Kůrovec v Česku ustupuje. Horko a sucho mu ale může opět pomoct, varují experti

Ekologická katastrofa v Jeseníkách obrazem. Kůrovcová kalamita, jaká tu ještě nebyla
Zbytky smrkových lesů v Jeseníkách mezi Krnovem a Vrbnem pod Pradědem.
Nikdy nepostihl Země koruny České tak devastující útok lýkožrouta smrkového.
Hynou miliony stromů. Podle lesníků za to můžou poslední suché roky, podle ekologů je to důsledek plantážového pěstování monokultur smrku.
Na stromech, které ještě stojí, zlověstné značky. Stromy určené k likvidaci.
Foto: Ludvík Hradilek
Tomáš Klézl Tomáš Klézl
15. 5. 2022 10:15
Kůrovcová kalamita zpomaluje, hlásí správci českých lesů i experti. Těžba napadeného dřeva loni poprvé od roku 2012 poklesla a letos by měl podle odhadů tento trend pokračovat. Pokračující sucho, které Česko trápí už několik měsíců, to ale může změnit. "Pokud bude teplé suché počasí, tak by naopak mohla kalamita začít narůstat a dostat se do neskutečných rozměrů," říká entomolog Miloš Knížek.

České lesy v posledních čtyřech letech decimovala kůrovcová kalamita. Smrkové monokultury oslabené obdobím sucha se staly snadnou kořistí pro brouka, který proměnil rozsáhlé porosty na Vysočině nebo v Jeseníkách v holiny.

Nyní se zdá, že lesy mají to nejhorší za sebou. Objem vytěženého smrkového kůrovcového dříví loni poprvé od roku 2012 poklesl, ukázala data Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, který zřizuje ministerstvo zemědělství. Pomohlo tomu zejména chladnější a deštivější počasí.

Ústav ve své evidenci zpracovává údaje asi 67 procent všech lesů v Česku. Za loňský rok zaznamenal 9,5 milionu metrů krychlových vytěženého smrkového kůrovcového dříví, což je asi o třetinu méně než v letech 2020 a 2019. 

"Pokud objem evidovaný v roce 2021 přepočteme na celkovou rozlohu lesů v Česku, dostaneme se na hodnotu více než 14 milionů metrů krychlových vytěženého smrkového kůrovcového dříví," uvádí výzkumníci ve zprávě a upozorňují, že ve srovnání s obdobím před rokem 2018 se stále jedná o velmi vysoké číslo.

Evidovaný objem vytěženého smrkového kůrovcového dříví v letech 1990-2021.
Evidovaný objem vytěženého smrkového kůrovcového dříví v letech 1990-2021. | Foto: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti

Podle prvních odhadů by měla letos kůrovcová kalamita dále ustupovat. Český hydrometeorologický ústav koncem března uvedl, že i letos rozvoj kůrovce zatím brzdí chladné počasí. Podle ústavu k tomu přispívají také povětrnostní podmínky nebo zlepšení situace na trhu s dřívím, díky kterému dochází k rychlejšímu odvážení napadeného dřeva z postižených oblastí.

"Očekáváme, že by těžby mohly jít ještě dolů o nějakou třetinu oproti minulému roku," říká spoluautor zprávy Miloš Knížek z útvaru Lesní ochranné služby ústavu. "Pokud nepřijde hodně horký červen nebo červenec, tak víme, že vývoj dokončí jen dvě dceřiné generace, ve vyšších polohách pouze jedna," doplňuje Petr Doležal z Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd. 

Sucho může kůrovci pomoct, obávají se experti

V optimistických prohlášeních jsou ale experti opatrní. Česko sice má za sebou dva roky deštivějšího a chladnějšího počasí, od loňského listopadu však opět trpí suchem. Letošní březen byl dokonce tím nejméně deštivým za posledních deset let. Odborníci varují, že by Česko mohlo opět zažít podobná sucha jako v nejhorších letech 2015 až 2019, která mimo jiné přispěla k zesílení kůrovcové kalamity.

"Předpověď je taková, že budou dostatečné teploty pro rozvoj lýkožrouta na smrku. A pokud bude dále teplé suché počasí, tak by mohla kalamita začít narůstat a dostat se do neskutečných rozměrů," upozorňuje Knížek. Dodává, že stejná obava převládá i mezi experty ze sousedních německých zemí, tedy Saska a Bavorska, a také z Rakouska.

