum proti terorismus a hybridním hrozbám na ministerstvu vnitra mluvčí Hana Malá.

Píší pro něj spisovatelé

Většina přispěvatelů Pravdova webu jsou, jak sám přiznává, různí blogeři a spisovatelé, kteří se ve svých často i anonymních knihách zabývají konspiračními teoriemi o tom, kdo může za 11. září nebo kdo zabil prezidenta J. F. Kennedyho.

A zdroje neuvádí, protože si prý nepřejí být jmenováni. Mezi autory, kteří pro něj příležitostně píší, patří třeba Wolfgang Eggert, Matthias Weik a Marc Friedrich a další, kteří jsou německými médii označováni za dezinformátory a konspirátory. Pravdovi to však nevadí a dodává, že sám podobnou nálepku dostal také.

I když často zveřejňuje svá videa na YouTube a názory na sociálních sítích, své soukromí si prý snaží úzkostlivě chránit. "Hodně cestuji, ale nyní jsem v Augsburku v Bavorsku u své české přítelkyně," řekl s tím, že více to rozvádět nebude.

A své bydliště chce také utajit - jemu i rodičům, kteří bydlí nedaleko Frankfurtu nad Mohanem, údajně píší různí lidé a vyhrožují smrtí.

Jeho konspirační stránka Pravda-TV je německým lovcům dezinformací už dobře známa. Nepatří sice mezi nejnavštěvovanější alternativní zpravodajské servery, na sociálních sítích je však vidět. Zpráva o tom, že ebolu v Africe šíří Červený kříž, překročila hranice Německa a musela ji vyvracet až rakouská organizace Mimikama. Ta je mimo jiné držitelem mnoha cen a spolupracuje s tamními nejprestižnějšími médii.

Články z Pravda-TV se mnohokrát dostaly i do Česka. Přebírají je největší tuzemské konspirační servery jako Nwoo.org, Euportal.parlamentnílisty.cz či časopis Šifra. Odkazy na Pravdovy stránky se objevují pravidelně i v diskusích pod zprávami nebo na fórech, kde se řeší migrace a Evropská unie.

Dezinformační servery nejsou pouze doménou Německa, ale vznikají po celém světě. Jen v Česku jich působí desítky.

Některé z nich jsou spojovány i šířením ruské propagandy. Například Aeronet rozšířil zprávu, že červené karty na protest proti prezidentovi Miloši Zemanovi rozdávala americká ambasáda. Identita autorů je na konspiračních serverech často skryta.

Stejně tak i financování, které je netransparentní a má vazby i na zahraniční zdroje. Často je uváděno například Rusko, což se prokázalo i v případu Alexandra Usovského, který dostal peníze od ruského oligarchy Konstantina Malofejeva. Na organizace demonstrací dostával Usovskij až 100 tisíc eur.

Nechápu, co komu na Centru proti dezinformacím vadí, říká Petr Honzejk. Nemyslím si, že by úředníci měli vybírat pravdu, oponuje Ivan Bartoš /Piráti/. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Ozbrojenci v Kamerunu zaútočili na školu, zabili osm dětí

Nejméně osm dětí ve věku 12 až 14 let zabili a další desítku žáků zranili ozbrojenci, kteří dnes vtrhli do školy ve městě Kumba na západě Kamerunu. Informovala o tom agentura AFP. Masakr, při němž ozbrojenci použili i mačety, se stal v regionu, kde vládní jednotky několik let vedou tvrdý boj se separatistickými skupinami. "Přijeli na motorkách, vtrhli do třídy a začali střílet," popsal scénu místní zastupitel. Zatím není jasné, kdo za útokem na školu stojí. Oblast sužuje konflikt od roku 2017, kdy separatisté vyhlásili po násilném potlačení pokojných protestů vlastní stát Ambazonii. Prezident Paul Biya, který Kamerunu vládne od roku 1982, poté vyhlásil separatistům válku a označil je za teroristy. Podle nevládních organizací se zločinů dopouštějí obě strany.

před 4 hodinami

Ajax překonal rekord nizozemské ligy, Venlu nastřílel 13 gólů

Fotbalisté Ajaxu deklasovali 13:0 Venlo a zaznamenali nejvyšší výhru v historii nizozemské ligy. Útočník Lassina Traoré přispěl k debaklu pěti góly a třemi asistencemi. Pět gólů v jednom utkání dal v dresu slavného amsterodamského celku naposledy před 35 lety legendární Marco van Basten.

