Oficiálním jazykem Mezinárodní organizace kosmických telekomunikací Intersputnik se sídlem v Moskvě je ruština. Její ředitelkou je moskevská rodačka Ksenia Drozdovová, která absolvovala Lomonosovovu univerzitu. Účelem spolku sdružujícího pětadvacet zemí bylo vybudovat mezinárodní družicový systém pro rozhlas, televizi a telekomunikaci.
Členem je dosud i Česko. Ještě coby Československo bylo v roce 1971 u jeho vzniku spolu s dalšími osmi zeměmi tehdejšího východního bloku v čele se Sovětským svazem. Ve středních Čechách kvůli tomu vzniklo rozsáhlé družicové centrum, které zajišťovalo mezinárodní televizní přenosy a telefonní spojení.
"Rusko opakovaně prokázalo, že je nespolehlivým obchodním partnerem, který se nerozpakuje zneužívat dodávky energetických surovin jako zbraně s cílem destabilizovat náš energetický trh," řekl v září tehdejší ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Jeho slova by se dala použít i nyní. Právě on a ministerstvo zahraničí navrhuje Intersputnik opustit.
Účet organizace je zmražený
"Organizace je vnímána jako ruská, má sídlo v Moskvě a její činnost byla významně ovlivněna ruskou agresí proti Ukrajině. Organizace tak od roku 2022 čelí řadě výzev a změn, jako je například ztížení možnosti komunikace mezi členskými státy organizace, jejich zástupci a dalšími partnery," vysvětluje materiál, jejž má Aktuálně.cz k dispozici.
Dokument vznikl v době Síkelova ministerského mandátu, než kvůli postu evropského komisaře podal demisi. Spolupředkladatelem je ministerstvo zahraničí. Dalším důvodem pro rozluku s Intersputnikem je, že pro Česko má větší přínos angažmá v obdobných západních projektech, například v Evropské organizaci pro telekomunikační družice.
Zájem opustit organizaci má také finanční podtext. Česku přinášelo členství ročně zhruba čtvrt milion korun, inkasovalo je z dividend sdružení. Jenže účet Intersputniku vedený u ruské Sberbank ve výši 100 milionů dolarů je vzhledem k unijním sankcím kvůli invazi na Ukrajinu zmražený, na peníze Česko nedosáhne.
"Stejně tak na technické úrovni nemá Česká republika na dalším působení v organizaci žádný zájem. Podle aktuálně dostupných informací nikdo služeb této organizace nevyužívá ani na úrovni státní správy, ani na úrovni soukromoprávní," uvádí materiál. Česko od roku 2010 předsedá revizní komisi Intersputniku.
Odešlo už i Německo
Ze současných pětadvaceti členských států je demokratických menšina, vedle Česka to jsou Indie, Ukrajina, Rumunsko, Polsko či Bulharsko. Kromě Česka zvažují odchod z Intersputniku i další. Německo už tak učinilo, potvrdila Aktuálně.cz mluvčí resortu průmyslu a obchodu Miluše Trefancová.
K návrhu na odchod z Intersputniku, jež má k dispozici dvanáct satelitů, se nyní vyjadřují ostatní resorty a úřady. Nepředpokládá se ale, že některý z nich bude proti. "Následně bude materiál s návrhem na vystoupení z Intersputniku předložen vládě a parlamentu. Po schválení parlamentem bude předložen prezidentovi," popsala mluvčí.
Jakmile přidá podpis prezident Petr Pavel, Česko bude moct Interpustnik opustit. V praxi to bude vypadat tak, že písemně informuje depozitáře organizace, jímž je Rusko. Členství Česka pak zanikne za tři měsíce. Vláda počítá s tím, že dividendy nakonec dostane zpětně za všechny roky členství.
Ukončení jaderného výzkumu, odchod z banky
Aktuálně.cz předloni v dubnu upozornilo, že ministerstvo školství navrhlo odejít ze Spojeného ústavu jaderných výzkumů, jehož hlavním představitelem je rovněž Rusko. Bylo tehdy necelé dva měsíce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Po patřičných procedurách Česko ukončilo členství 31. prosince 2022.
"Setrvání by mohlo být chápáno jako pokračování vědecké spolupráce v technologicky vysoce strategických oblastech, tzn. nepřímo i jako srozumění se skutečností, že se Ruská federace dopouští bezprecedentního porušování mezinárodního práva a mezinárodních dohod, jakož i potlačování lidských práv, bez adekvátní reakce," stálo tehdy v návrhu na vystoupení.
Loni v lednu Česko opustilo i dva postsovětské peněžní ústavy, Mezinárodní investiční banku a Mezinárodní banku hospodářské spolupráce. Obě podléhaly Moskvě. Spolu s Českem odešli Slováci, Poláci či Rumuni. "Jsem přesvědčen, že v těchto reliktech ruského vlivu nemá Česko co dělat," komentoval to tehdy ministr zahraničí Jan Lipavský.
