Zdroj: Shutterstock

Žebříček srovnává země Evropské unie ve čtrnácti různých oblastech týkajících se životního prostředí. Na prvním místě skončilo Švédsko před Portugalskem a Francií, poslední byl Kypr. Kromě něj mají podle indexu horší životní prostředí než v Česku jen v Irsku, Řecku a Lucembursku.

S problémy se potýkají zejména země střední Evropy, Balkánu a Beneluxu. Nečekaně špatně se umístilo například i Německo, a to na podprůměrném 16. místě.

Vůbec nejhůře si Česko vede v otázce sucha. Žebříček porovnal podíl půdy v jednotlivých zemích, kterou sucho zasáhlo v letech 2000 až 2019. V Česku to bylo 0,16 procenta, což výrazně přesahuje unijní průměr 0,1 procenta a řadí zemi za Litvu a Polsko na poslední, 27. místo.

Kůrovec v Česku ustupuje. Horko a sucho mu ale může opět pomoct, varují experti

Tradičně špatně dopadlo Česko také v kategoriích spojených se znečištěním ovzduší. Na jednoho obyvatele vyprodukuje země 11,7 tuny skleníkových plynů v ekvivalentu oxidu uhličitého - nejvíce po Irsku a Lucembursku. Za rok kvůli tomu zemře 31 lidí na 100 tisíc obyvatel, což Česko umisťuje na 21. místo v unii.

"OECD odhaduje, že náklady na předčasná úmrtí způsobená špatnou kvalitou ovzduší za Česko činí 6,8 procenta hrubého domácího produktu. Hůře jsou na tom už jen Polsko, Maďarsko a Lotyšsko," říká analytička České spořitelny Tereza Hrtúsová.

Poslední v Evropské unii skončilo Česko, také co se týče poměru emisí, které se vypustí během obhospodařování lesů, a těch, které lesy zpět pohltí. Zatímco ve Švédsku takto lesy a půda dokážou absorbovat 35 milionů tun ekvivalentu oxidu uhličitého ročně, v Česku naopak převažují emise z lesního hospodářství. Podle žebříčku zejména kvůli úbytku stromů a jejich likvidaci, spojené s kůrovcovou kalamitou a suchem.

Naopak velmi dobře si Česko vedlo v kategorii emisí z dopravy. Na jednoho obyvatele zde vznikne 1134 kilogramů, což je třetí nejmenší množství v Evropské unii.

Zima bez sněhu, březen bez deště. Sucho je zpět a asi bude i v létě, varují vědci

"Velmi vysoké jsou naše emise z vytápění domácností, na obyvatele připadá 814 kilogramů ročně, což nás řadí až na 20. místo v EU. To je dáno způsobem výroby tepla, v Česku totiž za zhruba polovinou produkce tepla stojí uhelné zdroje," doplňuje analytička.

Průměrný Čech ročně vyprodukuje 507 kilogramů odpadu, což je v porovnání s ostatními národy unie lehce podprůměrné číslo. Horší je to ale s jeho recyklací. Znovu se daří zpracovat jen 34 procent odpadu, o šest procentních bodů méně, než je unijní průměr.

To podle žebříčku vyvrací rozšířenou představu, že jsou Češi přeborníci ve třídění. "Dlouhá léta jsme v České republice jako data za recyklaci vykazovali čísla o sběrných nádobách. To budilo dojem, že systém funguje, a to i přesto, že se například na dotřiďovacích linkách využila jen třetina vysbíraných plastů," uvedla ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky Soňa Jonášová.

Ačkoliv ve většině kategorií patří Česko k podprůměru Evropské unie, jeho investice do ochrany životního prostředí jsou jedny z nejvyšších. Podle dat Eurostatu na ni dává ročně 2,7 procenta HDP. To je třetí nejvyšší podíl v Evropské unii. Více do ekologických opatření dávají jen Belgie a Rakousko - v obou případech 3,2 procenta.