Kalamita se však nejvýznamněji projeví pravděpodobně na jiných místech než v minulosti. Ještě loni byla podle ústavu situace zdaleka nejhorší na Vysočině, kde výzkumníci evidují přes dva miliony metrů krychlových vytěženého kůrovcového dříví.

Evidovaný objem vytěženého smrkového kůrovcového dříví v jednotlivých krajích Česka v letech 2014–2021.
Evidovaný objem vytěženého smrkového kůrovcového dříví v jednotlivých krajích Česka v letech 2014–2021. | Foto: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti

Letos se kůrovec více šíří jinde. "Nelze vyloučit rapidní zhoršení situace zejména v oblasti středních, severních a západních Čech," říká Knížek. Podle mluvčí Lesů ČR Evy Jouklové kalamita pokračuje zejména na severu Čech - na Rumbursku, Českolipsku, Děčínsku a Liberecku, zatímco na Vysočině ustupuje.

Podle expertů je to zejména proto, že v dříve nejpostiženějších lokalitách, jako je sever Moravy a Slezska nebo východ Vysočiny, už docházejí stromy, které by kůrovec mohl napadnout. "Pokud se vyčerpá zásoba smrků, přicházejí o hlavní potravní zdroj," říká Doležal.

Evidovaný objem smrkového kůrovcového dříví v Česku v roce 2021.
Evidovaný objem smrkového kůrovcového dříví v Česku v roce 2021. | Foto: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti

Z kalamity jsme se poučili

Experti proto upozorňují, že lesníci nesmí v boji s kůrovcem polevit. Podle ústavu je ale stále co zlepšovat - například rychlost, jakou se daří likvidovat napadené stromy. Podle dat se včas odstraní jen 30 procent z nich.

Brouk tak má více času se rozlétnout do okolí, napadat ostatní stromy a případně vytvořit novou generaci. "Potom už opatření nedávají smysl a ochrana lesa kolabuje," říká Knížek. Podle něj asanaci stromů brzdí zejména lidský faktor - nedostatek pracovní síly nebo zdlouhavá výběrová řízení.

Právě uhlídat kalamitu na jejím začátku je nejdůležitější. "Je třeba se tomu věnovat, snažit se zlikvidovat všechna ohniska, dokud máme kapacity. Jakmile si to necháme utéct, tak už kapacita šíření zastavit klesá," dodává Doležal.

"Uplynulá kalamita byla pro všechny lekcí, ale také poučením. Metodiky boje s kůrovcem se tak posunuly, že bychom se už do podobných problémů dostat neměli," věří entomolog.

Doležal jmenuje například to, že lesníci dnes sází druhově rozmanitější lesy. "Úmrtnost sazenic může být obrovská, ale určitě budeme mít v budoucnu druhově pestřejší lesy. Změna přístupu je krásně vidět například na bříze, kterou dříve všichni brali jako nějaký plevel, ale teď se s ní učí pracovat," vysvětluje.

Video: Vliv klimatické změny na výskyt kůrovce v českých lesích (speciál Planeta v nouzi)

Video: Blahoslav Baťa
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Zrušení ústavního práva na potrat vyvolalo protesty napříč Spojenými státy

V amerických městech se čekají další protesty spojené s pátečním verdiktem nejvyššího soudu, který po téměř 50 letech zrušil ve Spojených státech ústavní právo na potrat. Už během sobotního dopoledne se lidé opět scházeli před budovou soudu ve Washingtonu, přičemž vedle stovek nespokojených přišla podle médií i menší skupina lidí, kteří verdikt umožňující zakazovat interrupce vítají. Nové manifestace přicházejí po pátečních protestech, ale i oslavách v New Yorku, Bostonu, Atlantě nebo Los Angeles.

Nejvyšší soud poměrem pěti hlasů ku čtyřem zneplatnil precedenční verdikt z roku 1973, který vytvořil právo na ukončení těhotenství přibližně do 23. týdne. Páteční stanovisko představuje velmi vzácné rozhodnutí, které zrušením platného precedentu práva Američanů nerozšiřuje, ale omezuje. Verdikt dává možnost americkým zákonodárcům potraty libovolně regulovat a v několika státech s republikánským vedením už jsou nyní tyto procedury zakázané.

