Kojení - od tabu k nátlaku
Trend kojení oproti mléku z lahve je velmi zřetelný. Ve studii brněnských výzkumnic odpovědělo na tuto otázku 729 žen a 72 procent matek tříměsíčních dětí uvedlo, že děti výhradně kojí. Převážně kojilo 7,2 procenta, další 2,5 procenta matek dávalo napůl mateřské a umělé mléko, jen 2,6 procenta dětí bylo krmeno téměř výhradně z lahve s občasným kojením a 12,7 % dětí bylo krmeno výhradně z lahve.
Autorky publikace upozorňují, že přestože je obecný trend příklonu ke kojení pozitivní, masivní propagace kojení může mít i svá skrytá negativa v podobě tlaku na iniciaci kojení, která může u některých žen podpořit úzkostnost a strach ze selhání v mateřské roli, pokud se jim kojení nedaří.
"Studie ukázala, že ženy, které své děti nekojí, jsou v průměru o něco úzkostnější než ženy, jimž kojení problém nedělá - a lze tedy zvažovat, zda úzkostnost a strach ze selhání nemohou být jednou z příčin obtíží s kojením. Podpora kojení by proto měla být podporou, nikoliv nátlakem. Zatímco totiž dopady nekojení na sociální a citový vývoj dítěte jsou diskutabilní a neprokázané, dopad nadměrného stresu a úzkostnosti matky na vztah s dítětem a jeho vývoj rozhodně negativní je," říká Zuzana Masopustová.