Vláda obchází parlament. Přesun banky podezřelé ze špionáže do EU stále neposvětil

Lukáš Valášek Jan Horák Lukáš Valášek, Jan Horák
13. 7. 2021 5:30
Spojenci varují, že postsocialistická banka, z níž Česko od roku 1989 nevystoupilo, může Rusku sloužit ke krytí špionáže. V roce 2019 vláda Andreje Babiše odkývala přesun sídla banky z Moskvy do Maďarska a otevřela jí tak dveře do EU. Nutný souhlas parlamentu k tomu premiér nemá dodnes. Dotazu, zda zákonodárce požádá o souhlas do voleb, se vláda vyhýbá. Senátoři žádají vystoupení z instituce.
Postsocialistickou banku do Maďarska pozval premiér Viktor Orbán, politický spojenec premiéra Andreje Babiše.
Postsocialistickou banku do Maďarska pozval premiér Viktor Orbán, politický spojenec premiéra Andreje Babiše. | Foto: ČTK

Česká republika se po odhalení faktu, že vrbětické muniční sklady vyhodili do povětří agenti ruské rozvědky GRU, dostala na seznam nepřátelských zemí režimu Vladimira Putina a žádá podporu západních spojenců. I přesto zůstává důležitým podílníkem v Mezinárodní investiční bance (MIB) - instituci, která dle varování USA může Rusku sloužit ke krytí zpravodajských operací a praní špinavých peněz. Banku zřídil ještě Sovětský svaz a jeho satelity. Česko z ní nevystoupilo dodnes, i když o tom po revoluci debatovalo. V současnosti MIB sdružuje devět zemí z bývalého socialistického tábora.

Vláda Andreje Babiše v dubnu 2019 posvětila přesun sídla MIB z Moskvy do Maďarska, tedy dovnitř hranic Evropské unie. Vláda maďarského premiéra Viktora Orbána zároveň souhlasila s rozsáhlými výsadami, kterými banka může disponovat - její sídlo a veškerý hmotný majetek například v Maďarsku nepodléhají bankovní kontrole a policie do instituce může vstoupit jen s výslovným souhlasem banky. Na zaměstnance banky, a dokonce i její hosty a obchodní partnery se vztahuje diplomatická imunita.

Přesun MIB ovšem znamená změnu odpovídající mezinárodní smlouvy. A ta podléhá ratifikaci také českého parlamentu. Ani po téměř dvou letech ale zákonodárci neměli příležitost se k ní vyjádřit. Vláda v říjnu 2019 totiž původní materiál stáhla poté, co ho část senátorů nejenom odmítla schválit, ale navíc požadovala vystoupení z MIB. Zároveň vláda ministryni financí Alenu Schillerovou (za ANO) pověřila dopracováním záměru - původně do února 2020.

Nový pokus o schválení svého kroku zákonodárci ale Babišův kabinet neučinil dodnes. Do podzimních voleb přitom zbývá již jen 2,5 měsíce. Postsocialistická banka se do EU přesto za souhlasu vlády Andreje Babiše mezitím přesunula. V právním vakuu instituce, kterou například USA ostře sledují, existuje dosud. Vládní souhlas je totiž jen dočasný.

Premiér Babiš se odpovědi na to, proč ještě přesun MIB, podezřívané ze špionáže, nepředložil ke schválení parlamentu, jak mezinárodní právo vyžaduje, vyhýbá. Na dotazy Aktuálně.cz nereagoval.

Neodpověděl ani na dotaz, zda na to mají vliv přátelské vztahy s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Ten je výrazným spojencem Vladimira Putina v EU, nedávno například zablokoval silnější prohlášení zemí V4 vůči Rusku na podporu Česka po odhalení útoku ve Vrběticích. Přesun MIB do své země vykresloval jako příležitost, aby se Maďarsko stalo mezinárodním finančním centrem.

Orbán zároveň platí za politického spojence Babiše. Český premiér je podle tamních médií nejdůležitější postavou maďarského agrobyznysu a speciálním rozhodnutím maďarské vlády například získal na rozvoj svého podnikání dotaci 120 milionů korun. Babiš minulý týden požádal Orbána o zápůjčku dalších 200 tisíc dávek vakcín proti covidu-19. Budapešť už dříve Česku půjčila zhruba 140 tisíc dávek.

Babiš na druhé straně Orbána podporuje. Minulý týden se ve sněmovně odmítl i dodatečně připojit k červnovému dopisu lídrů EU na podporu sexuálních menšin, jehož podnětem byl maďarský zákon zakazující osvětu o LGBT. Český premiér v reakci na dotaz pirátského poslance dokument označil za "canc, který vám nadiktoval někdo z Evropy".

Kdy vláda naplní zákon a předloží ke schválení přesun sídla banky - založené v roce 1970 za účelem podpory hospodářského rozvoje a kooperace mezi socialistickými státy - do Maďarska, odmítla komentovat i mluvčí Úřadu vlády. "Pan premiér má v těchto záležitostech plnou důvěru v resort ministerstva financí, proto se prosím obraťte na ně," reagovala po opakované urgenci mluvčí Jana Adamcová.

Finance vedené Alenou Schillerovou (za ANO) argumentují, že na materiálu stále pracují. Už druhý rok. "Při projednávání ve výborech Senátu došlo k rozšíření debaty od samotné ratifikace technické změny prezidentské dohody k přínosům členství ČR v této instituci, čímž došlo k nutnosti samotný materiál přepracovat tak, aby podrobněji odrážel celkovou situaci a otázky vznesené v rámci diskuse," reagoval na dotazy mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec.

Bude to do voleb? "Termín nebudeme předjímat"

Zároveň se vyhnul odpovědi na otázku, zda ono "přepracování" vláda Andreje Babiše stihne do podzimních parlamentních voleb, po nichž zodpovědnost převezme nový kabinet. Podle Žurovce vláda materiál předloží oběma komorám parlamentu "neprodleně" potom, co bude dopracován a znovu ministry schválen. "V tuto chvíli platí, že na něm ministerstvo financí pracuje, zohledňujeme přitom samozřejmě i aktuální mezinárodněpolitické otázky. Termín předložení proto v tuto chvíli nebudeme předjímat," doplnil mluvčí Žurovec.

Předtím než vláda původní materiál stáhla, dal najevo odmítavé stanovisko zahraniční výbor horní komory. Hrozilo, že změna mezinárodní dohody neprojde a plán banky vedené Rusy na expanzi v EU to vážně naruší. Zahraniční výbor Senátu v roce 2019 vládu vyzval, aby iniciovala vystoupení z MIB a z druhé sesterské instituce - Mezinárodní banky hospodářské spolupráce. A znovu na to poukázal ve svém letošním červnovém usnesení, které souviselo s Vrběticemi.

"Vládu jsme vyzvali, aby připravila odchod z obou bank, už v září 2019. Je ostudou této vlády, že není schopná se přihlásit za české národní zájmy a opustit tyto nebezpečné instituce. Obě banky jsou pozůstatkem z dob socialismu a RVHP, přičemž už tehdy díky diplomatickému statusu sloužily mimo jiné jako krytí pro sovětské aktivity v cizích zemích," uvedl předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer. 

"Dnes nám členství v nich nejen neslouží, ale přímo škodí. Majoritní je tam Rusko. A tak banky slouží výhradně Ruské federaci, jejíž vycvičení vojáci v našem státě spáchali teroristický čin a která nás zařadila na seznam nepřátelských zemí. Je nejvyšší čas odejít," dodal Fischer.

"Zastávám postoj, že by Česko mělo Mezinárodní investiční banku opustit. Jedná se o relikt RVHP a Česká republika zcela zbytečně poskytuje dobré jméno celé řadě zvláštních aktivit," konstatoval místopředseda sněmovního výboru pro obranu a zahraničního výboru za opoziční Piráty Jan Lipavský.

USA: Banka může sloužit k praní špinavých peněz

Někdejší Československo se stalo v roce 1970 zakládajícím členem MIB. Deklarovaných účelem instituce bylo úvěrování velkých projektů Sovětského svazu a jeho satelitů. Od té doby SSSR padl, rozpadla se i Rada vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) a Česko vstoupilo do NATO a EU. Podílníkem banky je však český stát dodnes - vedle Ruska, Maďarska, Bulharska, Rumunska, Kuby, Vietnamu, Mongolska a Slovenska.

MIB se jakýmkoliv podezřením, že by sloužila ke krytí špionážních aktivit nebo praní špinavých peněz, dlouhodobě brání. Vydala k tomu i prohlášení, v němž popírá, že by byla ruskou bankou, a zdůrazňuje právě podíly členských zemí NATO a EU. "Za téměř 50 let existence MIB nebyl zaznamenán jediný případ, kdy by některý ze zaměstnanců banky byl obviněn z aktivit, které se neslučují s pozicí mezinárodního hodnostáře," píše mimo jiné MIB.

Nynějším ředitelem MIB je Nikolaj Kosov. Ten pochází z rodiny důstojníků KGB. Americký deník New York Times psal o podezření úřadů, že důstojníkem ruských tajných služeb byl i on. Zároveň jde o blízkého přítele ředitele ruské státem kontrolované banky VTB Andreje Kostina, spojence Vladimira Putina a také muže, na kterého cílí západní sankce uvalené kvůli ruské anexi Krymu.

USA diplomatickou cestou v roce 2019 důrazně upozorňovaly na rizika. Přímo Babišovi je dle Respektu zdůrazňoval tehdejší americký velvyslanec v Rusku Jon Huntsman. A následně i vrchní ředitel ministerstva zahraničí pro střední Evropu Matthew Boyse při jednání s českým ministerstvem zahraničí. "Zvedl téma přesunu Mezinárodní investiční banky z Moskvy do Budapešti," stojí v zápisu z jednání, s nímž se měl dříve možnost seznámit Respekt.

"US strana považuje za problematické nejen vedení banky (konkrétně zmíněna zpravodajská aktivita předsedy správní rady Mezinárodní investiční banky Nikolaje Kosova a jeho příbuzných před rozpadem SSSR) - ale i fakt, že banka může být využívána k praní špinavých peněz a obcházení sankčního režimu, jakkoliv co do objemu spravovaných finančních prostředků se jedná o malý ústav," dodává zápis.

Kriticky se na českou roli ve finanční instituci dívá například i český bezpečnostní expert Jan Paďourek. "Ruští pracovníci banky mají diplomatický status, používají diplomatické pasy a mají diplomatickou imunitu. Nepotřebují žádná víza, po Evropě se mohou pohybovat nekontrolovatelně. EU má ve své většině s Ruskou federací na diplomatické pasy bezvízový styk," popsal někdejší náměstek ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI).

"Je nepochopitelné, proč by pracovníci této banky měli mít diplomatický status. Nahrává to podezření, že se tu kryje něco, co není v pořádku. Z tohoto pohledu může banka sloužit ke krytí ruských zpravodajských operací," uvedl.

Ministerstvo financí má ale jiný názor - už při schválení přesunu do Maďarska argumentovalo, že MIB a její aktivity budou se sídlem v EU pod větším dohledem. Resort se přitom odkazoval na Finanční analytický úřad (FAÚ), který má v gesci boj proti praní špinavých peněz. "FAÚ také zastává názor, že přesunem sídla banky z Moskvy do Budapešti bude banka podléhat efektivnější kontrole při uplatňování sankcí EU, mimo jiné těch souvisejících s rusko-ukrajinským konfliktem (ačkoli již nyní se jimi banka dobrovolně řídí)," uvedlo ministerstvo.

To zároveň zdůraznilo, že banka podpořila desítky českých firem. To ale neznamená, že jsou to firmy s českými vlastníky. Respekt například popsal případ západočeské hutní společnosti Pilsen Steel, jíž banka půjčila těsně předtím, než firma skončila v insolvenci. Pilsen Steel tehdy vlastnila ruská sankcionovaná banka Vněšekonombank.

Schillerová: Vystoupit z MIB? Nejprve musíme vyřešit druhou "postsovětskou" banku

Vláda Andreje Babiše i kvůli deklarované podpoře firem MIB dosud opustit odmítá. Ministryně financí Schillerová také argumentuje, že jde o složitý proces a nejprve je třeba vyřešit vystoupení ze sesterské Mezinárodní banky hospodářské spolupráce (MBHS). To schválila už v roce 2017 ještě vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD), v níž Babiš působil jako ministr financí. Ani po čtyřech letech k tomu ale nedošlo. Schillerová ovšem tvrdí, že k tomu dělá kroky. Jaké jsou, ale prý nemůže říci, protože jde o utajený proces.

"Jelikož se jedná o složitou mezinárodněprávní otázku a je potřeba maximálně chránit zájmy České republiky, nemůžeme v tuto chvíli sdělovat bližší informace, ale ráda bych vás ubezpečila, že ve věci MBHS činí ministerstvo financí nezbytné kroky v souladu s usnesením vlády z roku 2017," uvedla loni Schillerová v reakci na poslaneckou interpelaci. Teprve pak podle ní bude možné řešit výhodnost setrvání v samotné MIB.

Mezitím Rusko plánuje obě zmiňované instituce sloučit a zvýšit jejich roli v evropském finančnictví. Česko se přitom v minulosti obávalo, že by odchodem přišlo o kapitál v řádu desítek milionů eur, který dosud do bank vložilo. To se v minulosti stalo například Polsku.

Dle někdejšího českého zpravodajce Jana Paďourka by ale vláda měla dát přednost bezpečnosti. "Česká republika je na jednu stranu členem NATO, EU a celého euroatlantického společenství, na druhou stranu je členem postkomunistického sovětského spolku, který je reminiscencí RVHP. Je to naprosto nepochopitelné a obrovská ostuda České republiky, že v tomto spolku setrvává," konstatoval Paďourek. 

"Vše se to navíc odehrává v kontextu vypjatých česko-ruských vztahů nebo ruské bezpečnostní strategie, kterou Vladimir Putin podepsal 3. července. Strategie označuje, byť opakovaně a samo o sobě to není nic nového, Západ jako klíčového nepřítele Ruské federace," dodal exnáměstek Úřadu pro zahraniční styky a informace.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Pence přebírá plnou zodpovědnost za tajné dokumenty nalezené u sebe doma

Bývalý americký viceprezident Mike Pence prohlásil, že přebírá "plnou odpovědnost" poté, co byly v jeho domě v Indianě nalezeny tajné dokumenty. Informovala o tom agentura AP. Tajné dokumenty, které přitom každá administrativa po skončení funkčního období musí odevzdat Národnímu archivu, se dříve našly také u bývalého prezidenta Donalda Trumpa a současné hlavy státu a zároveň bývalého viceprezidenta Joea Bidena.

"Dovolte mi, abych se vyjádřil jasně: tyto tajné dokumenty neměly být v mém osobním sídle," řekl Pence při vystoupení na Floridské mezinárodní univerzitě. Dodal, že o tom, že se dokumenty nacházejí v jeho rezidenci, nevěděl, ale nevědomost podle něj není omluvou.

Zpravodajská stanice CNN před několika dny informovala, že u Pence se minulý týden našlo zhruba deset utajovaných vládních dokumentů. Ty si pak 19. ledna vyzvedli agenti Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI). Co přesně v nich bylo ani jaký byl stupeň jejich utajení, média zatím neuvedla.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Na jihu Čech hrozí ledovka, může způsobit problémy v dopravě i úrazy chodců

Na jihu Čech hrozí od pátečního večera vznik ledovky. Varování Českého hydrometeorologického ústavu platí pro Jihočeský kraj a západní polovinu Vysočiny do sobotního poledne. Opatrní by měli být zejména řidiči, ale i chodci.

Ledovka, tedy souvislá průhledná ledová vrstva s hladkým povrchem, může na jihu Čech vzniknout v důsledku mrznoucího mrholení či deště. Varování platí od dnešních zhruba 18:00 do sobotního poledne. Týká se celého Jihočeského kraje, na Vysočině pak regionů v okolí Humpolce, Jihlavy, Pacova, Pelhřimova a Telče.

Pozor na ledovku by si měli dát zejména řidiči. Podle meteorologů hrozí problémy v dopravě a zvýšená nehodovost. Ve zvýšené míře by měli být opatrní i chodci, kteří mohou uklouznout a zranit se. Starším nebo méně pohyblivým lidem meteorologové doporučují, aby po dobu platnosti výstrahy omezili vycházení ven.

Zdroj: ČTK
Další zprávy