Stěhování Mezinárodní investiční banky z Moskvy do Budapešti v roce 2019 vykresloval maďarský premiér Viktor Orbán jako příležitost pro svoji zemi stát se mezinárodním finančním centrem. Přiblížit se Londýnu, Frankfurtu a Milánu. Přesun banky, kterou před půl stoletím založily někdejší socialistické státy v čele se Sovětským svazem, byl zároveň jedním z projevů úzkých rusko-maďarských vztahů.
Rusko má v bance hlavní slovo. Řídí ji Nikolaj Kosov, jehož otec vedl v Budapešti 12 let pobočku sovětské tajné služby KGB a jehož matku vyhlásila agentura TASS jednou z nejvýznamnějších ruských špionek. Označení za ruskou se ale banka brání a zdůrazňuje svůj mezinárodní charakter.
Krátce poté, co se usídlila v Maďarsku, ukázalo pátrání investigativních novinářů, že na území Evropské unie získala značná privilegia. Všichni její zaměstnanci i hosté požívají diplomatickou imunitu a policisté do ní nemohou vstoupit bez souhlasu jejího vedení. Spojené státy už varovaly českou vládu, že Rusko může instituci zneužívat ke špionáži. Banka obvinění odmítá.
Český podíl v bance poskytující úvěry a exportní záruky podnikům z členských států spravuje vláda. Před dvěma lety přesun z Moskvy do Budapešti pod vedením premiéra Andreje Babiše (ANO) odsouhlasila. Těsně předtím, než Babiš skončí ve funkci, teď navíc bance vyšla vstříc znovu. Na pondělním zasedání podle zjištění Aktuálně.cz a Respektu odsouhlasila, že se členem může stát Srbsko, kandidátská země na vstup do EU, v níž se Rusko dlouhodobě pokouší uplatňovat svůj vliv.
Tento krok vláda učinila v situaci, kdy senát požaduje ukončení českého členství v bance. A experti ministerstva zahraničí doporučovali, aby kabinet vstup Srbska naopak blokoval.
Expertům vlády navzdory
"Nadále trvá vyslovená a odůvodněná výhrada k záměru podpořit vstup Srbska do MIB bez předchozího důkladného posouzení dopadů tohoto kroku na vnitřní fungování a proces ukončení členství ČR," napsal 9. listopadu ministerstvu financí Alexandr Sporýš, ředitel odpovědného odboru na zahraničí. Dokument mají Aktuálně.cz a Respekt k dispozici.
Česko je nyní v Rusku na seznamu nepřátelských zemí. Moskva jej tam zařadila poté, co vyšla najevo sabotáž agentů ruské tajné služby GRU ve Vrběticích, kde při výbuchu muničních skladů v roce 2014 zahynuli dva lidé. Experti ministerstva zahraničí doufali, že souhlas se srbskou účastí v investiční bance budou moci vyměnit za bezproblémový odchod Česka z ní. Úředníci na ministerstvu financí se obávají, že při méně přátelském odchodu může země přijít o kapitál v řádu desítek milionů eur, které v bance má. Tak, jako se to v minulosti stalo Polsku.
Souhlas se srbským členstvím v bance navrhla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), ministři ho pak odhlasovali. Přes nesouhlas svých expertů byl nakonec pro i ministr zahraničí Jakub Kulhánek z ČSSD.
"Ministerstvo zahraničních věcí návrh podpořilo. Česká republika tak nebude na nadcházejícím jednání rady guvernérů banky vstup Srbska blokovat," potvrdil mluvčí ministerstva financí Tomáš Weiss. Jako důvod uvedl možné posílení obchodních vztahů se Srbskem a pozitivní dopad na samotnou banku. Schillerová se k záležitosti nevyjádřila.
Kulhánek tvrdí, že doporučení svých poradců vzal v potaz. "Nakonec převážil názor nebránit vstupu Srbska s ohledem na naše vztahy s Bělehradem," uvedla mluvčí Eva Davidová. Upozornila také, že ministerstvo dlouhodobě doporučuje z banky vystoupit. "Tento krok bude záviset na rozhodnutí příští vlády," dodala.
Vláda Petra Fialy (ODS) vzešlá z říjnových voleb ale zatím čeká na jmenování. Prezident Miloš Zeman se schází s kandidáty na jednotlivé ministerské posty, schůzky plánuje ukončit 13. prosince a poté by měl kabinet jmenovat.
Kandidáti se nad krokem končící vlády pozastavují. "Za dobu Babišovy vlády nemám zkušenost s tím, že by ministryně Schillerová vyjádřila silné zahraničně-politické stanovisko. Neumím si vysvětlit, co ji k tomu nyní opravňuje, když to experti ministerstva zahraničí odmítli. Působí to na mě dojmem, že na ni někdo tlačil," reagoval Vít Rakušan (STAN), navržený na ministra vnitra. Kdo měl na Schillerovou tlačit, ale neuvedl.
Kandidát na ministra zahraničí Jan Lipavský (Piráti) zastává názor, že by Česko mělo Mezinárodní investiční banku opustit. "Jde o pozůstatek RVHP a Česká republika v něm zcela zbytečně poskytuje dobré jméno řadě zvláštních aktivit," prohlásil. Naráží tím na Radu vzájemné hospodářské pomoci vytvořenou v době studené války státy východního bloku jako protipól Evropskému hospodářskému společenství (nynější EU).
Příznivcem Srbska je prezident Zeman. Svůj protějšek, Aleksandara Vučiče, vyznamenal letos v květnu nejvyšším státním vyznamenáním, Řádem bílého lva. Přišel také s myšlenkou, že by Česko odvolalo uznání nezávislosti Kosova, sporného území obydleného Albánci, které vyhlásilo nezávislost na Srbsku v roce 2008. Česko ji uznalo společně s dalšími západními zeměmi.
Babišova vláda obchází parlament
Zatímco souhlas ministrů se srbským členstvím je konečný, s rozhodnutím o přesunu banky do Maďarska vláda dodnes obchází parlament. Poslancům a senátorům ho sice před dvěma lety předložila, brzy ho však vzala zpět s tím, že chce materiál přepracovat. Senátoři už předtím dali najevo, že ratifikaci nepodpoří. Ministři pak dokument do parlamentu už neposlali. Rozhodnutí tak už dva roky visí v právním vakuu.
I tady přenechává Babišův kabinet záležitost nové vládě. "Současná již k tomuto kroku nepřistoupí a téma bude předmětem budoucího jednání nové vlády s podporou Poslanecké sněmovny," dodal mluvčí ministerstva financí Weiss.
"Vláda účelově zdržuje a bezostyšně ignoruje sílící hlasy v parlamentu, které upozorňují na bezpečnostní rizika a volají po vypovězení nevýhodné účasti Česka v Mezinárodní investiční bance. Babišův kabinet dluží vysvětlení, proč nepostupuje v souladu s právním řádem," konstatoval šéf senátního výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost Pavel Fischer (nezávislý).
Náměstkyně dostala post v Bruselu
Náměstkyně ministerstva financí Lenka Dupáková, která byla za záležitosti ruské banky zodpovědná, dostala dva dny po říjnových volbách zvláštní post v Bruselu a z ministerstva odešla. Aktuálně.cz a HN informovaly, že má plat na úrovni zástupkyně velvyslance a svoji práci v centru EU odmítá komentovat.
Ještě jako náměstkyně jednala se šéfem zahraničního odboru prezidentské kanceláře Rudolfem Jindrákem, ze kterého Zeman udělal zmocněnce pro česko-ruské vztahy a premiér Babiš svého poradce.
"Jednání se uskutečnila k otázkám spojeným se členstvím České republiky v mezinárodních finančních institucích. Předmětem schůzek byly záležitosti podléhající režimu vyhrazené, detaily jednání proto nezveřejňujeme," odmítl obsah schůzek komentovat mluvčí ministerstva financí Weiss.
Nekomentoval ani to, že se Dupáková podle informací redakcí setkala ve stejné věci i s ruským velvyslancem Alexandrem Zmejevským. Taková schůzka je z pozice náměstkyně ministryně financí v diplomacii nestandardní.
Česko zatím zůstává členem také v Mezinárodní bance pro hospodářskou spolupráci, další instituci z dob studené války. Založena byla socialistickými státy v roce 1963 a dodnes sídlí v Moskvě. Vystoupení z ní už v roce 2017 schválila vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD), ve které Babiš působil jako ministr financí. Schillerová dlouhodobě tvrdí, že k tomu dělá kroky. Jaké jsou, ale údajně nemůže říci, protože jde o utajený proces.
Investiční banka z dob Studené války
- Někdejší Československo se stalo v roce 1970 zakládajícím členem Mezinárodní investiční banky. Instituce měla úvěrovat velké projekty Sovětského svazu a jeho satelitů.
- Od té doby se ale Sovětský svaz rozpadl, stejně jako Rada vzájemné hospodářské pomoci (RVHP), která jeho spojence ekonomicky propojovala. Česko vstoupilo do NATO a Evropské unie. Podílníkem banky je však dodnes - vedle Ruska, Maďarska, Bulharska, Rumunska, Kuby, Vietnamu, Mongolska a Slovenska. Teď zřejmě přistoupí i Srbsko.
- USA v roce 2019 upozorňovaly Česko na rizika. Premiéru Andreji Babišovi (ANO) je podle týdeníku Respekt zdůrazňoval tehdejší americký velvyslanec v Rusku Jon Huntsman. A následně i vrchní ředitel ministerstva zahraničí pro střední Evropu Matthew Boyse při jednání s českým ministerstvem zahraničí.
- Ředitelem banky je Nikolaj Kosov. Pochází z rodiny důstojníků KGB. Deník New York Times psal o podezření, že důstojníkem ruských tajných služeb byl i on. Zároveň jde o blízkého přítele ředitele ruské státem kontrolované banky VTB Andreje Kostina. Muže, na kterého cílí západní sankce uvalené kvůli ruské anexi Krymu.
- Americká strana považuje za problematické nejen vedení banky, ale i fakt, že může být využívána k praní špinavých peněz a obcházení sankčního režimu. Jakkoliv se objemem spravovaných penězů jedná o malý ústav, dodává zápis.
- Banka se podezření, že by sloužila ke krytí špionážních aktivit nebo praní špinavých peněz, dlouhodobě brání. Vydala i prohlášení, v němž popírá, že by byla ruskou bankou, a zdůrazňuje podíly členských zemí NATO a EU.
- Členství Česka obhajuje ministerstvo financí tím, že banka podpořila úvěry desítkám českých firem. Nemusí ale nutně jít o firmy s českými vlastníky. Respekt například popsal případ západočeské hutní společnosti Pilsen Steel, jíž banka půjčila těsně předtím, než firma skončila v insolvenci. Tehdy ji vlastnila ruská banka Vněšekonombank.
- Deník N loni upozornil, že Česko se skrze banky z doby Sovětského svazu podílí na financování dceřiné firmy Rosatomu vyvážející obohacený uran nebo na obchodech běloruské pobočky Sberbank. Její mateřská společnost je přitom na sankčních seznamech Evropské unie.
