Ministryně dále zmínila pět průzkumných chemických vozidel, 47 automobilů, 27 518 nábojů pro dělostřelectvo, 12 raketometů, 4900 raket pro raketomety, 8022 pancéřovek, 128 minometů, 17 400 min pro minomety, 291 protiletadlových prostředků, 30 025 pistolí, 11 233 dlouhých ručních střelných zbraní a 4,2 milionu nábojů pro ruční střelné zbraně. Ministerstvo poskytlo i vojenský zdravotní materiál, materiál radiační, chemické a biologické ochrany, vojenskou výstroj či náhradní díly.
Ve skladech je podle ministryně ještě další vojenský materiál, který lze Ukrajině poskytnout. Vláda ve středu rozhodla o další dodávce, detaily Černochová nesdělila. Náčelník generálního štábu Karel Řehka uvedl, že Česko rozhodně plánuje další dodávky, u některých má i harmonogram.
Podle Řehky resort každou položku poslanou na Ukrajinu vybral po zralé úvaze, aby to neoslabovalo českou armádu. Nezažil v tomto ohledu politický tlak na poskytnutí čehokoli, co by bylo v rozporu s jeho doporučením.
Černochová také uvedla, že ministerstvo ve svých zařízeních ubytovalo 1038 ukrajinských uprchlíků, zejména žen, dětí a starších mužů.
Oba také připomněli výcvik ukrajinských vojáků ve vojenském újezdu Libavá na Olomoucku, kde se aktuálně cvičí druhá skupina. Podle Řehky se ke konci loňského roku podařilo vycvičit přes 600 ukrajinských příslušníků mechanizovaného praporu a zhruba 50 specialistů ve třech oblastech, a to zdravotníků specialistů chemického vojska a specialistů ženijního vojska.
Premiér Petr Fiala (ODS) po středečním jednání ve Varšavě oznámil, že česká vládní vojenská pomoc Ukrajině činí od začátku ruské invaze deset miliard korun. Podle poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara poslal zbraně a vybavení za dalších 30 miliard korun český obranný průmysl.
Předseda vlády podle Černochové zahrnul do svého výčtu i částku související se soukromým zbrojařským byznysem, stejně tak podporu v podobě ubytování či výcviku, jež daňové poplatníky také něco stojí.