Ajax překonal svou nejvyšší výhru ze sezony 1971/72, kdy porazil 12:1 Arnhem. Také střelecký rekord v utkání na soupeřově hřišti byl dosud v držení úřadujícího nizozemského šampiona, který před třemi lety vyhrál na půdě Bredy 8:0.

Favorit ovládl první poločas ve Venlu 4:0, po změně stran navíc dostal červenou kartu domácí Christiaan Kum a Ajax spustil ve zbytku utkání kanonádu. Míč držel 76 procent hracího času a prostor mezi tyčemi trefil třiadvacetkrát. Soupeř naproti tomu ani jednou.

Výjimečný výkon devatenáctiletého útočníka Traorého z Burkiny Faso doplnili i další spoluhráči. Dva góly a asistenci zaznamenal Jurgen Ekkelenkamp, dvakrát se trefil i střídající veterán Klaas-Jan Huntelaar.

Ajax se tak posunul do čela soutěže, na první místo se ale v případě nedělní výhry v Arnhemu může vrátit PSV Eindhoven. Venlo je s pěti body z šesti zápasů ve středu tabulky.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Ženy opět vyšly do boje proti Lukašenkovi

Několik stovek běloruských žen dnes opět demonstrovalo v Minsku za odstoupení autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Nejméně deset aktivistek policie zadržela. Menší protivládní demonstrace se konaly i v dalších městech země. Ženy pochodovaly centrem města a měly v deštivém dni červenobílé deštníky v barvách historické běloruské vlajky. Nesly také transparenty, na nichž měly napsány své profese, aby zdůraznily šíři opozice vůči Lukašenkovi. Ten vládne v Bělorusku už 26 let a letos v srpnu ho ústřední volební komise opět vyhlásila vítězem prezidentských voleb. Opozice, EU, USA i další země považují výsledky za zmanipulované. Demonstrace v Bělorusku pokračují už dva a půl měsíce i přes četné zatýkání i mnohdy brutální zákroky vůči jejich účastníkům. 

před 6 hodinami

Wellens vybojoval na Vueltě první etapový triumf, dál vede Roglič

Pátou etapu cyklistické Vuelty vyhrál Belgičan Tim Wellens ze stáje Lotto-Soudal. Čtvrtý dojel obhájce prvenství Primož Roglič (Jumbo-Visma) ze Slovinska a nadále vévodí celkovému pořadí. Jan Hirt (CCC) byl se ztrátou více než čtyř minut jednasedmdesátý, Zdeněk Štybar (Deceuninck-Quick Step) obsadil 107. místo s mankem téměř 13 minut.

Po páteční rovině přišla na řadu již čtvrtá kopcovitá etapa v programu náročného úvodního týdne. Po takřka 185 kilometrech na trase Huesca - Sabiňánigo se rozhodovalo mezi trojicí závodníků, která se zformovala přibližně 70 kilometrů před cílem a dotáhla svůj únik až k obsazení pódia.

V závěru měl při dojezdu v těžkém stoupání do cíle nejvíc sil devětadvacetiletý Wellens. Udolal Francouze Guillaumea Martina (Cofidis) a dočkal se etapového vavřínu při prvním startu na Vueltě. Na Grand Tours slavil dvakrát také na Giru d'Italia. Třetí byl Nizozemec Thyman Arensman (Sunweb), který ale z boje o etapový primát odpadl již několik desítek metrů před cílem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy