Byl to největší zásah policie proti domobranecké skupině za poslední roky. Národní centrála proti organizovanému zločinu předloni v dubnu zadržela představitele a sympatizanty spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír, pět lidí obvinila z teroristických trestných činů. Mezi stíhanými je i šéf spolku a bývalý profesionální voják Ivan Kratochvíl.
Letos v únoru po necelých dvou letech vyšetřování navrhli detektivové všechny obviněné včetně Kratochvíla, dalšího bývalého příslušníka armády Miloše Ouřeckého či pravoslavného kněze Přemysla Hadravy obžalovat. K soudu chtěli nechat poslat také náčelnici štábu spolku Andreu Krulišovou a podporovatele skupiny Vladimíra Štádlera.
Dozorový žalobce Martin Bílý po více než půl roce o návrhu kriminalistů rozhodl. A jak zjistilo Aktuálně.cz, případ za daných okolností k soudu podle něj nepatří. "O návrhu policie na podání obžaloby jsem rozhodl tak, že jsem jí vyšetřovací spis vrátil k došetření," potvrdil Bílý redakci. Případ poslal centrále zpět minulý měsíc.
Doplnit spis, aby obžaloba obstála
"Některé skutkové okolnosti je třeba objasnit ve větším rozsahu a z části s ohledem na skutečnost, že policejní orgán v mezidobí obdržel nové důkazy, které nebyly dostupné při skončení vyšetřování, a které je třeba vyhodnotit a seznámit s nimi obviněné," vysvětlil Aktuálně.cz žalobce důvody svého rozhodnutí.
Centrála obvinila pachatele z teroristického útoku, financování a podpory terorismu. Podle policie zločinecká skupina jednak proruské separatisty ze samozvané Doněcké a Luhanské lidové republiky finančně podporovala, jednak k nim vypravila svého člověka na pomoc. České trestní právo povstalce z Donbasu považuje za teroristickou organizaci.
"V případě odsouzení za trestný čin teroristického útoku je horní hranice trestní sazby 20 let, u trestného činu financování terorismu je horní hranice 12 let a u trestného činu podpory a propagace terorismu je to 15 let," uvedl žalobce Bílý na počátku vyšetřování. Policie obvinila i spolek coby právnickou osobu. Všichni vinu odmítají.
Kratochvíl, Ouřecký a Hadrava po zadržení skončili na několik měsíců ve vazbě. Soud se obával, že by vzhledem k vysoké trestní sazbě uprchli ze země nebo se před stíháním skrývali. Zároveň chtěl z jejich strany zabránit ovlivňování svědků. Z cely na svobodu postupně vyšli předloni v červnu, v listopadu a v prosinci.
Obvinění i z držení dětské pornografie
Bývalý voják Ouřecký se za pomoci Kratochvíla a Hadravy dostal na východ Ukrajiny v červenci 2017, kde po boku proruských povstalců bojoval několik měsíců. Skupina si slibovala využití jeho zkušeností také doma, kdyby došlo na "ústavní, hospodářské a politické změny v České republice", jak už dříve citoval z obvinění Český rozhlas.
Kromě toho je podle zjištění Aktuálně.cz jeden z mužů z uvedené skupiny, jehož jméno redakce zatím nezveřejní, stíhaný kvůli mravnostnímu deliktu. "Jedna fyzická osoba je obviněna ze dvou skutků výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií," řekl redakci žalobce Bílý. Muž měl mít v počítači stovky dětských erotických fotografií.
Českoslovenští vojáci v záloze za mír vznikli v dubnu 2016, ve stanovách avizovali zájem o sběr staré vojenské techniky, tematické přednášky či sportovní přípravu. Krátce před policejním zásahem už však organizace měla motto "Jsme ve válce! Nepřátelé nejsou ruští vojáci, ale naši politici!". Prozápadní Čechy považuje za vlastizrádce, chce vystoupit z NATO i EU.
Domobranecké skupiny, jako jsou Českoslovenští vojáci v záloze za mír, dlouhodobě monitoruje Bezpečnostní informační služba. Ve zprávách o extremismu je zahrnuje také ministerstvo vnitra. "Vyjadřují podporu Ruské federaci, zejména pak v rámci sporů s Ukrajinou. Někteří jejich členové jsou zastánci a šiřiteli různých konspiračních teorií," stojí ve zprávě z roku 2019.