Před budovou soudu nedaleko washingtonského Kapitolu po zveřejnění verdiktu slavili členové takzvaného hnutí pro život, pro které šlo o dlouho očekávaný moment, zatímco zastánci práva na potrat vývoj těžce vstřebávali. Protesty proti rozhodnutí nejvyššího soudu se do večera rozšířily do mnoha koutů Spojených států. Průzkumy veřejného mínění v USA dlouhodobě ukazují většinovou podporu práva na interrupce, byť se čísla mohou stát od státu výrazně lišit.

Bezpečnostní složky se v souvislosti s očekávaným výbušným verdiktem připravovaly na násilí a noc na sobotu v tomto směru přinesla několik menších incidentů. V Jacksonu ve státě Mississippi podle televize CNN nad ránem neznámý muž vystupující proti potratům najel autem do dobrovolníka místní kliniky. Web Huffington Post pak informoval o dění v Cedar Rapids ve státě Iowa, kde nějaký muž najel do žen pochodujících za právo na interrupci.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Čeští hokejbalisté porazili ve čtvrtfinále MS Finsko 9:1

Čeští hokejbalisté zvítězili ve čtvrtfinále mistrovství světa v kanadském Lavalu nad obhájci stříbra Finy jednoznačně 9:1 a na čtrnáctém světovém šampionátu postoupili potřinácté mezi nejlepší čtyři celky. Pěti góly zazářil Dalimil Zvonek. Šest bodů za šest asistencí si připsal Martin Kruček.

Češi, kteří ovládli základní skupinu A1 bez porážky, s Finy prohráli před třemi roky na minulém MS v Košicích v semifinále 1:2 v prodloužení. Po následné porážce v duelu o 3. místo s Kanadou (2:3 v prodloužení) skončili teprve podruhé v historii bez medaile. V roce 2005 v Pittsburghu obsadili páté místo.

V Lavalu museli svěřenci trenéra Jiřího Mašíka dohánět ztrátu. Při vyloučení Henrika Kärkkäinena nevyužili přesilovou hru a v čase 9:07 otevřel skóre Sami Pietsalo. Český výběr ve 14. minutě bleskově během 11 sekund otočil stav. Při trestu Juusa Nieminena vyrovnal Jan Müller a vzápětí se zapsal mezi střelce Tomáš Zajíček.

Ve druhé třetině pojistil náskok dvěma góly Zvonek, který skóroval v 18. a 27. minutě. Mezitím se Mašíkův výběr ubránil ve dvou oslabeních při pobytu Ondřeje Pražáka a Radomíra Vaňka na trestné lavici.

Po 59 sekundách závěrečného dějství při vyloučení Mikka Hyvönena zvýšil Tomáš Fejfar. V čase 32:23 dovršil hattrick Zvonek a za čtyři minuty přidal ičtvrtou trefu. Potom se prosadil Lukáš Lhota a ve 43. minutě korunoval své střelecké představení Zvonek.

před 4 hodinami

Českou obec sokolskou povede v dalších třech letech opět Hana Moučková

Českou obec sokolskou povede i v nadcházejících třech letech starostka Hana Moučková. Bude to její páté funkční období. Delegáti o tom rozhodli dnes na 13. sjezdu, který se uskutečnil v Tyršově domě v Praze. Oznámil to mluvčí obce Jiří Reichl.

Moučková vede sokoly již od roku 2011. Je také první ženou, která tento post zastává od založení organizace před 160 lety.

Sokol, který se řadí mezi nejstarší spolky v Česku, vznikl 16. února 1862, kdy Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner založili Tělocvičnou jednotu pražskou se znakem sokola v letu. V současnosti má Česká obec sokolská 152 tisíc členů.

Od ostatních sportovních organizací se Sokol odlišuje mimo jiné tím, že se věnuje i kulturně-společenským aktivitám. Pod hlavičkou České obce sokolské tak působí asi dvě stovky divadelních, loutkářských, folklorních a hudebních nebo pěveckých sborů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy